Daňové změny v oblasti zaměstnávání pro rok 2021

26. 11. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Zrušení superhrubé mzdy je bezesporu daňovým tématem číslo jedna. Ovšem jsou tu i jiné připravované změny v oblasti zdanění zaměstnanců. A o nich se nehovoří.

Novela, která mění některé zákony v oblasti daní, právě postoupila do Senátu. Jde o stejnou novelu, kde byla v rámci pozměňovacího návrhu zrušena superhrubá mzda, ovšem také (snad omylem) navýšena základní sleva na dani. Je zřejmé, že v této oblasti ještě může dojít ke změnám. Novela s číslem sněmovního tisku 910 obsahuje i další novinky pro zaměstnavatele. Především jde o stravenkový paušál, změny důležité pro zpracování cestovních náhrad, oznamování příjmů do zahraničí a změny v některých pojmech.

Zvýšení slevy na dani a limit pro daňový bonus

Poslanecká sněmovna schválila alternativní návrh, který zvyšuje základní slevu na dani na úroveň průměrné hrubé mzdy za předminulý rok. Ta odpovídá částce 34 125 korun. Částka však není dělitelná 12 (dvanácti měsíci). Je tedy otázkou, jak by se sleva na poplatníka aplikovala u zaměstnanců při výpočtu zálohy na daň. Senát ještě může tuto část upravit a z novely zákona vypustit. Poslanci rovněž schválili zrušení limitu výše daňového bonusu na vyživované dítě, který v současné době činí 60 300 Kč ročně.

Stravenkový paušál

Od roku 2021 by mohl zaměstnavatel namísto stravenek či stravování poskytovat zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování, který bude na straně zaměstnance do stanoveného limitu od daně a tím i od odvodů pojistného osvobozen. Pro zaměstnavatele by to byl daňově uznatelný náklad. Stravenkovému paušálu se již server Podnikatel.cz podrobněji věnoval v předchozím článku: Konkrétní podoba stravenkového paušálu pro rok 2021

Využití referenční ceny u elektromobilů

Již nějakou dobu se řeší daňově uznatelné výdaje při využívání elektromobilů. Dříve se muselo pro účely pracovní cesty vycházet jen ze skutečně prokázaných výdajů za spotřebovanou elektřinu. Pro tok 2020 byla vydána vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb., která poprvé stanovila průměrnou cenu elektřiny pro účely poskytování cestovních náhrad, a to 4,80 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny. Využití této referenční ceny elektřiny je však aktuálně možné pouze u elektromobilů, hybridních vozidel nezahrnutých do obchodního majetku podnikatele nebo užívaných na základě smlouvy o výpůjčce nebo o výprose (viz § 24 odst. 2 písm. k) bod 3) zákona o daních z příjmů).

Proto se navrhuje upravit ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 zákona o daních z příjmů tak, že v případě elektromobilů a tzv. hybridních vozidel lze pro stanovení výdajů za elektřinu spotřebovanou vozidlem použít též referenční cenu elektřiny stanovenou aktuální vyhláškou.

Takto vyčíslené náhrady bude moci poplatník uplatnit jako daňově účinný výdaj. V případě silničních motorových vozidel jiných než poháněných elektřinou zahrnutých v obchodním majetku, pořízených na finanční leasing, v nájmu nebo užívaných na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu nebude možné použít referenční cenu pohonných hmot pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem. V takových případech budou stejně jako dnes uplatňovány pouze výdaje v prokázané výši.

Příjmy plynoucí do zahraničí

Podle současné právní úpravy se oznamují příjmy plynoucí do zahraničí
daňovým nerezidentům ze zdrojů na území České republiky. To se týká jak příjmů, ze kterých je daň skutečně vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, tak příjmů, ze kterých tato daň není vybírána pouze z důvodu, že jsou od daně osvobozené nebo že o nich mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Oznámení je plátce daně povinen (až na výjimky) podat do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měl provést srážku, nebo by ji měl provést (v případě příjmu osvobozeného nebo příjmu, který zdanění v ČR nepodléhá). Pokud má plátce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, eventuálně zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit oznámení pouze elektronicky. Výjimku mají příjmy osvobozené nebo nedaněné v ČR, pokud tyto příjmy stejného druhu vyplacené za kalendářní měsíc jednomu daňovému nerezidentovi ve svém souhrnu nepřesáhnou 100 000 Kč. V ustanovení § 38da odst. 7 zákona o daních z příjmů je upraveno oprávnění správce daně zprostit plátce daně v odůvodněných případech této oznamovací povinnosti. V případě, že plátce daně nepodá dané oznámení ve stanovené lhůtě, jedná se nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu.

Navrhovaná změna se dotýká lhůty pro podání oznámení o osvobozených příjmech a příjmech, které nepodléhají zdanění v České republice. Oznámení o příjmech plynoucích do zahraniční by proto mělo být podle § 38da zákona o daních z příjmů podáváno ve dvojím režimu. V závislosti na tom, zda se jedná o příjem, ze kterého je daň srážena, nebo se jedná o příjem, který je osvobozený nebo nepodléhá zdanění v České republice.

V prvním případě (zdaněné příjmy – § 38da odst.2 zákona o daních z příjmů) se lhůta nemění. Oznamuje se ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána. Naopak lhůta pro oznámení o příjmech, které jsou osvobozeny nebo v ČR nedaněny, bude nově stanovena odlišně. Oznámení o těchto příjmech bude nově podáváno pouze jednou ročně. A to do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém by byla provedena srážka daně z daného příjmu, kdyby tento příjem dani vybírané srážkou podléhal.

fin 25 - early cena

K prodloužení lhůty pro podání oznámení o těchto příjmech se dle důvodové zprávy k novele zákona přistupuje z důvodu snížení administrativní zátěže jak na straně plátců daně, tak správce daně. Současně se ale zvyšuje měsíční limit, do kterého plátce daně není povinen podat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Tento limit nyní činí 100 000 Kč, nově by se měl zvýšit na 300 000 Kč. Plátce bude vyhodnocovat splnění limitu 300 000 Kč za každý kalendářní měsíc daného roku a do ročního oznámení zahrne pouze příjmy za kalendářní měsíce, ve kterých byl tento limit překročen. Limit bude vyhodnocován na každý kalendářní měsíc, ve kterém by plátce daně byl povinen provést srážku daně z příjmů daného poplatníka, kdyby dané příjmy nebyly od daně osvobozeny a podléhaly by zdanění v České republice.

Legislativně technická úprava pojmů

Dochází také ke změně některých pojmů. Nově se bude v zákoně o daních z příjmů používat slovní spojení „zaměstnanec odměňovaný platem“ namísto „zaměstnance, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce“. Navrhovaná změna má přispět k větší srozumitelnosti textu zákona. Obsah normy však zůstává zachován. Obdobně má být ze zákona vypuštěno slovo „závodní“ v úpravě příspěvku na stravování. V právním řádu se již nevyskytuje institut závodního stravování, slovo „závodního“ se jeví jako nadbytečné.

Souhlasíte se zavedením stravenkového paušálu?

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).