Deadline pro podání Přehledů o příjmech je tu. Opoždění o pár dnů ale nevadí

Vyplněním a odevzdáním přiznání k dani z příjmu všechny daňové povinnosti pro osoby samostatně výdělečně činné neskončily. Je také potřeba odevzdat řádně vyplněné Přehledy o příjmech a výdajích za minulý rok na zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení. Přehledy je nutné odevzdat do měsíce po skončení lhůty pro odevzdání přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Protože včera byl státní svátek, připadá základní termín pro odevzdání právě na dnešek, tedy na 2. května 2014. OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, mají termín pro odevzdání prodloužen do 1. srpna.

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění říká, že OSVČ je povinna podat Přehled o příjmech a výdajích nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání. Zákon dále stanoví, že za splnění této povinnosti se považuje den, ve kterém bylo oznámení předáno zdravotní pojišťovně nebo v den, v němž byla podána poštovní zásilka obsahující oznámení. V případě podání prostřednictvím pošty je tedy termín 2. května termínem, kdy musí být Přehled předán do poštovní přepravy. Jednoduše řečeno, postačí razítko pošty s tímto datem. Podle zákona lze také podání učinit datovou zprávou nebo jiným zabezpečeným elektronickým kanálem. V našem případě je to aplikace na portálu Vitakarta online nebo lze přehled elektronicky podat na portálu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, říká Mario Böhme, mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny. V takovém případě je ale datum 2. května skutečně tím posledním. V případě podání na podatelnu nebo při elektronickém podání musí v tomto termínu již Přehled skutečně být u zdravotní pojišťovny, vysvětluje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Stejná pravidla pak platí také při podávání přehledů na okresní správy sociálního zabezpečení.

Pokuty nejsou vysoké, ale proč je zbytečně riskovat

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Na podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2013 už je jen pár hodin. 

Všechny OSVČ mají zákonnou povinnost Přehledy odevzdat, jinak jim hrozí nemalé sankce. Zdravotní pojišťovny mohou za nesplnění této povinnosti udělit pokutu až do výše 50 000 korun. V takové výši zdravotní pojišťovna pokutu většinou neuloží, jde o maximální limit. V případě, že je plátce vyzván k podání Přehledu o příjmech a výdajích opakovaně a neuposlechne, je uložena pokuta maximálně do výše 5000 korun. Zdravotní pojišťovny pokuty za toto porušení příliš neudělují, protože podklady mohou získat od finančních úřadů, uvádí Marta Chvojková z Oddělení výběru pojistného a kontroly Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR. Z hlediska pozdního podání Přehledu sankce nenaběhnou ihned první den. Většinou se tak děje až po druhé vlně, kdy v červenci podávají Přehledy ti, kteří mají daňového poradce. Až poté provádíme kontrolu, hříšníky vyzýváme doporučeným dopisem a až pak zahajujeme správní řízení. Proto jeden den zpoždění při podání Přehledu nevadí. Nemělo by to ale být chápáno tak, že není potřeba termíny dodržovat a odevzdávat to až za rok, komentuje Mario Böhme z Oborové zdravotní pojišťovny.

Sankce jsou stanovovány předně za pozdní úhradu doplatku pojistného. Zdravotní pojišťovna je musí předepsat ze zákona. Penále pak nabíhá za každý den, kdy je OSVČ v prodlení s úhradou. Zákonem není výše pokuty nijak definována. Platí pouze zmíněné maximum. Při rozhodování o výši pokuty postupují správa sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovny individuálně a přihlíží i k historii plátce. Pokuty jsou předepisovány platebními výměry a stejně jako všechny ostatní pravomocné a vykonatelné pohledávky jsou vymáhány. Když nejsou Přehledy dodány, tak bývá pojistné stanoveno v pravděpodobné výši, a to včetně vypočteného penále, pokud zaplacené zálohy během roku 2013 byly nižší než je tato pravděpodobná výše pojistného, což je nevýhodné.

