Daňové přiznání 2021 za rok 2020: Přehled slev na dani a nezdanitelných částek

Přehled slev na dani a zvýhodnění

V daňovém přiznání za rok 2020 můžete dle § 35ba a § 35c zákona o daních z příjmů uplatnit tyto slevy a zvýhodnění:

• Základní sleva na poplatníka
• Sleva na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti (roční sleva)
• Sleva z titulu pobírání invalidního důchodu
• Sleva držitele průkazu ZTP/P
• Sleva pro studenta
• Sleva za umístění dítěte (roční sleva)
• Sleva na evidenci tržeb (pouze v daňovém přiznání)
• Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Základní sleva na poplatníka

Základní sleva na poplatníka činí i za rok 2020 celkem 24 840 korun (pro rok 2021 se zvýšila na 27 840 Kč). Na slevu mají nárok všichni poplatníci (podnikatelé, zaměstnanci, starobní důchodci, matky na mateřské atd.), kteří měli alespoň po část roku zdanitelné příjmy. Sleva se vždy uplatňuje v plné roční výši, a to i v situaci, kdy výdělečná činnost trvala pouze několik měsíců.

Sleva na manžela

Definici společně hospodařící domácnosti obsahuje § 21e zákona o daních z příjmů. Manželem se pro tyto účely rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství (ne druh a družka). Sleva činí stejně jako v případě základní slevy 24 840 korun za rok. Pokud má manžel/manželka status zdravotního postižení ZTP/P, zvyšuje se sleva na dvojnásobek.

Jestliže došlo k uzavření sňatku během roku, činí sleva 1/12 z částky 24 840 korun za každý měsíc, ve kterém byla uplatněná osoba k 1. dni manželkou (manželem). Včetně měsíce, ve kterém bylo manželství uzavřeno v průběhu prvního dne.

Slevu lze uplatnit pouze ročně, a to na základě daňového přiznání či ročního zúčtování daní. Měsíčně se sleva neuplatňuje.

K uplatnění slevy nesmí příjmy protějšku poplatníka přesáhnout hranici 68 000 korun za rok. Příjmy není třeba nijak dokládat, potvrzují se pouze čestným prohlášením. Za příjem se považují hrubá mzda (ne superhrubá), hrubé příjmy z podnikání (ne příjmy minus výdaje, ale pouze příjmy neboli tržby), příjmy z pronájmu, důchody ze sociálního zabezpečení (starobní, invalidní), nemocenské dávky, peněžitá podpora v mateřství a dávky v nezaměstnanosti.

Do příjmů se naopak nezapočítává rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory, zvýšení důchodu pro bezmocnost, stipendium při soustavné přípravě na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření. Do příjmů se nezapočítává ani případný vrácený přeplatek na dani z předchozího zdaňovacího období.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

Základní a rozšířená sleva na invaliditu

Základní sleva na invaliditu (sleva prvního a druhého stupně invalidního důchodu) činí 2520 korun, rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod třetího stupně) činí 5040 korun. V případě změny nároku (zvýšení na třetí stupeň nebo snížení z třetího stupně na druhý) rozhoduje oprávněnost k prvnímu dni měsíce. Nárok na slevu se uplatňuje kopií výměru o přiznání důchodu a každoročně po skončení zdaňovacího období k 15. únoru potvrzením o výplatě důchodu od ČSSZ, případně při souběhu invalidního a starobního důchodu potvrzením správce daně.

Rozhodující je, že se jedná o osobu, které byl invalidní důchod přiznán (nerozhoduje okamžik výplaty). Lze přiznat slevu na invaliditu i za předchozí období, aniž by byl důchod vyplácen. Stejný princip se ale uplatní i při odejmutí důchodu. Nárok bude pouze do okamžiku posouzení zániku invalidity, bez ohledu, zda je ještě důchod vyplácen.

Sleva na držitele průkazu ZTP/P

Zvláštní slevu na dani si mohou uplatnit osoby, které mají status zdravotního postižení ZTP/P. Její výše činí 1/12 částky 16 140 korun za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Dokládá se průkazem ZPT/P nebo rozhodnutím úřadu práce.

Sleva na studenta

Poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, může, a to až do dovršení věku 26 let, případně do 28 let věku u prezenční formy doktorského studia na vysoké škole, využít slevu na studium ve výši 4020 korun. Nárok na slevu má student za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jeho studium trvalo.

K doložení nároku na slevu je nutné potvrzení o studiu. V případě studia vysoké školy se může jednat o prezenční, distanční i kombinovanou formu studia. Sleva se však nepočítá pro formu celoživotního vzdělávání. Pokud poplatník splňuje podmínky jen pro část roku, uplatní 1/12 částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jsou podmínky splněny. Soustavná příprava na budoucí povolání je definována zákonem o státní sociální podpoře.

Soustavnou přípravou na budoucí povolání je i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená (tj. až do tří let věku dítěte). Dokládá se potvrzením vysoké školy o přerušení studia. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se sice považuje studium na středních a vysokých školách, ovšem s výjimkou studia za trvání služebního poměru (platí pro příslušníky bezpečnostních sborů a vojáky z povolání).

Sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné)

Roční sleva za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v předškolním zařízení. Uplatní se formou potvrzení (průkazu) z předškolního zařízení (není stanoven povinný tiskopis) o výši vynaložených výdajů poplatníkem „za umístění“ (školkovné, nikoli stravné), kde je uvedeno jméno vyživovaného dítěte poplatníka, celková částka výdajů uhrazená za příslušné zdaňovací období a datum zápisu do rejstříku škol a školských zařízení vedeném ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, datum registrace v evidenci dětských skupin u ministerstva práce a sociálních věcí, případně datum vzniku živnostenského oprávnění.

• Mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
• Zařízení služby péče o dítě v dětské skupině (pouze registrované) 
• Zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou 1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona.

Aby šlo slevu uplatnit, musí se jednat o dítě ve společně hospodařící domácnosti – dítě vlastní, osvojené nebo v péči nahrazující péči rodičů, a také dítě druhého z manželů. U vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud je v péči, která nahrazuje péči rodičů.

Slevu lze uplatnit maximálně ve výši minimální mzdy platné k prvnímu dni daného zdaňovacího období na každé dítě ve společně hospodařící domácnosti. Pro rok 2020 se jedná o částku 14 600 korun. Ve společně hospodařící domácnosti může být uplatněna pouze jedním z poplatníků (nelze rozdělit např. mezi oba rodiče část slevy, sleva přitom nesouvisí s daňovým zvýhodněním, tj. jeden z poplatníků ve společně hospodařící domácnosti si může na konkrétní dítě uplatnit daňové zvýhodnění a druhý slevu za umístění dítěte).

Daňové zvýhodnění na dítě

Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti je pro rok 2020 stanovena na 15 204 korun ročně, u druhého vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti 19 404 korun ročně a u třetího a dalšího vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti 24 204 korun ročně.

Daňové zvýhodnění se uplatní slevou na dani, daňovým bonusem nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu (záleží na výši příjmů poplatníka). Maximální výše ročního daňového bonusu činí 60 300 korun (minimální 100 korun). Tato hranice ovšem platí naposledy a od letošního zdaňovacího období se již neuplatní.

Zvýhodnění na dítě může využít pouze jeden z poplatníků žijících ve společně hospodařící domácnosti. Na roční daňový bonus má nárok jen poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy platné k prvnímu dni zdaňovacího období, tedy 87 600 korun.

Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, včetně měsíce, kdy dovrší 18 let. Dále zletilé dítě do 26 let věku (včetně), které nepobírá invalidní důchod třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Platí to i pro zletilé studující dítě ve společné domácnosti, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči.

Sleva na evidenci (tzv. sleva na EET)

Slevu na evidenci mohou využít pouze fyzické osoby, a to jednorázově za zdaňovací období, ve kterém poprvé zaevidovaly tržbu, kterou mají podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat. Slevu na evidenci tržeb nemusí podnikatelé nijak prokazovat a není třeba dokládat například paragony za pořízené pokladní zařízení. Na slevu mají podnikatelé nárok, i když byla EET povinná pouze prvních několik měsíců v roce.

Sleva na evidenci tržeb činí 5000 korun bez ohledu na výši skutečně vynaložených výdajů v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Ne každý ale uplatní plných 5000 korun. Sleva totiž činí současně maximálně 15 % dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti (pouze základ daně z podnikání zdaňovaný dle ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů). Jestliže má podnikatel příjmy z různých dalších činností, které se daní podle jiných paragrafů zákona o daních z příjmů (například také příjmy z pronájmu podle § 9), počítá se sleva jen z příjmů dle podnikání, přestože by celkový základ daně umožnil využít slevu v plné výši.

Přehled nezdanitelných částek

Nezdanitelné částky upravuje § 15 zákona o daních z příjmů:

• bezúplatná plnění (dříve označované jako dary),
• úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
• pojistné na penzijní připojištění,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské odborové příspěvky,
• příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.

Způsob prokazování podrobně popisuje ustanovení § 38k a 38l zákona o daních z příjmů.

Bezúplatná plnění

Bezúplatné plnění (dar) může mít charakter finanční částky, nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo službu je nutné ocenit. Pokud hodnota daru není známa, určí se cenou zjištěnou v souladu se zákonem o oceňování majetku. U darů fyzických osob uplatněných jako nezdanitelná část základu daně musí jejich úhrnná hodnota činit alespoň 1000 korun nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Postačí splnit jednu ze dvou uvedených podmínek. Může se jednat kupříkladu o deset darů v hodnotě 100 korun (podmínka minimální částky 1000 korun) nebo dar, jehož hodnota činí alespoň 2 % základu daně. Zákon však kromě minimální výše darů stanovuje i maximální hranici, a to 15 % základu daně. Pro zdaňovací období 2020 a 2021 nicméně platí výjimka a maximální hranice je 30 % základu daně.

Za dar zákon považuje i bezpříspěvkové dárcovství krve a odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma nebo krevní destičky. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 3000 Kč. Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem nebo darování krvetvorných buněk (kostní dřeně nebo kmenových buněk). Pro daňové účely se hodnota takového daru ocení částkou 20 000 korun. Prokáže se potvrzením transplantačního centra, registru dárců kostní dřeně nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb.

Úroky z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření

Jestliže je účastníků úvěrové smlouvy více, uplatní úroky buď jeden z nich, anebo každý z nich, a to rovným dílem. Maximálně lze odečíst úroky v úhrnu 300 000 Kč ročně poplatníky téže domácnosti. Pokud poplatník platil úroky pouze po část roku, může uplatnit maximálně odečet 25 000 Kč za každý kalendářní měsíc.

Nadále lze snížit základ daně o zaplacené úroky z úvěru stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování bytových potřeb. Co je bytovou potřebou, podrobně popisuje § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V některých případech musí jít výhradně o bytovou potřebu vlastní, jindy se může jednat o trvalé bydlení druhého z manželů, potomků nebo prarodičů. Podrobněji v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

V případě, že úvěr poplatník použil na koupi pozemku, musí do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy zahájit na tomto pozemku výstavbu bytové potřeby. Pokud tak neučiní, podává daňové přiznání a zdaní prospěch plynoucí z nesprávně uplatněných nezdanitelných částek jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů v období, ve kterém k porušení podmínky došlo.

Od roku 2021 se pravidla mění. Maximální limit pro odpočet úroků se snižuje z 300 000 Kč na 150 000 Kč ročně. Nový limit platí pro bytovou potřebu obstaranou po 1. lednu 2021. U bytové potřeby obstarané před 1. lednem 2021 se nic nemění, zůstává limit 300 000 Kč. V případě „nového“ a „starého“ úvěru je třeba nejprve posoudit nový úvěr do sníženého limitu, a poté staré úvěry do celkového limitu 300 000 Kč.

Penzijní pojištění

Poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření či penzijním připojištění se státním příspěvkem (starší systém – transformovaný fond), si mohou odečíst zaplacené pojistné. Maximální výše odpočtu činí 24 000 Kč. Zaplacené měsíční příspěvky na penzijní připojištění (nebo doplňkové penzijní spoření) se státním příspěvkem je nutné vždy snížit o 1000 korun (částka, ze které se počítá maximální měsíční státní podpora). Zjednodušeně řešeno, daňově jsou uplatnitelné příspěvky poplatníka převyšující 1000 Kč měsíčně. Jsou akceptovány i mimořádné vklady (jsou daňově výhodné), avšak musí být v tomto smyslu upravena smlouva. V opačném případě budou mimořádné vklady považovány za přeplatek do dalšího období.

Potvrzení pro daňové účely zasílané penzijní společností musí obsahovat celkovou částku, kterou je možné v ročním zúčtování daní nebo v daňovém přiznání uplatnit. Dále je možné uplatnit pojistné na základě smlouvy s institucí penzijního pojištění nebo jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Poplatník ale dle ustanovení § 15 odst. 5 b zákona o daních z příjmů musí splnit dvě podmínky. Výplata plnění z penzijního pojištění je možná až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období (opět ale maximálně 24 000 korun ročně).

Soukromé životní pojištění

Daňoví poplatníci mohou rovněž snížit základ daně o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění. Stejně jako v případě penzijního připojištění platí maximální hranice odečtu 24 000 korun. Akceptovatelné jsou pouze smlouvy, které neumožňují výplatu jiného příjmu, jenž není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.

• plnění sjednáno po 60 měsících od uzavření smlouvy,
• plnění nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let,
• u pojistné smlouvy s pevně sjednanou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň 40 000 Kč a u pojistné doby nad 15 let alespoň 70 000 Kč,
• podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
• pojistná smlouva je uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pokud poplatník výše uvedené podmínky nedodrží a nechá si plnění vyplatit dříve, podává daňové přiznání a do § 10 zákona o daních z příjmů uvede částky, o které si v předchozích letech snižoval základ daně. Výjimkou jsou smlouvy, u nichž nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota je převedena na novou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky. I zde je zavedena maximální desetiletá lhůta na dodanění. Dříve uplatněné nezdanitelné části se dodaňovat nebudou.

Odborové příspěvky

Základ daně zaměstnanců snižují rovněž zaplacené členské příspěvky odborové organizaci. Tímto způsobem si mohou odečíst částku až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, maximálně 3000 korun za zdaňovací období. Nárok se musí uplatnit potvrzením odborové organizace. Vždy se jedná o příspěvky v období od ledna do prosince skutečně zaplacené, nikoli zúčtované ve mzdě zaměstnance.

Příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání

Poslední nezdanitelnou částkou je příspěvek na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Základ daně lze snížit maximálně o 10 000 korun. Poplatníci se zdravotním postižením si mohou odečíst podle stupně zdravotního pojištění až 13 000 korun, a osoby s těžším zdravotním postižením dokonce až 15 000 korun. Podmínkou pro uplatnění této částky zůstává, aby úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj poplatníkem. Nejedná se však o studium na střední či vysoké škole. Jde o zkoušky v souladu se zákonem o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (složení nebo uznání dílčí kvalifikační zkoušky).