Na kolik reforma skutečně sníží přímou daňovou zátěž OSVČ a firem?

Plánovaná daňová reforma se dotkne všech skupin ekonomicky aktivního obyvatelstva. Většina z nich by si měla podle propočtů ministerstva i různých médií a analytiků mírně polepšit. Přestože hlavní teze reformy jsou již známy, ohledně řady parametrů a detailů panuje velká neznámá. Některé, na první pohled příjemné, změny tak mohou v konečném důsledku znamenat i zvýšení daní. U pár novinek (jako snížení odvodů na zaměstnance) se hodí až říci: “Není všechno zlato, co se třpytí." Celou reformu může navíc změnit legislativní proces k nepoznání. Příslušný zákon chce ministerstvo předložit až na konci dubna. Poté jej pak čeká ještě dlouhá a strastiplná cesta.

U podnikatelů zůstává řada otazníků

Ministr financí Miroslav Kalousek představil minulý pátek hlavní obrysy daňové reformy, která by měla platit od roku 2013. Podle dosud zveřejněných parametrů by daňové zatížení (včetně sociálního a zdravotního pojištění) podnikatelů mělo mírně klesnout. Zatímco firmám by se snížily mzdové náklady na zaměstnance, OSVČ by o něco mohly klesnout odvody státu. Těm se sice zvýší daň z příjmů, na druhou stranu by to však mělo vykompenzovat snížení sazeb důchodového a zdravotního pojištění. Všem daňovým poplatníkům by k tomu měla výrazně klesnout administrativa, jelikož se plánuje vznik jednotného inkasního místa. Jak tedy navrhované změny vypadají a co pro podnikatele přinesou?

OSVČ

OSVČ se reforma dotkne poměrně výrazně. Pokud by prošla za stávajících předpokladů, došlo by k následujícím změnám. Oproti současnosti by stoupla daň z příjmů, místo dosavadních 15 % by OSVČ platily 19 % ze základu daně po odečtení slev a zvýhodnění. Sociální a zdravotní pojištění by mělo svorně klesnout na 6,5 % (ze stávajících 29,2 % a 13,5 %), avšak s tou změnou, že by se neplatilo jako nyní z 50 % vyměřovacího základu, nýbrž ze 100 %. V případě minimálních plateb však musí OSVČ počítat s tím, že ze systému sociálního zabezpečení dostanou méně, než by obdržely nyní. Jedná se především o důchody. Ty se budou odvíjet od výše skutečných odvodů. Když si tedy OSVČ bude platit jen tuto minimální 6,5% sazbu, získá pak například při příjmu 30 tisíc od státu zhruba pětkrát nižší dávky než zaměstnanec se stejným příjmem, uvedl Miroslav Kalousek.

Oddychnout si mohou OSVČ, které využívají výdajové paušály. Jejich množství i výše by měly zůstat zachovány, stejně jako slevy na dani. Daňové zvýhodnění na dítě dokonce stoupne o 1 800 korun a maximální výše daňového bonusu by se posunula z 52 200 korun na 60 300 korun (to se týká také zaměstnanců). Vrásky možná naopak přibudou podnikatelům, kteří mají příjmy v rozmezí 750 000 korun až 1 000 000 ročně. Právě na hranici tři čtvrtě milionu má totiž klesnout výše obratu pro povinnou registraci k DPH. Čtěte také: Odpočet DPH půjde nejdříve v období, kdy vám dorazí faktura.

Jak se avizované změny projeví na zisku podnikatelů však zůstává otázkou. Vyšší daň samozřejmě ubere některým OSVČ z kapes, což však může vykompenzovat pokles sazeb pojistného. Zásadní však bude, zda se nějakým způsobem změní minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Pokud by zůstaly ve stejné výši, dopady by byly jen minimální. Jestliže by se ale snížily či dokonce zrušily, mnoho OSVČ by na tom mohlo poměrně slušně vydělat. Zatím ovšem není jisté, jaká z těchto variant bude platit. Tato informace bude upřesněna po jednání se zástupci ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí. Připomínám, že paragrafové znění zákona bude dokončeno do konce dubna, dodal serveru Podnikatel.cz Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

Firmy

Sazba daně z příjmů právnických osob zřejmě zůstane na 19 %. Ministerstvo však navrhuje změnu odvodů za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Nově se počítá s tím, že by zaměstnavatel místo dvou pojištění za zaměstnance platit 32% daň z úhrnu mezd. Strop pro tuto daň by činil čtyřnásobek průměrné mzdy vynásobený počtem zaměstnanců. Kolik by pak firmu vyšla mzda zaměstnance, ukazuje následující tabulka.

Daň by se platila z celkového úhrnu mezd všech zaměstnanců, jednotlivé propočty se tak mohou lišit

Na první pohled to vypadá, že firmy na zaměstnancích ušetří, jenže… V případě vysokých mezd sice platí strop, avšak vzhledem k tomu, že odvody by se platily z úhrnu platů všech zaměstnanců, této hranice zaměstnavatelé zřejmě jen tak nedosáhnou. Vysoké mzdy některých pracovníků se totiž rozmělní nižšími platy ostatních zaměstnanců V konečném důsledku tak mohou některé firmy za zaměstnance zaplatit více než v současnosti.