Sankce za nepodání Přehledu správě sociálního zabezpečení mají strop ještě nižší, a to 20 000 korun. Při opakovaném nesplnění povinnosti se ale mohou dostat až na 100 000 korun za jednotlivé porušení povinností. Další sankcí je i případné penále z nedoplatku pojistného, který je OSVČ povinna uhradit do 8 dnů od podání Přehledu, respektive ode dne, kdy měl být Přehled podán, nebyl-li podán ve stanovené lhůtě. Nejpozději musí být uhrazen, to znamená být na účtě Okresní správy sociálního zabezpečení, do 10. května 2014. Penále se pak počítá od 11. května, dodává Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Jak zdravotní pojišťovny, tak okresní správy sociálního zabezpečení mohou na chybějící Přehled o příjmech a výdajích za minulý rok OSVČ upozornit. Nejedná se ale o povinnost. „Komu bude upozornění zasláno, o tom se rozhoduje individuálně. Při opakovaném porušení povinnosti je totiž takový postup neúčelný a upouštíme od něho. Okresní správa sociálního zabezpečení může zaslat výzvu k předložení Přehledu s upozorněním, že nebude-li Přehled podán v náhradní stanovené lhůtě, bude vystavena pravděpodobná výše pojistného. Toto pojistné pak bude prostřednictvím platebního výměru vymáháno. Je-li upozornění zasíláno, tak zpravidla v průběhu května,“ upozorňuje Jana Buraňová s tím, že opakované neplnění povinností je i důvodem pro zaslání výzvy k dostavení se ke kontrole.

Zdravotní pojišťovny mají pravidla různá. Všeobecná zdravotní pojišťovna například opozdilce obesílá nejpozději v průběhu června. „Pokud však k podání dojde ještě v květnu nebo červnu, lze očekávat jen minimální nebo žádnou pokutu, v závislosti na tom, zda jde o opakované či jen ojedinělé pochybení,“ říká mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Naopak Oborová zdravotní pojišťovna vyzývá nejdříve v průběhu září, protože čeká, kolik lidí využije služeb daňového poradce. Pokuty nakonec platí jen zhruba 4000 z jejích 90 000 klientů. V případě Všeobecné zdravotní pojišťovny jde každoročně o zhruba 30 000 včas neodevzdaných Přehledů. Často jde ale o případy, kdy OSVČ ukončila nebo přerušila podnikání, nebo podniká při zaměstnání. Právě v takových případech dochází k opomenutí nejčastěji.

I přivýdělek znamená nutnost Přehledy odevzdat

Pro osoby, které pracují v hlavním pracovním poměru a samostatnou výdělečnou činností si pouze přivydělávají, platí, že je jejich samostatná výdělečná činnost brána jako vedlejší zdroj příjmu. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění tedy nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, který platí pro OSVČ vykonávající hlavní činnost. Sociální i zdravotní pojištění pro svůj vedlejšák doplatí až podle skutečného zisku. Protože je sociální pojištění odváděno ze zaměstnání, tak je vedlejší výdělečná činnost zvýhodněna. Do zisku ve výši 62 121 korun za celý rok 2013 se sociální pojištění neplatí. Je-li samostatná výdělečná činnost přivýdělkem, tak při ziscích do limitu se nemusí sociální pojištění ze samostatné výdělečné činnosti vůbec platit, upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová specialistka společnosti Mazars. I v takovém případě je ale nutné příslušný Přehled deklarující, že nevznikla povinnost platit pojistné, včas odevzdat.

OSVČ, které neodevzdají Přehled o příjmech a výdajích, je řádově několik málo procent. Během roku dochází k dodatečnému postupnému podání Přehledů. Častým důvodem nepodání Přehledu je domněnka osoby, která má Přehled podat, že když nemá žádné příjmy z podnikání, že nemusí přehled podávat. Na výzvu pak dodá Přehled s nulami, říká Elenka Mazurová, mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny. 

Dále čtěte: Výpočet výše zdravotního pojištění není žádná věda

Připomeňme si, že sociální i zdravotní pojištění se vypočítává z vyměřovacího základu, kterým je obecně polovina daňového základu. Zdravotní pojištění činí 13,5 %, sociální pojištění 29,2 % (při účasti v II. pilíři 26,2 %) z vyměřovacího základu. V případě, že by byl skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, potom se vypočte sociální i zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ u zdravotního pojištění za celý rok 2013 činí 155 304 korun, minimálně musí být za zdravotní pojištění za rok 2013 zaplaceno 20 967 korun (oněch 13,5 % ze 155 304 korun). Minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění za celý rok 2013 je 77 652 korun, minimálně musí být na sociálním pojištění zaplaceno 22 675 korun (oněch 29,2 % ze 77 652 korun), případně 20 345 korun, pokud je příslušná OSVČ účastna druhého pilíře důchodového pojištění.