Poradna: Při jakém příjmu už je povinnost podávat daňové přiznání?

Vedlejší činnost a daňové přiznání

V loňském roce (2010) jsem si přivydělala 34 300 Kč. Přesně od února do prosince. Pokračovat v tomto oboru už dále nebudu. Jsem na rodičovské dovolené. RP pobírám 3800 Kč. Manžel pracuje u zaměstnavatele. Můj dotaz je, zda se mám nahlásit na FÚ a podávat za rok 2010 daňové přiznání. Nebo je ta částka nízká a nezdaňuje se.

Bude záležet, na základě jakého vztahu jste si uvedenou částku přivydělala a zda již byla částka plátcem zdaněna (například zaměstnavatelem).

Obecně však platí povinnost podat daňové přiznání tehdy, pokud roční příjmy přesáhnou částku 15 000 Kč, nejedná-li se o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou (tzv. srážková daň). Dále není nutné přiznání podávat v případě, pokud poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho nebo postupně od více plátců. Podmínkou je, že podepsal tzv. daňové prohlášení.

Pokud jste si tedy přivydělala uvedenou částku v rámci závislé činnosti (například odměna z dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti) a splňujete výše uvedené podmínky, daňové přiznání nemusíte podávat. V opačném případě přiznání podat musíte.

Příjmy nad 1 milion a DPH

Jak je to v případě, že poplatník má příjmy vyšší než jeden milion Kč? Stává se tak automaticky pro příští zdaňovací období plátcem DPH? Respektive, jaký vliv má toto překročení 1milionové hranice příjmu?

Doplňující otázka k předešlému dotazu. Započítává se do celkových příjmů z podnikání (tzn. pro tu hranici 1mil Kč.) i příjem z prací na DPČ? Moje situace je, že příjem z podnikání v rámci OSVČ byl 800 000 Kč plus 250 000 Kč z prací na smlouvu DPČ.

HPP a živnost – placení SP a ZP

Mám dotaz ohledně placení pojistného z živností.

1) HPP po celý rok, vedlejší činnost na živnost. 2) Žena na RD – vedlejší činnost na živnost.

Platí se u těchto případů pojistné jen ze skutečně dosažených příjmů (- paušální výdaje)? A mám obě živnosti uvádět v přehledu jako vedlejší?

Situaci je nutno rozlišit pro obě pojistné.

U pojistného na sociální zabezpečení v tomto případě v zásadě platí, že vyměřovacím základem se rozumí 50 % základu daně (příjmy mínus paušální výdaje), i zde je však stanoven minimální vyměřovací základ. Ten by byl de facto aplikován za situace, kdy by OSVČ byla dobrovolně účastna důchodového pojištění (nedosáhla by rozhodné částky 56 901 Kč pro povinnou účast na pojistném). Jako vedlejší můžete tyto činnosti uvést při splnění definice „zaměstnání“ podle zákona o důchodovém pojištění – dokládá se potvrzením od zaměstnavatele, resp. v případě, že OSVČ vznikl nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství.

U pojistného na veřejné (všeobecné) zdravotní pojištění v těchto situacích neplatí minimální vyměřovací základ, rozhodné jsou tedy skutečné příjmy.

Kauce na nájemné

Ráda bych se zeptala, jestli je přijatá kauce při pronájmu bytu daňovým příjmem podle § 9 zákona o dani z příjmu (příjmy z pronájmu).

Pokud se jedná o kauci na nájemné, která má sloužit k zajištění pohledávky z nájemní smlouvy (tj. nájemného, popř. úhrad za další plnění – služeb), sjednanou podle § 686a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nejedná se o zdanitelný příjem. O příjem, který by se uvedl do daňového přiznání, by se jednalo až ve chvíli, kdy by byla kauce použita na úhradu nájemného.

Pozor však, aby se nejednalo o zálohu na nájemné, která by příjmem podléhajícím dani byla. Doporučuji v této věci podrobně prostudovat nájemní smlouvu.

Lze SIPO dát do nákladů?

Manžel je OSVČ, je majitelem bytu v os. vlastnictví, kde má živnost hlášenu. Byt není zahrnutý v majetku firmy.

Část prostor (z 3+1, jeden pokoj) používá jako kancelář a přijímá zde zákazníky. Lze do výdajů zahrnout část nákladů na byt (SIPO – fond oprav, el., atd.) i v případě, že platba odchází ze sporožirového účtu na jméno manželky? Jaký lze použít doklad do daňové evidence?

V jaké výši, popř. kolik procent může uplatnit?

Uvedené případy jsou vždy do jisté míry sporné. Domnívám se však, že můžete poměrnou část výdajů souvisejících s provozem bytu (tj. výdaje za služby atp.) zahrnout do daňově uznatelných výdajů manžela. Otázkou je samozřejmě stanovení příslušného podílu, jakým částky do daňových výdajů zahrnout. Nejsou-li obecně k dispozici vlastní měřící zařízení, lze například přiměřeně využít i poměr podlahové plochy.

Ani otázka hrazení plateb z vašeho sporožirového účtu by neměla činit problém, a to v případě, že nemáte rozděleno společné jmění manželů. Dokladem by byly příslušné výpisy z tohoto účtu, podklady k těmto platbám (např. předpisy záloh) a výpočet částek dle podílu podlahových ploch.

Odpovědi zpracoval Jan Molín ze společnosti MIVO, s.r.o.