S podáním daňového přiznání a přehledů souvisí i lhůty placení daní a doplatků pojistného a naopak lhůty, ve kterých můžeme očekávat vrácení přeplatků. V případě daní je to komplikovanější. Ti, co zaslali přiznání brzy, přeplatek automaticky nedostanou. Musejí žádat znova.
Lhůty pro placení daní
V souladu s novým daňovým řádem se letos poprvé podává daňové přiznání nejpozději 1. dubna 2011 (namísto 31. března). Ve stejné lhůtě je třeba výslednou daň také doplatit. Poplatníci, kteří mají termín k podání přiznání posunutý z důvodů zpracování daňový poradcem, případně mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, podávají přiznání a platí daně nejpozději 1. července 2011 (namísto 30. června). Čtěte také: Co se letos změnilo v souvislosti s daňovým přiznáním?
Opozdilci mají od roku 2011 velkou výhodu. Mohou podat přiznání a platit daně o 5 dnů později. V daňovém řádu se píše, že jestliže poplatník nepodá daňové přiznání nebo tak neučiní ve stanovené lhůtě, a je toto zpoždění delší než 5 pracovních dnů, teprve poté mu bude vyměřena pokuta. Podle § 250 nejméně ve výši 500 Kč.
Termín podání řádného daňového přiznání je tedy možné bez postihu eventuelně „prodloužit“ až do 8. dubna (1.4. = poslední den lhůty + 5 pracovních dnů bez postihu). Úrok z prodlení vzniká za každý den prodlení úhrady splatné daně a počítá se rovněž až od 5 dne následujícího po její splatnosti. Čtěte více: Daňový řád příjemně prodloužil lhůty pro podání daňového přiznání
Na vrácení přeplatku má berňák 30 dní
Přeplatky vrací finanční úřad pouze na základě písemné žádosti o vrácení přeplatku. Ta je součástí vyplněného daňového přiznání. Podle § 155 daňového řádu může být přeplatek použit na úhradu nedoplatku jiné daně. Pokud je této žádosti vyhověno, považuje se za den úhrady nedoplatku den, kdy žádost došla správci daně. Další možností je vrácení přeplatku poplatníkovi, a to jen pokud je vratitelný, tzn., není nižší než 100 Kč.
Přeplatek se obecně vrací do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Důležitá je však skutečnost, že daň je splatná ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (pokud bylo daňové přiznání podáno opožděně, je vyměřena až k datu, kdy správci daně skutečně přiznání došlo). Správce daně tudíž může nejdříve vyměřit daň právě k tomuto datu, tj. k poslednímu dni lhůty pro podání přiznání. To platí za předpokladu, že se vyměřovaná daň neodchyluje od daně tvrzené daňovým subjektem – § 140 daňového řádu. Z uvedeného vyplývá, že má-li na základě podaného daňového přiznání vzniknout vratitelný přeplatek, pak k jeho vzniku dojde až k datu vyměření daně (tj. poslední den lhůty pro podání přiznání),
vysvětlila pro server Podnikatel.cz Jaroslava Musilová, tisková mluvčí Generálního finanční ho ředitelství v Praze.
Aktivita se někdy nevyplácí
Problém však nastává v případě, kdy je daňové přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku podáno velmi brzy, například už v měsíci lednu. Úředníci totiž k žádosti o vrácení přeplatku přistupují jako k samostatnému podání (byť je součástí tiskopisu). Správce daně nejprve ve lhůtě pro podání přiznání testuje existenci vratitelného přeplatku, jeho minimální výši a teprve poté přeplatek vrací. Žádosti o vrácení přeplatku vyhoví pouze, jestliže existuje vratitelný přeplatek do 60 dnů ode dne podání žádosti. Čtěte také: Účetní závěrka se zasílá do obchodního rejstříku
Pokud tedy poplatník podá daňové přiznání již v lednu a současně požádá o vrácení přeplatku, bude jeho daň vyměřena až k 1. dubnu 2011. Berňák jeho žádosti nemůže vyhovět, protože do 60 dnů od podání žádosti nebyla daň vyměřena. Neznamená to, že daňovému subjektu nebude nic vráceno (pouze ne na základě předmětné žádosti). Je nutné podat novou žádost o vrácení přeplatku tak, aby ke vzniku požadovaného přeplatku došlo právě ve lhůtě uvedené v § 155 odst. 3 daňového řádu,
doplnila Jaroslava Musilová z generálního finančního ředitelství.
Lhůty pro placení a vracení sociálního pojistného
Přehledy ČSSZ se podávají ve lhůtě do 2. května 2011 (s odkladem do 1. srpna). Pojistné musíme zaplatit nejpozději ve lhůtě do 8 dnů po podání přehledu, tj. nejpozději do 9. května 2011 (s odkladem do 9. srpna).
A co přeplatky na pojistném? Jak uvedla Alena Fraňková, odborná tisková pracovnice ČSSZ přeplatek vzniklý na základě zpracování přehledu o příjmech a výdajích by měl být vrácen do jednoho měsíce od podání takového přehledu, pokud nebyl přeplatek použit na úhradu splatných závazků. V případě, že existuje důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, který musí být oznámen nejpozději spolu s přehledem a doložen do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled, se za den zjištění přeplatku považuje den doložení důvodu pro vedlejší činnost (pokud nebyl důvod doložen již před podáním přehledu),
sdělila Fraňková. Dodala, že pokud není důvod doložen a přesto vzniká přeplatek, za den zjištění přeplatku se považuje poslední den uplynulé lhůty. Čtěte také: Přechod z OSVČ vedlejší na hlavní v průběhu roku se nevyplácí
Nezapomeňte na platbu zdravotního pojistného
Přehledy na zdravotní pojišťovny se podávají ve stejné lhůtě jako přehledy ČSSZ. Rozdílný je ovšem termín doplatku pojistného. Ten musí být uhrazen do 8 kalendářních dní po podání daňového přiznání, tj. letos nejpozději do 11. dubna (s odkladem do 11. července).
Podle sdělení Růženy Schmidkové, vedoucí odboru výběru pojistného České průmyslové zdravotní pojišťovny, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání přehledu OSVČ, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže pojištěnec nepožádal o použití přeplatku na úhradu zálohy na pojistné na další období,
upřesňuje Schmidková. Ve sporných případech, kdy rozhoduje ve správním řízení, se může lhůta prodloužit. Čtěte také: Při změně zdravotní pojišťovny podává podnikatel přehledy dva
ČLÁNKY DO MAILU