Kdo rychle dává, dvakrát dává a navíc si sníží základ daně. A míst, kde potřebují pomoc, není málo. Dary mohou být směřovány obcím, krajům, ale také právnickým nebo fyzickým osobám. Dar lze poskytnout pořadatelům veřejných sbírek, registrovaným církvím, náboženským společnostem nebo politickým stranám. Darovat lze peníze pro financování vědy, kultury, školství, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, charitativní či náboženské. Tam všude dar pomůže.
Díky záplavám, které v těchto dnech postihují Českou republiku, nejedna domácnost řeší, jak co nejrychleji zabezpečit, alespoň v rámci možností, běžný chod domova. A bez cizí pomoci by to snad ani nešlo. I na dary na živelní pohromu Zákon o daních z příjmů pamatuje a přináší daňové úlevy dárcům, lidem, kteří se rozhodli pomoci druhým v tísni. Čtěte více: Vichřice, krupobití, záplava – mimořádný náklad firmy?
Darovat lze peníze, hmotné věci a dokonce i služby
Pro prokázání daru je nutné doložit doklad o darování. Nejčastěji je tímto dokladem darovací smlouva, ze které musí být jasné, kdo je dárcem, kdo obdarovaným, jaká je hodnota daru. Nezbytné je také uvést účel, na který byl dar poskytnut. Formu a náležitosti darovací smlouvy upravuje § 628 až § 630 Občanského zákoníku.
Dokladem o darování může být také potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce či pořadatele veřejné sbírky.
Dary mohou být finanční nebo mají nepeněžní formu. Nepeněžním darem mohou být různé věci, které pořídíte za účelem daru. Darem může být u podnikatelských subjektů i dlouhodobý majetek, který podnik vyřazuje nebo zásoby podniku, kterými mohou být výrobky, materiál či zboží. Darem, který nemá peněžní formu, je i bezplatné poskytnutí služeb. Poskytnuté dary plátcem DPH zahrnují hodnotu majetku či služby včetně DPH, které je plátce daně povinen odvést.
Dary lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém byly poskytnuty. Dar, který zapomenete uplatnit v daném roce, nelze přenést do dalšího zdaňovacího období. Čtěte více: Tipy jak snížit z příjmů již teď
Dary fyzických osob
Fyzické osoby mohou dary uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně podle podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Zákon určuje, komu, na co a kolik lze darovat a přitom snížit základ daně. Podle zákona je stanoven i minimální limit daru. Dar, který sníží základ daně, činí v úhrnu ve zdaňovacím období minimálně 2 % ze základu daně a nebo činí alespoň 1000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně.
U fyzický osob lze za dar považovat i odběr krve bezpříspěvkového dárce. Jeden odběr se oceňuje jako dar v hodnotě 2000 Kč.
U zaměstnanců uplatní dary zaměstnavatel v rámci ročního vyúčtování daně z příjmů, pokud o vyúčtování zaměstnanec zaměstnavatele požádá. V ostatních případech se dary uplatňují při podávání daňového přiznání. Čtěte více: Jsou záplavy pro podnikatele hrozba nebo příležitost?
Ovlivňuje podnikatel své rozhodnutí dle toho, co slyší ve zprávách?
Dary právnických osob
I dary právnických osob jsou limitovány. Právnické osoby postupují podle § 20 odst. 8 Zákona o daních z příjmů. Dary jsou u právnických osob považovány za položky snižující základ daně. U právnických osob je stanoven spodní limit jednoho daru na 2000 Kč, maximálně lze v úhrnu odečíst 5 % ze základu daně, sníženého podle § 34 zákona o odčitatelné položky. O dalších 5 % mohou snížit svůj základ daně právnické osoby, které poskytly dary vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Tento odpočet darů však nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.
V účetnictví se dary zahrnují do nákladů, které nesnižují základ daně. Dary, které odpovídají stanoveným limitům uplatní právnická osoba až při výpočtu roční daňové povinnosti a vyplňování daňového přiznání.
Dary na živel
Zákon o daních příjmů přesně definuje, kdo může být příjemcem daru a na které účely lze poskytnout dar, tak, aby mohl snížit základ daně. Jedním z účelů jsou i živelné pohromy. Zákon o daních z příjmů § 24 odst. 10 stanoví přesně i to, co může být považováno za živel.
Pro účely zákona o daních z příjmů se za živelní pohromu považují:- nezaviněný požár a výbuch,
- blesk,
- vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h,
- povodeň, záplava, krupobití,
- sesouvání půdy a skalní zřícení nebo zřícení lavin,
- zemětřesení, pokud dosahuje alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice.
Dary na živelní pohromy se posuzují obdobně, podle podmínek a limitů, které jsou pro fyzické a právnické osoby uvedeny výše.
Pomoc postiženým povodní formou půjčky? I to je možné.
Firmy mohou svým zaměstnancům, které zasáhla živelní pohroma, pomoci bezúročnou půjčkou nebo půjčkou, která je poskytnuta s úrokem nižším než je obvyklá výše úroku. Zaměstnavatelé mohou ze sociálních fondů nebo ze zisku po zdanění poskytnout zaměstnancům dokonce i nevratnou půjčku. V případě, že se jedná o živelní pohromu, může zaměstnavatel poskytnout nevratnou půjčku podle § 6 odst. 9 písm. l na bytové účely až ve výši 1 miliónu korun a pomoc pro překlenutí tíživé finanční situace až 200 000 Kč. V ostatních případech lze poskytnout nevratnou půjčku zaměstnancům na bytové účely ve výši 100 000 Kč a na překlenutí tíživé finanční situace 20 000 Kč. Pokud by byl vyhlášen nouzový stav z důvodu živelní pohromy, může zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům sociální výpomoc až do výše 500 000 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU