Většina OSVČ zůstane po reformě na svém, či dokonce prodělá

Přestože OSVČ bývají médii považovány za vítěze daňové reformy, realita tak jednoznačná zdaleka není. Jak dokazují výpočty serveru Podnikatel.cz, většina OSVČ totiž na reformě zřejmě mírně prodělá. Pokles sazeb důchodového a zdravotního pojištění vypadá sice na první pohled pěkně, vzhledem ke zvýšení základu pojistného a zachování minimálních záloh však jde pro valnou část drobných podnikatelů jen o změnu kosmetickou. Zvýšení sazby daně z příjmů fyzických osob ale pocítí všechny OSVČ. Realita je tedy taková, že na reformě vydělají jen ty nejvíce vydělávající OSVČ, zatímco naprostá majorita živnostníků a spol. lehce ztratí či zůstanou na svém.

Rychlé soudy komplikují minimální zálohy

Podle řady médií nahraje daňová reforma, kterou minulý týden schválila vláda, hlavně OSVČ. Věty jako „Pracovat na sebe bude daňově ještě výhodnější než dnes“ nebo „Dopady chystané reformy přímých daní na jednotlivé daňové poplatníky jsou docela jasné. Prohrají zaměstnanci, vyhrají OSVČ a u firem bude záležet hlavně na tom, jak je velká a jaké má zaměstnance“ zaplnily stránky novin a internetové zpravodajství. Hlavním důvodem se pro tyto tvrzení staly změny výpočtu důchodového a zdravotního pojištění u OSVČ. Ukázkově tak zafungovala mediální zkratka, kdy se snížení sazeb pojistného na 6,5 % označilo bez dalších doplňujících informací za výhodné pro OSVČ.

V současnosti totiž odvádí OSVČ 29,2 % na důchodovém pojištění a 13,5 % na zdravotním pojištění, a to oboje z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji.V reálu tak v podstatě sazby činí 14,6 % u důchodového a 6,75 % u zdravotního pojištění. Reforma má obě sazby srovnat na úroveň 6,5 %. U důchodového pojištění by tak šlo o pokles o 8,1 procentního bodu a u zdravotního 0,25 procentního bodu. Pokud by neexistovaly minimální zálohy, tvrzení, že sjednocení sazeb sníží přímé obvody drobným podnikatelům, by bylo pravdivé. Jenže minimální zálohy existují, což do značné míry mění tyto jednoduché závěry. Čtěte více: Na kolik reforma skutečně sníží přímou daňovou zátěž OSVČ a firem? 

Otazníky nad zdravotním pojištěním

Připomeňme si, že v současnosti se platí minimální zálohy ve výši 1807 korun u důchodového pojištění (a činnosti hlavní) a 1670 korun u zdravotního pojištění. U důchodového pojištění se minimální vyměřovací základ spočítá jako 25 % průměrné mzdy, která se určuje vynásobením všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. U zdravotního pojištění se postupuje obdobně, jen se jako minimální vyměřovací základ počítá 50 % průměrné mzdy. Pro rok 2011 platí všeobecný vyměřovací základ ve výši 24 091 korun a koeficient 1,0269.

Nejen sazby, ale rovněž i výpočet minimálních záloh se má změnit. Zatímco však sazby pojistného klesnou, minimální zálohy zřejmě vzrostou. Proč zřejmě? Kvůli několika faktorům. Předně tvůrci zákona udělali chybu u zdravotního pojištění, kde v návrhu nepozměnili minimální základ pojistného pro OSVČ. Autoři totiž ponechali minimální základ pojistného (nyní vyměřovací základ) na úrovni 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji, i když se sazba snížila na 6,5 %. Kdyby zákon prošel ve stávající podobě, klesly by OSVČ minimální zálohy na zdravotní pojištění až na 804 korun.

Jak však uvedl Jiří Hovorka, redaktor serveru Měšec.cz, který na chybu přišel, není pravděpodobné, že by zákon takto byl schválen. Navíc i z důvodové zprávy vyplývá, že ponechat minimální základ pojistného na polovině nebylo záměrem. S největší pravděpodobností se tak zálohy zdravotního pojištění budou počítat ze 100 % základu pojistného. Čtěte více na Měšec.cz: Chyba v daňové reformě: na zdravotním pojištění může stát přijít o miliardy

Právě tímto způsobem se navíc změnily minimální zálohy na důchodové pojištění pro OSVČ. Ty se budou nově počítat jako 1,2násobek průměrné mzdy. To v přepočtu znamená, že minimální zálohy na důchodové pojištěn by na základě stávající průměrné mzdy činily 1879 korun (24 091*1,2*0,065). To dělá o 72 korun více než v současnosti. Zůstává ovšem otázkou, zda se minimální zálohy na zdravotní pojištění budou určovat stejným způsobem. Pokud ano, znamenalo by to jejich výrazné zvýšení, oproti současnosti až o 210 korun. Pokud by se stanovovaly bez vynásobení číslem 1,2, tedy jen z průměrné mzdy, snížily by se zhruba o 100 korun na 1566 korun. Co by jednotlivé alternativy v reálu znamenaly pro OSVČ, ukazují následující tabulky. Na výpočtech spolupracoval server Podnikatel.cz s daňovou poradkyní Janou Vítkovou ze společnosti MIVO.

Varianta 1 počítá s minimální zálohou 804 Kč, varianta 2 s minimální zálohou 1566 Kč a varianta 3 s 1879 Kč.

V případě minimálních záloh na zdravotní pojištění ještě není jasné, jakým způsobem se budou počítat. Varianta 1 je však z výše jmenovaných důvodů nejméně pravděpodobná a OSVČ by spíše měly počítat s variantou 2 nebo variantou 3. V případě varianty 2 reforma způsobí OSVČ se základem daně (pojistného) nižším než 200 000 Kč ročně mírnou ztrátu ve výši stovek až několika tisíců korun ročně. OSVČ se ziskem okolo 200 000 Kč by zůstaly na svém (pro konkrétní částku 200 000 Kč by to znamenalo roční zvýšení čistých příjmů o 1100 Kč) a OSVČ se zisky nad 200 000 Kč by v tomto případě na reformě vydělaly ročně tisíce korun.

Jestliže by však platila varianta 3, v červených číslech by OSVČ zůstaly až do zisku ve výši okolo 220 000 korun ročně. V případě, že by rozdíl mezi příjmy a výdaji OSVČ činil 150 000 korun, zaplatili by tito podnikatelé navíc kvůli reformě až 6816 korun. Čtěte více: Daňová reforma v praxi, tisíce podnikatelů se stanou plátci DPH 

Reforma pomůže hlavně bohatým

Jak ukazují výpočty, reforma bude výhodná především pro OSVČ, které vykazují vyšší roční zisky. Naopak podnikatelé, kteří se pohybují na hranici minimálních odvodů pojistného, na reformě prodělají nebo zůstanou zhruba na svém. Klíčová otázka při hodnocení dopadů zní, kolik OSVČ má tak vysoké příjmy, že na reformě vydělá. Podle dostupných statistik a odhadů má většina OSVČ příjmy přibližně na úrovní minimálních záloh. Rozhodně tak neplatí premisa, že na daňové reformě OSVČ obecně vydělají. Opravdu si polepší totiž jen ti nejbohatší.

Aby toho nebylo málo, při představování reformy na jaře tohoto roku hovořil Miroslav Kalousek o tom, že OSVČ by navíc měly klesnout vyplácené dávky ze sociálního systému, například důchody. Konkrétní návrh však zákon zatím neobsahuje a ministerstvo práce a sociálních věcí, které má tuto oblast na starost, se serveru Podnikatel.cz do vydání článku nevyjádřilo.

Foto: www.isifa.com