Plánované delší cesty do zahraniční nebo nečekané rodinné záležitosti, i to jsou jedny z důvodů, proč zaměstnanci žádají o neplacené volno. Tento druh volna není automatický. Vždy záleží na samotném zaměstnavateli, zda svým lidem neplacené volno poskytne.
Už dříve jsem psali: Poskytování neplaceného volna se od roku 2015 změnilo
Kdo ale během neplaceného volna zaplatí zdravotní pojištění?
Ilustrační obrázek
Zdravotní pojištění zaměstnance na neplaceném volnu je vždy hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel; v některých případech však zákon stanoví odlišný postup.
Jaká je výše pojistného za dobu neplaceného volna
Pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neplatí to však pro všechny zaměstnance. Jedná se například o příjemce důchodových dávek, studenty, nebo třeba osoby čerpající rodičovský příspěvek.
Čtěte také: Změny ve zdravotním pojištění od roku 2015
Pokud bude neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci není zúčtován žádný příjem a navíc nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy, tedy od 1.1.2015 z částky 9200 korun. Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, musel by rozdíl uhradit zaměstnavatel.
V případě, že zaměstnanci není neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat obě uváděné situace. Pokud bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance (tj. de facto jeho příjem) roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. V případě, že bude příjem zaměstnance v tomto měsíci nižší než 9200 korun, pak provádí zaměstnanec odvod doplatku pojistného ve výši 13,5% rozdílu mezi oběma částkami.
ČLÁNKY DO MAILU