Výši poskytnutých darů mohou jako nezdanitelnou část daně uplatnit jak podnikatelé ve svém daňovém přiznání, tak i zaměstnanci prostřednictvím ročního zúčtování u svého zaměstnavatele. Dar může mít charakter finanční částky, movité i nemovité věci, ale i poskytnuté služby. Věcný dar nebo služba musí být řádně oceněny. Jestliže hodnota daru není známa, ocení se zpravidla cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku. Čtěte více: Reálnou hodnotu majetku zjistíme až při směně
Traduje se, že hodnota daru musí být minimálně jeden tisíc korun. V ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů je uvedeno, že úhrnná hodnota darů fyzických osob ve zdaňovacím období má činit alespoň 1000 Kč nebo přesáhnout 2 % ze základu daně. Fyzická osoba tedy může darovat například 10 jednotlivých darů, jejichž hodnota činí 100 Kč a podmínka úhrnné hodnoty alespoň 1000 Kč ve zdaňovacím období bude splněna nebo méně než 1000 Kč, ale více než 2 % ze základu daně. Podmínky dolního limitu jsou tedy dvě a vždy musí být splněna alespoň jedna z nich. Zároveň nesmí hodnota daru převýšit 10 % ze základu daně. Příklady stanovení uplatnitelné výše daru v závislosti na splnění podmínek ukazuje následující tabulka.
Základ daně | Hodnota daru | alespoň 1000 Kč | 2 % ZD* | 10 % ZD* | Možno uplatnit | Důvody |
---|---|---|---|---|---|---|
30 000 | 500 | NE | 600 | 3000 | 0 | nesplňuje podmínky |
30 000 | 700 | NE | 600 | 3000 | 700 | splňuje druhou podm.(více než 2 % ZD*) |
30 000 | 1000 | ANO | 600 | 3000 | 1000 | splňuje obě podmínky |
30 000 | 3000 | ANO | 600 | 3000 | 3000 | splňuje obě podmínky |
30 000 | 4000 | ANO | 600 | 3000 | 3000 | splňuje obě podmínky, max. však 10 % ZD* |
*ZD = základ daně
Který dar lze jako nezdanitelnou část daně uplatnit?
V souladu s § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů mohou fyzické osoby od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, dále právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.
Dary lze poskytnout také fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu zvířat. Stejně tak je možné odečíst dary osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu, nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Čtěte více: Roční zúčtování daňových záloh za rok 2009
Darem je také bezpříspěvkové dárcovství krve i odběr složek krve provedený v jednom dni. Složkami krve se rozumí plazma, krevní destičky nebo kostní dřeň. Hodnota jednoho odběru je stanovena na 2000 Kč. Jako nezdanitelnou část základu daně lze využít i dary poskytnuté v souvislosti s odstraňováním živelných pohrom. Čtěte více: Podnikatelské dary postiženým povodní snižují základ daně
Náležitosti potvrzení nebo darovací smlouvy o poskytnutém daru
Při převzetí daru se obvykle sepisuje darovací smlouva, ale postačí i jiné potvrzení, které obsahuje potřebné náležitosti. Poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování,
uvádí Ministerstvo financí v metodickém pokynu D 300 k uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů. Darovací smlouva ani potvrzení o přijetí daru ovšem nesmí obsahovat jakoukoliv zmínku o případném protiplnění ze strany obdarované. V tom případě by se nejednalo o dar, ale o reklamu. Čtěte více: Daňově uplatnitelné dary a jejich rozlišení od skryté reklamy
Dary poskytnuté fyzickými osobami společně
Jestliže dar poskytnou manželé, může být za příslušné zdaňovací období uplatněn v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování pouze u jednoho z nich. Naopak dary poskytnuté společníky obchodních nebo komanditních společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky a rozdělují se podle § 15 odst. 2 zákona o daních z příjmů stejným způsobem, jakým si rozdělují zisk. Podobně postupují také poplatníci ve sdružení fyzických osob. Ti si poměrnou hodnotu darů poskytnutých z prostředků získaných z činností sdružení stanoví podle uzavřené Smlouvy o sdružení. Čtěte více: Dary právnických osob
Určení základu daně při kombinaci zaměstnání s podnikáním
Využít nezdanitelné části základu daně uplatněním hodnoty daru mohou zaměstnanci v rámci svých příjmů ze zaměstnání, tedy příjmů ze závislé činnosti, i podnikatelé v rámci příjmů z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti. Stejně tak je možné snížit celkový základ daně při kombinaci příjmů ze zaměstnání s podnikáním. Základem daně u příjmů ze zaměstnání je samozřejmě tzv. superhrubá mzda, tj. hrubá mzda zvýšená o odvod sociálního a zdravotního pojistného zaplaceného zaměstnavatelem. Čtěte více: Jak vyplnit daňové přiznání, když podnikáte při zaměstnání?
Příklad:
Pan Štědrý poskytl v roce 2009 finanční dar základní škole ve výši 5000 Kč na vzdělávací účely. Je zaměstnán a současně podniká. Jeho superhrubá mzda na základě potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele činí 200 000 Kč, daňový základ z podnikání je 100 000 Kč a příjmy z kapitálového majetku 10 000 Kč.
Ve svém daňovém přiznání si pan Štědrý uvede celkový základ daně, tj. částku 310 000 Kč. První podmínka úhrnné hodnoty daru alespoň 1000 Kč je splněna. Druhou podmínku – více než dvě procenta ze základu daně (310 000×0,02 = 6200 Kč) dar nesplňuje. Pro využití daru jako nezdanitelné části základu daně postačí splnění jediné podmínky. Maximální uplatnitelná částka 10 % ze základu daně je 31 000 Kč. Pan Štědrý může snížit daňový základ o plnou hodnotu daru, tj. o 5000 Kč.