Ministerstvo zemědělství nabídne právní pomoc menším výrobcům potravin, kteří se potýkají s nekalými praktikami obchodních řetězců. Pomoc má cílit především na menší potravináře, kteří by se tak nemuseli vyhýbat například nákladným soudním sporům. Naši potravináři by měli mít možnost kvalitní formy právní spolupráce. Díky tomu budou moci i ti, kteří nemají finanční zabezpečení, jít třeba do nějakého soudního sporu,
říká ministr Marian Jurečka. O své iniciativě bude také písemně informovat zástupce obchodních řetězců.
Odběratelsko-dodavatelské vztahy jsou v tomto oboru považovány za neférové už od první poloviny 90. let, kdy na český trh přišly velké zahraniční řetězce. Potíže jsou s dlouhou splatností faktur, ale i řadou nejrůznějších poplatků. Jde třeba o takzvaný zalistovací poplatek, který se platí za to, že řetězec vůbec začne konkrétní druh zboží nabízet. Pro řadu firem je to výhodné, ale potíž je v tom, že mnoho z nich má zkušenost s tím, že řetězce zalistovací poplatky vyberou a zboží následně do prodeje vůbec nezařadí nebo ho po krátké době vyřadí. Problematické vztahy mezi odběrateleli a dodavateli měl vyřešit zákon o významné tržní síle, ale jeho kritici tvrdí, že vůbec nezafungoval.
Přestože řetězce nesmějí prodávat pod cenou, za kterou zboží od dodavatele nakoupí, v praxi se to děje. Na akční ceny totiž nalákají do svých prodejen nejvíce lidí. Stížnost na podnákladové ceny už řešil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle zákona mají řetězce například platit faktury za zboží do třiceti dnů, ale stále častěji to protahují a v případě včasného splacení požadují skonto z faktury. I tímto případem se už antimonopolní úřad zabýval, upozorňuje Nezávislý odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy. Řetězce se navíc proti stížnostem pojišťují tím, že si od dodavatelů nechávají podepsat úpisy o tom, že na nich dodavatelé nejsou závislí. Pro řadu potravinářů jsou ale řetězce existenčně důležité a jsou nuceni smlouvy podepsat.
Psali jsme: Splatnost faktur je už více než rok omezena zákonem. Pomohlo to podnikatelům?
Zákon o významné tržní síle nařizuje:
- maloobchodníci nesmějí prodávat zboží za nižší cenu, než za jakou ho nakoupili
- za zboží musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od jeho dodání, jinak řetězce budou platit úroky z prodlení
- řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až 10 milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu
Pokud tedy zákon nefunguje, proč se nezmění? Proč je místo toho nabízena právní pomoc pro řešení hrozících sporů? Zatím se jednalo o deklaratorní návrh možné pomoci ze strany ministerstva. Pokud potravináři budou potřebovat pomoc na základě konkrétního doloženého problému, bude se to řešit individuálně. Změna zákona není vždy nejlepší cestou, jak věci vyřešit ku prospěchu obou stran. V tuto chvíli to nepovažujeme za nutné,
uvedl na dotaz serveru Podnikatel.cz Hynek Jordán, ředitel odboru komunikace resortu zemědělství.
Mohlo by vás zajímat: Zákon přesně definuje českou potravinu, má to pomoci výrobcům i zákazníkům
Není ale možné obchodní řetězce jen kritizovat. Řada z nich podepsala dobrovolnou iniciativu The Supply Chain Initiative, která definuje férové a neférové praktiky v dodavatelsko-odběratelských vztazích a funguje jako dobrovolná autoregulace. Evropský projekt má za úkol podporovat správné obchodní praktiky v potravinářském dodavatelském řetězci při obchodních jednáních, integrovat principy dobré praxe do každodenních obchodních operací a kontrolovat jejich používání. A dále také zajistit, aby společnosti řešily své případné spory spravedlivým a transparentním způsobem. Byli bychom velmi rádi, kdyby ministr zemědělství podpořil tuto iniciativu především v oblasti zapojováni českých výrobců,
komentuje Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu.