Daňová ztráta a její uplatňování

21. 2. 2024
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Daňová ztráta vzniká v případě, kdy jsou náklady vyšší než výnosy, případně když jsou výdaje vyšší než příjmy. Pokud i po úpravě základu daně o položky snižující nebo zvyšující základ daně bude tento základ záporný, jedná se o ztrátu.

Dle zákona o daních z příjmů se jedná o daňovou ztrátu v případě, kdy výdaje nebo náklady upravené v návaznosti na ustanovení zákona § 23 převyšují příjmy upravené taktéž dle tohoto ustanovení. V takovém případě je rozdíl považován za daňovou ztrátu. 

Co se dozvíte v článku
  1. Daňová ztráta u fyzických osob
  2. Daňová ztráta u právnických osob
  3. Daňová ztráta jako odčitatelná položka
  4. Vzdání se daňové ztráty
  5. Kdy ztrátu nelze uplatnit? 
  6. Daňová ztráta a daňová kontrola

Dle zákona se daňová ztráta stanovuje a v případě jejího snižování se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. V případě jejího zvyšování se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Takto stanovená daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Daňová ztráta u fyzických osob

Daňová ztráta může vzniknout jak fyzickým osobám, tak právnickým osobám. Zatímco právnické osoby mají jeden základ daně, základ daně u fyzických osob se tvoří z pěti dílčích základů daně.

Zákon o daních z příjmů pak stanovuje, že v případě, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob vedou účetnictví, daňovou evidenci anebo záznam o příjmech a výdajích a tyto výdaje přesahují příjmy, vzniká těmto poplatníkům daňová ztráta. To však platí jen pro příjmy zdaňované dle § 7 zákona (tj. příjmy z podnikání) a pro příjmy zdaňované dle § 9 zákona (tj. příjmy z nájmu). V takovém případě je rozdíl považován za ztrátu.

Autor článku

Lenka je redaktorkou Podnikatel.cz a daňovou poradkyní. Autorsky i profesně se proto věnuje účetnictví a daním.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).