Daňové přiznání řeší každoročně okolo dvou milionů lidí a ani letošek v tom nebude výjimkou. Oproti předchozímu roku se navíc rozšířil počet osob, které musí daňové přiznání podat. Čtěte, koho se daňové přiznání týká a koho naopak nikoli.
Kdo musí přiznání podat
Lidé se zdanitelnými příjmy nad 15 tisíc korun
Kdo musí letos podat přiznání a kdo nikoli?
Daňové přiznání musí vyplnit především podnikatelé, avšak ne všichni. Jak se uvádí v § 38g zákona o daních z příjmů, přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč. Tato hranice se netýká příjmů od daně osvobozených nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pozor ale na to, že přiznání musí podávat i poplatníci, jejichž roční příjmy spadající pod předmět daně z příjmů fyzických osob nepřesáhly 15 000 Kč, vykazují však daňovou ztrátu.
Příklad
Paní Konečná pobírala od ledna do září roku 2013 rodičovský příspěvek. Od října podniká. Příjmy z podnikání činily 22 000 Kč. Paní Konečná musí podat přiznání, protože dosáhla limitu 15 000 Kč.
Daňoví nerezidenti uplatňující slevy
Daňové přiznání též musí podat daňoví nerezidenti, kteří uplatňují slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e), nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Podmínky jsou uvedené v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Lidé platící solidární daň
Novinkou letošního roku, respektive zdaňovacího období 2013, je skutečnost, že daňové přiznání musí podat i poplatníci, u nichž se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Solidární zvýšení daně platí pro tři zdaňovací období, tedy až do roku 2015. Solidární daň se týká jak podnikatelů, tak zaměstnanců. Pracovníci, kteří ji budou muset uhradit, nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování. Solidární zvýšení se počítá jako 7 % z rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně a 4násobkem průměrné mzdy, tj. částkou 103 536 korun. Posuzuje se hrubý příjem.
Čtěte více: Solidární daň v daňovém přiznání za rok 2013
Kdo nepodává přiznání
Zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani
Přiznání naopak nepodávají zaměstnanci, kteří měli v loňském roce příjem pouze z jednoho zaměstnání. Přiznání nepodávají ani ti, kteří měli plat z více postupných zaměstnání, která se časově nepřekrývala. Obě skupiny zaměstnanců ale musí splnit podmínku, že podepsaly u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů. Přestože tito zaměstnanci přiznání podávat nemusí, leckdy se jim může vyplatit. Některé slevy na dani lze totiž uplatnit pouze v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování. Vzhledem k tomu, že termín pro požadavek na roční zúčtování již vypršel, zbývá dotyčným zaměstnancům už pouze možnost daňového přiznání. Obecně se dá říci, že daňové přiznání se vyplatí podat všem, kteří v roce 2013 z nějakých důvodů nepracovali všech 12 měsíců a zároveň měli zdaněné příjmy.
Čtěte více: Podejte daňové přiznání, i když nemusíte. Víme, kdy se vám to vyplatí
Příklad
Pan Rupert pracoval u prvního zaměstnavatele od ledna do června. Poté nastoupil k zaměstnavateli novému, kde pracoval do konce září. Poté byl evidován na úřadu práce.
Pokud by pan Rupert neudělal nic, připravil by se o daňové slevy za říjen až prosinec. Proto se mu vyplatí podat daňové přiznání.
Zaměstnanci s přivýdělkem do 6000 korun
Přiznání dále nemusí řešit zaměstnanci, kteří měli během roku příjmy z podnikání, pronájmu či jiné výdělečné činnosti, které nepřesáhly 6000 Kč za rok. Do částky 6000 korun se berou veškeré příjmy a příjmy nejsou myšleny příjmy minus výdaje (zisk).
Příklad
Pan Darmoděj si přivydělal jako OSVČ vedlejší 10 000 Kč, jeho výdaje činily 6000 Kč a zisk 4000 Kč. Musí proto podat daňové přiznání, jelikož příjmy z podnikání činily 10 000 Kč.
Lidé s příjmy zdaněnými srážkovou daní
Daňové přiznání nevyplňují ani lidé, kteří měli příjmy zdaněné srážkovou daní, tzn. příjmy z dohod o provedení práce do 5000 Kč (zvyšuje se od roku 2014 na 10 000 Kč) bez podepsaného daňového prohlášení nebo příjmy z autorských honorářů do 7000 Kč od jednoho plátce (od letošního roku se limit také posunuje na 10 000 Kč) apod. U těchto příjmů zúčtoval daň již zaměstnavatel.
Čtěte také: Kdo nemusí podávat daňové přiznání? Ukazujeme na příkladech
Lidé s příležitostnými příjmy do 20 000 Kč
Příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), jsou osvobozeny od daně, jestliže jejich úhrn za rok nepřekročí hranici 20 tisíc korun (od letoška se zvyšuje hranice na 30 000 Kč). Nesmí se ale jednat o opakovanou a systematickou činnost, jelikož by pak šlo o příjmy z podnikání a ne o příležitostné příjmy.
Příklad
Paní Hájková je žena v domácnosti a ve volném čase vyrábí kovové šperky. Když je jednou za rok prodá na trhu za 8000 Kč, bude se jednat o příležitostný příjem a přiznání podávat nemusí. Jestliže by ale své šperky prodávala přes e-shop celý rok, jednalo by se již o podnikání a hranice pro podání přiznání by činila 15 000 Kč.
Lidé s příjmy osvobozenými od daně
Daňové přiznání za loňský rok nemusí podat lidé s příjmy osvobozenými od daně. Konkrétně jde o dávky z nemocenského pojištění, důchody, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, podporu v nezaměstnanosti či dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna. Jak již však bylo řečeno výše, pokud některý z těchto lidí alespoň část roku pracoval, může se mu podání daňového přiznání vyplatit.
ČLÁNKY DO MAILU