Které zdravotní benefity je nutné zaměstnanci ve výplatě „přidanit“?

3. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Nejeden zaměstnavatel aktuálně snižuje teplotu na pracovišti. S poklesem teploty je vhodné podpořit i imunitu zaměstnanců preventivními programy.

Každoroční vlna chřipek nedopadá jen na pacienty, ale také na firmy. Většina zaměstnanců, kteří chřipkou onemocní, zůstane doma a léčí se. Jsou i tací, kteří chodí i s onemocněním do práce, a chřipka se v důsledku toho rychleji rozšíří na ostatní zaměstnance. Je zřejmé, že zaměstnavatelé hledají cesty, jak tomu předejít.

Co se dozvíte v článku
  1. Podpora imunity zaměstnanců
  2. Sick days neboli zdravotní volno
  3. Vyšší náhrada mzdy v době nemoci zaměstnance
  4. Očkování zaměstnanců
  5. Co jste se v článku dozvěděli?

Aktuálně je situace mnohem horší, jelikož jsou firmy nuceny šetřit na energiích a zaměstnancům na pracovištích snižují teplotu. Chřipka nebo v lepším případě „pouhé“ nachlazení bude mít zřejmě ideální podmínky.

Podpora imunity zaměstnanců

Nejeden zaměstnavatel má pro své zaměstnance připraveny speciální zdravotní programy. Poskytují se například vitamíny na zlepšení imunity. Aby zaměstnavatel nemusel tento zaměstnanecký benefit zaměstnancům ve výplatě „přidanit“, musí dodržet určitá pravidla.

Především musí jít o nepeněžní příjem zaměstnance. Vitamíny hradí přímo zaměstnavatel, nelze proplatit zaměstnanci předložený paragon (šlo by již o zdanitelný peněžní příjem). Dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona o daních z příjmů je na straně zaměstnance od daně osvobozený nepeněžní příjem poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a dále pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Je tedy zřejmé, že na straně zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj, a na straně zaměstnance za dodržení výše uvedených podmínek o příjem od daně osvobozený. Tudíž nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Vitamíny však musí být zakoupeny ve zdravotnickém zařízení (v lékárně). Vitamíny nakoupené kupříkladu v drogerii nebo na benzínce podmínky pro osvobození příjmu nesplní.

Sick days neboli zdravotní volno

V rámci podpory zdraví se nabízí i několik dnů volna ročně pro zaměstnance. Nemocné dny neboli zdravotní volno poskytované jako zaměstnanecký benefit poslouží zaměstnancům v době zdravotní indispozice. Neodpracovanou směnu nemusí zaměstnavateli dokládat potvrzením lékaře či vystavením neschopenky. K překonání krátkodobé indispozice, jakou je nachlazení, nevolnost, střevní chřipka apod., často postačí jeden nebo dva dny. Je zbytečné to řešit pracovní neschopností či čerpáním řádné dovolené. Pokud zaměstnanec nemoc takzvaně přechází, není schopen plného pracovního výkonu,  a navíc může nemocí nakazit ostatní zaměstnance.

Poskytnutí zdravotního volna je bezesporu výhodné pro obě strany. Avšak zaměstnavatel by měl důkladně nastavit podmínky čerpání, tj. zda se bude jednat o náhradu mzdy v plné výši, kterým zaměstnancům se bude poskytovat (např. skupiny zaměstnanců, pracovní poměry nebo i dohody konané mimo pracovní poměr), komu a jakým způsobem se bude volno hlásit a co s nevyčerpanými dny na konci roku.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce
Nepodceňte pravidla poskytování zdravotního volna, takzvaných sick days Přečtěte si také:

Nepodceňte pravidla poskytování zdravotního volna, takzvaných sick days

Vyšší náhrada mzdy v době nemoci zaměstnance

Dále je možné zaměstnance finančně podpořit v době dočasné pracovní neschopnosti poskytnutím vyšší náhrady mzdy. V souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů jsou daňově uznatelné náklady (výdaje), k jejichž úhradě je zaměstnavatel povinen podle zvláštních zákonů. To platí pro standardní náhradu mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti. Avšak výdaje na vyšší výplatu náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnance až do výše průměrného výdělku zaměstnance (§ 192 odst. 3 zákoníku práce) je možné rovněž zahrnout do daňově uznatelných výdajů. Pokud toto právo zaměstnance plyne z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní nebo jiné smlouvy se zaměstnancem dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů.

Na straně zaměstnance je však náhrada mzdy osvobozena od daně z příjmů pouze do minimálního nároku podle § 192 odst. 2 zákoníku práce. Jestliže je dohodnuta kolektivní smlouvou, interním předpisem, pracovní či jinou dohodou náhrada mzdy vyšší (nepřevyšující průměrný výdělek zaměstnance), bude rozdíl v náhradě mezi nárokem v § 192 odst. 2 zákoníku práce a nárokem takto sjednaným u zaměstnance zdanitelným příjmem. Samozřejmě podléhá i odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Očkování zaměstnanců

Mezi další položky zdravotních preventivních programů zaměstnavatelů patří očkování zaměstnanců. V ustanovení § 103 odst. 1 písm. c) zákoníku práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen svým zaměstnancům sdělit, jaká očkování jsou pro ně povinná a zaměstnanci jsou povinní se jim dle ustanovením § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce podrobit. Výčet povinných očkování je stanoven zákonem o ochraně veřejného zdraví a vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem.

MM 25 baliček

Očkování proti chřipce (nebo covidu) zde uvedeno není. Na straně zaměstnavatele se postupuje stejně jako například u vitamínů. Nejčastěji půjde o nepeněžní příjem poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a dále pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Pro zaměstnance mohou nastat z hlediska posouzení možného zdanění dvě varianty.

  1. Očkování je zajištěno zaměstnavatelem (faktura za očkování a vakcíny je vystavena zdravotnickým zařízením přímo na zaměstnavatele) – jde o poskytnutí nepeněžního plnění zaměstnanci a v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů od daně osvobozený příjem. Nepodléhá ani odvodu zdravotního a sociálního pojištění.
  2. Očkování si zajistí zaměstnanec ve zdravotnickém zařízení sám a zaměstnavateli předloží doklad o očkování k proplacení. Zde půjde o peněžní příjem zaměstnance, tj. o příjem zdanitelný, vstupující do základu daně z příjmů a vyměřovacího základu pro odvod zdravotního a sociálního pojištění.

Jaké zdravotní benefity preferujete?

Co jste se v článku dozvěděli?

Jak se může zaměstnavatel bránit ekonomickým dopadům chřipky?
Je vhodné podpořit zaměstnance nejrůznějšími zdravotními preventivními programy. Jedná se například o nákup vitamínů, poskytnutí zdravotního volna, poskytnutí vyšší náhrady mzdy či zajištění očkování proti chřipce.
Budou tyto zdravotní benefity zdanitelným příjmem zaměstnance?
Záleží na druhu zdravotního benefitu. Pokud jde o nepeněžní příjmy zaměstnanců poskytované z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a dále pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, budou od daně z příjmů osvobozené.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).