Novelou daňových zákonů (takzvaný daňový balíček) se zvýší limit, kdy daňový poplatník nemusí podávat daňové přiznání. Jde o stejnou novelu, která mění hranici pro povinnou registraci k DPH či pro využití paušální daně. Daňový balíček schválila na začátku listopadu Poslanecká sněmovna (sněmovní tisk č. 254) a aktuálně míří do Senátu. Účinnost je plánována od 1. ledna 2023.
Co se dozvíte v článku
Kdo nepodává daňové přiznání
Daňové přiznání nepodávají obecně poplatníci, kteří mají v daném zdaňovacím období pouze příjmy od daně osvobozené, jako jsou například nemocenské a sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti atd. Daňové přiznání nejsou povinni podat ani poplatníci, kteří mají pouze příjmy zdaněné konečnou srážkovou daní. Například studenti nebo důchodci přivydělávající si na dohody konané mimo pracovní poměr do stanovených měsíčních limitů.
Povinnosti podat daňové přiznání se podrobně věnuje ustanovení § 38 písm. g zákona o daních z příjmů. Zde se (mimo jiné) uvádí, že daňové přiznání podává:
- Každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly za zdaňovací období 15 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo zdaněné konečnou srážkovou daní). Daňové přiznání se ale podává i v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta.
- Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně. Podmínkou je, že učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (opět se sem nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy zdaněné srážkovou daní) a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 Kč.
Zaměstnanci s dalšími příjmy
Zaměstnanci za určitých podmínek mohou, ale nemusí u svého zaměstnavatele učinit daňové prohlášení. Pokud si budou žádat o roční zúčtování daní, svým podpisem v žádosti čestně prohlašují, že nemají povinnost podat daňové přiznání. Například z důvodu podnikání, pronájmu a jiné výdělečné činnosti, kdy jejich roční příjmy převyšují limit 6000 Kč. Myslí se tím hrubé příjmy, ne dosažený zisk.
Příklad: Zaměstnanec podnikal při zaměstnání jako OSVČ vedlejší. Příjmy z podnikání činily 10 000 Kč, výdaje 6000 Kč. Dosáhl tedy zisku 4000 Kč. Přesto je povinen podat daňové přiznání, jelikož tržby z podnikání činily 10 000 Kč (jsou vyšší než stanovený limit pro zaměstnance, tj. 6000 Kč).
Šestitisícový limit má být daňovým balíčkem navýšen na 10 000 Kč, aktuálním pozměňovacím návrhem až na 20 000 Kč. Dosavadní šestitisícová částka nebyla změněna od roku 2004, kdy nahradila částku 4000 Kč.
Patnáctitisícový limit jsou tržby, nikoli zisk
Povinnost podat daňové přiznání platí v roce 2022 v případě poplatníků, kteří mají celkové zdanitelné příjmy vyšší než 15 000 Kč (opět se jedná o hrubé příjmy). Například podnikající matka na mateřské či rodičovské dovolené, student či důchodce s dosaženými tržbami 15 001 Kč a více podává povinně daňové přiznání.
- Příklad: Paní Alena pobírala od ledna do října roku 2022 rodičovský příspěvek. Od listopadu začala podnikat. Její tržby z podnikání činily 14 000 korun. Daňové přiznání podávat nemusí, nebyl překročen limit 15 000 Kč.
- Příklad: Starobní důchodce provozuje podnikatelskou činnost. Jeho příjmy za rok 2022 činily 28 000 Kč, výdaje uplatní procentem z příjmů (80 %). Zisk činí 5600 Kč. Jelikož rozhodují dosažené tržby, ne zisk, je důchodce povinen podat daňové přiznání.
Limit se od roku 2023 navýší na 50 000 Kč
Zde má dojít od příštího roku rovněž ke změnám. Cílem je omezit administrativní zátěž daňových poplatníků i orgánů finanční správy v případě zanedbatelně nízkých příjmů. Limit se v průběhu času postupně zvyšoval. Do roku 1996 činil 6000 Kč, kdy se zvýšil na 10 000 Kč, a na této úrovni zůstal až do roku 2003. Tehdy hranice pro podání přiznání vzrostla na stávajících 15 000 Kč. Nyní má být opět navýšena. Návrh novely zákona původně kalkuloval s částkou 25 000 Kč, pozměňovacím návrhem došlo k úpravě na 50 000 Kč.
Jedná se o částku, kdy podání daňového přiznání daňové poplatníky zbytečně zatěžuje. Uplatněním slev na dani (minimálně základní slevy na poplatníka) se totiž daňová povinnost zcela eliminuje. Od roku 2023 bude podávat daňové přiznání každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly za zdaňovací období 50 000 Kč (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo zdaněné konečnou srážkovou daní). Daňové přiznání se však podává i v případě, že tyto příjmy nepřesáhly 50 000 Kč, ale byla vykázána daňová ztráta.
Povinnosti podání přehledů se změna netýká
Daňový balíček však řeší pouze povinnost daňového poplatníka k podání daňového přiznání. Povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení či příslušné zdravotní pojišťovně se popisovaná změna netýká. Jestliže daňový balíček úspěšně završí legislativní proces, nebudou muset daňoví poplatníci se zdanitelnými příjmy do padesátitisícového limitu podávat daňové přiznání. Povinnosti podat přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění se nevyhnou.
Padesátitisícový i pro paušální daň
Současně se zvýšením minimální výše zdanitelných příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání z 15 000 Kč na 50 000 Kč má stejným způsobem dojít k navýšení částky upravené v rámci podmínek pro vstup poplatníka do paušálního režimu podle ustanovení § 2a odst. 2 písm. d) bod 5 a pro paušální daň podle ustanovení § 7a odst. 1 písm. b) bod 5 zákona o daních z příjmů. Daňoví poplatníci v paušálním režimu mohou mít v případě schválení daňového balíčku mimo příjmy do stanoveného limitu pro paušální daň:
- příjmy od daně osvobozené,
- příjmy, které nejsou předmětem daně,
- příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
- příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle předchozích bodů a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU