Lhůta pro přiznání už klepe na dveře. Připravili jsme podrobný daňový rozcestník

31. 3. 2015
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Na podání daňového přiznání zbývají poslední dva dny. Pokud jste ho ještě nevyplnili a neodevzdali, pomůže vám náš podrobný daňový rozcestník.

Termín pro podání daňového přiznání a doplacení daní doslova již klepe na dveře. Připravili jsme pro vás podrobný rozcestník, který vám odpoví na otázky týkající se daní z příjmů a provede vás celým daňovým procesem.

Jak na daň z příjmů?

Přečtěte si daňový speciál, který poradí jak na daň z příjmů věcí krok za krokem.

 

Kdo přiznání podává

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Na podání daňového přiznání zbývají dva dny.

Základem je zjistit, zdali vůbec musíte daňové přiznání podat. Oproti loňsku se v této oblasti změnilo několik věcí. Stále platí, že přiznání nemusí podávat podnikatelé, jejichž příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, byly nižší než 15 000 Kč. Tento limit se nevztahuje na příjmy od daně osvobozené nebo na příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Přiznání též nemusí podávat zaměstnanci, kteří vloni měli příjem pouze z jednoho zaměstnání. Přiznání nepodávají ani ti, kteří měli plat z více postupných zaměstnání, která se časově nepřekrývala. Přiznání nemají za povinnost podávat zaměstnanci, kteří měli během roku příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti, jejichž výše nepřekročila 6000 Kč za rok. Daňové přiznání nemusí podat poplatníci, kteří měli příjmy zdaněné srážkovou daní. Novinkou letošního roku (zdaňovacího 2014) však je, že se dají příjmy zdaněné srážkovou daní v přiznání uplatnit.

Čtěte více: Jak v daňovém přiznání uplatnit srážkovou daň

Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), jsou osvobozeny od daně, jestliže jejich úhrn za rok nepřekročí hranici 30 tisíc korun. Nesmí se ale jednat o opakovanou a systematickou činnost, jelikož by pak šlo o příjmy z podnikání a ne o příležitostné příjmy.

Daňové přiznání naopak musí podat poplatníci, kteří vykazují daňovou ztrátu, a to nezávisle na výši příjmů. Za rok 2014 mají za povinnost podat přiznání i ti, jejichž příjmy za celý rok překročily limit 1 245 216 Kč (platí pro rok 2014) a platili tak solidární daň. Komu se zvýšily jen zálohy na daň, ale ne daň, ten přiznání podávat nemusí a mohlo mu být provedeno roční zúčtování záloh. Přiznání se samozřejmě týká také všech ostatních podnikatelů.

Čtěte více: Víme, kdo musí podat daňové přiznání za rok 2014 a kdo nikoli

Přiznání mohou navíc podat i někteří poplatníci dobrovolně, jelikož se jim to vyplatí. Díky slevám na dani totiž mohou od státu dostat daně nazpět. Obecně se dá říci, že daňové přiznání se vyplatí podat všem, kteří v roce 2014 z nějakých důvodů nevydělávali všech 12 měsíců, měli přitom zdaněné příjmy a nepožádali o roční zúčtování.

Čtěte více: Komu se vyplatí podat daňové přiznání, i když to nemá za povinnost?

Dokdy přiznání podat

Termín pro podání daňového přiznání je 1. dubna, máte tedy teoreticky ještě jeden den. Daňový řád navíc umožňuje se o několik dní beztrestně opozdit. Penále totiž začíná nabíhat až od 6. dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (s tím, že tato částka nesmí být vyšší než 300 000 Kč). Bez rizika sankcí lze tak přiznání podat ještě ve čtvrtek 9. dubna. Pokud navíc využíváte služeb daňového poradce, posouvá se vám termín pro podání přiznání o tři měsíce. Do zítra však musíte tuto skutečnost oznámit a doložit svému příslušnému finančnímu úřadu.

Čtěte více: Dokdy musíte vyřídit přiznání a daně? Jaké hrozí sankce, pokud vše nezvládnete?

Co přiložit k daňovému přiznání

Kromě základního formuláře daňového přiznání se přikládají přílohy podle druhu dosažených příjmů:

  • Příloha č. 1 pro příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7)
  • Příloha č. 2 pro příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (podle § 9 a 10)
  • Příloha č. 3 pro příjmy ze zdrojů v zahraničí (podle § 38f)
  • Příloha č. 3 (samostatný list) pro příjmy ze zdrojů v zahraničí – metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí

Zpravidla se však s přiznáním podávají i další přílohy. Jde o potvrzení dokazující příjmy, nárok na osvobození od daně či nárok na slevy na dani, tedy například o doklad o poskytnutém daru, potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru, potvrzení o zaplacených částkách na penzijní připojištění či životní pojištění či o potvrzení o studiu.

Jak podat daňové přiznání

Daňové přiznání je možné podat několika způsoby:

  • formulář vytisknout, vyplnit ručně a zanést (odeslat poštou) na finanční úřad
  • vyplnit formulář v počítači, vytisknout a dodat správci daně
  • vyplnit pomocí speciálního softwaru, který umožní tisk nebo odeslání elektronicky
  • vyplnit prostřednictvím elektronických formulářů EPO, které jsou k dispozici na Daňovém portálu.

Jestliže vyplníte přiznání skrze Daňový portál, máte několik možností, jak ho přesně podat. Můžete ho buď odevzdat přes datovou schránku nebo podání opatřit elektronickým podpisem, a poté poslat. EPO lze využít, i pokud nemáte datovou schránku nebo elektronický podpis. Po odeslání si vytisknete e-tiskopis, který musíte podepsat a do pěti dnů doručit na finanční úřad.