Jednoznačným pozitivem by se však mělo stát již zmíněné vytvoření JIM, které by i pro firmy znamenalo ulehčení jejich činnosti a snížení byrokratické zátěže. S otazníkem poté zůstává zdanění a pojistné u dohody o provedení práce. Zvažuje se, že u příjmů nad 5000 Kč by i těchto dohod odváděly státu daně. U právnických osob by pak rovněž mělo dojít ke sjednocení limitu pro odpočet darů na 10 % ze základu daně (u fyzických osob se dokonce zvýší na 15 % ze základu daně. Ministerstvo si od toho slibuje, že se občané a firmy více zapojí do podpory veřejně prospěšných aktivit. Čtěte také: Dary fyzických osob v daňovém přiznání 

Novinkou pro akciové společnosti by se měla stát sleva na dani ve výši sražené daně z dividend (skončilo by tak její dvojí zdanění) a její uplatnění v následujících zdaňovacích obdobích bez omezení. Ministerstvo chce rovněž zavést nulové zdanění subjektů kolektivního investování a důsledné zdanění výplat ze systému. Už od příštího roku by mohlo začít platit nové zdanění loterijních firem, kterým by se zrušilo dosavadní osvobození. Příjmy společností podnikajícím v hazardu by se zdaňovaly běžnou 19% daní z příjmů právnických osob.

Zaměstnanci si polepší do příjmů 50 000 Kč

Změny se samozřejmě nevyhnou ani zaměstnancům. Hlavní novinkou se má stát zrušení superhrubé mzdy a zavedení 19% daně z příjmů. Ta by se však nově platila pouze z hrubé mzdy a fakticky by tak došlo ke snížení daňového zatížení. Stávající 15% sazba ze superhrubé mzdy totiž znamená přibližně 21% zdanění hrubé mzdy. Stejně jako OSVČ, tak i zaměstnancům se sjednotí odvody na sociální a zdravotní pojištění na úrovni 6,5 %. Na rozdíl od OSVČ to však pro zaměstnance znamená o 2 procentní body vyšší zdravotní pojištění.

To ovšem stále není vše, nově nebudou moci zaměstnanci s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy využívat slevu na dani na poplatníka. Zdravotní pojištění se má zastropit na šestinásobku průměrné mzdy, sociální pak na čtyřnásobku. V praxi to znamená, jak spočítal sesterský server Měšec.cz, že do příjmů do 50 000 tisíc měsíčně si zaměstnanci polepší, od této hranice pak lehce pohorší. Čtěte více na Měšec.cz: Daňová reforma v roce 2012: zdražení i úspory pro běžné lidi (výpočty)

Součástí navrhované reformy se opět stane zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, proti kterému Miroslav Kalousek vystupuje od doby, kdy se stal poprvé ministrem financí. Pokud by k tomu došlo, dotklo by se to hlavně stravenek a v případě některých specifických oborů i režijních jízdenek. Zrušení daňového zvýhodnění benefitů by měl vykompenzovat zaměstnanecký paušál ve výši 3000 korun za rok. V podstatě by tak šlo o další slevu na dani. Plánovaná částka 3000 korun se ale nezamlouvá zaměstnancům ani zaměstnavatelům. Podle obou skupin je příliš nízká.

Naopak by podle plánu ministerstva od daňového základu nešel odečíst příspěvek odborové organizaci a platby za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání. U hypotéky uzavřených po 1. lednu 2012 již nebude možnost odepisovat úroky od daňového základu. U dříve sjednaných smluv se poklesne maximální výše ročního odpočtu ze 300 na 150 tisíc. Státní příspěvek na stavební spoření by měl zůstat na stávajících 2000 korunách.

Podnikatelé jsou zatím opatrní

Sami podnikatelé se k daňové reformě staví zatím rezervovaně a čekají, jak vlastně bude vypadat navrhované paragrafové znění příslušného zákona a co s ním udělá legislativní proces. Hlavní priority však pro ně zůstávají pořád stejné, nezvyšování daňové zátěže a zjednodušení daňového systému. Podnikatelé proto především oceňují zavedení jednotného inkasního místa, od kterého si hodně slibují. Prosazujeme, aby byla zdaněna především ekonomická aktivita, nikoli kapitál právnických osob. Pokud k tomuto nové návrhy ministerstva financí povedou, je to pro podnikatelské prostředí pozitivní, doplnil Petr Kopáček, vedoucí tiskového oddělení Hospodářské komory ČR.

Podle Tomia Okamury, tiskového mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, by principem změn mělo být maximální možné zjednodušení a hlavně přehlednost, aby každý přesně věděl, kolik státu odvádí. Zdaněnou výplatou či ziskem platíme další daně  - spotřební daně, sociální odvody či dph takže v celku nás stát neskutečně sdírá. Kdyby lidé věděli, kolik jim stát doopravdy sebere, pak by daleko více kontrolovali jeho efektivitu. To by měl být směr, kam se máme ubírat, upřesnil serveru Podnikatel.cz Okamura.

Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) se zase nezamlouvá srovnávání živnostníků a zaměstnanců na stejnou úroveň. Jak říká Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP ČR, Při těchto úvahách je třeba použít trochu selského rozumu a uvědomit si zásadní rozdíly. Především v tom, že zaměstnanec přijde do práce, musí mít připravenou práci (pokud ji nemá připravenou, je to problém zaměstnavatele a zaměstnanci mzda běží), musí mít připravené pracovní pomůcky, má nárok na placenou dovolenou, na přestávky v práci, na stravenky. či je chráněn zákoníkem práce. Živnostník si musí práci sám sehnat, tu provést, vyfakturovat, případně zaplacení vymáhat, sledovat konkurenci, marketing, k tomu aktualizovat znalosti všech předpisů a legislativy, do­volenou mu nikdo nezaplatí, na stravenky nemá nárok a v případě nemoci mu nikdo 4. až 21. den nezaplatí, uzavírá Svobodová.

Foto: www.isifa.com