V případě podání platí pro letošní rok jedna novinka. Kdo vlastní zpřístupněnou datovou schránku podnikajících fyzických osob či právnických osob, musí přiznání podat elektronicky, a to buď datovou zprávou

  • podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
  • odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
  • s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Pro letošní rok nicméně platí výjimka a tito podnikatelé mohou přiznání podat i skrze daňový portál a tzv. e-tiskopis. Kdo podá přiznání jinak, než jak je výše napsáno, ačkoli to měl za povinnost, musí si rovnou připravit 2000 Kč jako pokutu.

Čtěte také: Úleva pro podnikatele, elektronické podání půjde letos vyřešit i e-tiskopisem

Jaké platí výdajové paušály

Co se týče výdajových paušálů, k žádné změně pro zdaňovací období 2014 nedošlo. Stále platí tyto paušály a omezení:

Příjmy Rok 2013 Rok 2014 Omezení pro 2014
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství  80 % 80 %
Příjmy z řemeslných činností 80 % 80 %
Příjmy z neřemeslných činností 60 % 60 %
Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, daňoví poradci atd..)  40 % 40 % Je možné uplatnit paušální výdaje maximálně do částky 800 000 korun 
Ostatní příjmy (autoři, nezávislá povolání, znalci, tlumočníci atd.)  40 % 40 % Je možné uplatnit paušální výdaje maximálně do částky 800 000 korun
Příjmy z pronájmu majetku (jedná se o majetek zařazený v obchodním majetku osob, které vedou účetnictví) 30 % 30 % Je možné uplatnit paušální výdaje maximálně do částky 600 000 korun
Příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů 30 % 30 % Je možné uplatnit paušální výdaje maximálně do částky 600 000 korun

Pro všechny paušály navíc platí, že poplatník, který uplatní paušální výdaje a součet jeho dílčích základů (kde se tyto výdaje uplatnily) je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže: 

  • uplatnit slevu na manželku (manžela) bez vlastních příjmů v souladu s § 35ba odst. 1 písm. b zákona o daních z příjmů,
  • uplatnit daňové zvýhodnění na děti.  

Přestože pro 30% a 40% paušály platí zastropení, neznamená to, že by je podnikatelé s vyššími příjmy nemohli využít. Můžou, musí však počítat s tím, že si maximálně budou moct uplatnit výdaje 800 tisíc korun (u 40% paušálu) a 600 tisíc korun (u 30% paušálu).

Čtěte více: Víme, s jakými novinkami mají počítat OSVČ s výdajovými paušály v přiznání 2014

Jaké jsou nezdanitelné částky a slevy na dani

Pokud vyplňujete přiznání až nyní, nezapomeňte též uplatnit nezdanitelné částky a slevy na dani.

Nezdanitelné částky řeší § 15 zákona o daních z příjmů:

  • dary (bezúplatná plnění),
  • úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Ať už uplatníte jakoukoli nezdanitelnou položku, musíte vždy svůj nárok doložit. Konkrétní podmínky stanovuje § 38k38l zákona o daních z příjmů.

Podle zákona o daních z příjmů lze uplatnit tyto slevy a zvýhodnění (nově od roku 2014 lze uplatnit i školkovné):

  • Základní sleva na poplatníka
  • Sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti
  • Sleva z titulu pobírání invalidního důchodu
  • Sleva držitele průkazu ZTP/P
  • Sleva pro studenta
  • Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
  • Školkovné

Jak již však bylo řečeno výše, slevu na manželku a zvýhodnění na dítě nemohou využít OSVČ, které uplatňují výdajové paušály a mají příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti. Stejně jako v případě nezdanitelných částek musíte i nároky na některé slevy doložit.

Čtěte více: 7 slev na dani, které můžete uplatnit v daňovém přiznání za rok 2014

Jak daň zaplatit

Jestliže vám vyjde, že musíte daň doplatit, máte na to čas, stejně jako na přiznání, do zítra.
Platit lze:

  • poštovní poukázkou 
  • na pokladně finančního úřadu
  • příkazem k úhradě
  • na pobočce České národní banky

Také v případě doplatků se můžete o několik dní opozdit a neriskujete tím sankce. Úroky totiž začínají nabíhat od pátého pracovního dne. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Aktuálně tedy činí 14,05 %. Úrok z prodlení se nepředepíše a podnikatel ho nemusí zaplatit, pokud souhrnná výše úroku nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Příklad

Na daních má pan Novák zaplatit 10 000 Kč. S platbou se však opozdí o 50 dní. Kolik činí úrok z prodlení? Vzoreček vypadá následovně Úrok = dlužná částka * (úrok/100) * (počet dlužných dní/365). Tedy 10 000 * 0,1405 * 50/365 = 193 korun. Jelikož úrok nepřesahuje 200 korun, nepředepíše se.

Nezapomeňte též na to, že se před dvěma lety změnila čísla bankovních účtů finančních úřadů. Ještě do konce loňského roku ale platilo, že platby na stará čísla účtů byly přesměrovány. Tato výjimka však letošním prvním lednem skončila. Od 1. ledna se tak již všechny platby zaslané na bankovní účty 199 zrušených finančních úřadů vrací zpět na bankovní účty příkazců. Jestliže tak zaplatíte daň na špatný účet, peníze nedojdou a vy riskujete penále.

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).