(KOMENTÁŘ) Vlivem silné konkurence, a nejen díky ní, se za posledních 20 let výrazně zlepšil a zefektivnil přístup českých malých a středních podnikatelů k riziku. Více si uvědomují, co a jak může jejich firmu ohrozit, a mají čím dál větší přehled o tom, jak se proti danému riziku zajistit. Velký díl vlivu na růst naší zodpovědnosti měla bezesporu hospodářská krize, ale také obecně vývoj našeho trhu a inspirace západními zeměmi.
Jaká rizika si podnikatelé uvědomují, a jaká naopak ne
Rizik, která dnešním malým podnikatelům hrozí, je několik. Předně to je výsledek jejich podnikatelského záměru – zde záleží vždy na schopnostech daného podnikatele a jeho úsudku, konkurenceschopnosti, tržní situaci a taky tak trochu na štěstí.
S cílem omezit výdaje, zvláště nyní v době hospodářského útlumu, mají někteří podnikatelé tendenci šetřit na nesprávných místech. Úspora také svádí k využívání levnějších a méně kvalitních subdodavatelů, za které však podnikatel též odpovídá. Čtěte také: Do jaké výše ručí jednatelé za způsobenou škodu?
Způsobíte-li škodu třetí osobě, ručíte vším
V čem ale podnikatelé a živnostníci stále nevidí zásadní problém a co stále ještě podceňují, to je odpovědnost za škodu. S tím, jak v České republice (a zemích východního bloku obecně) roste právní povědomí, roste také počet uplatněných nároků poškozených na náhradu škody, ať už z titulu škody na věci, nebo na zdraví.
Standardní limit odpovědnosti za škodu začíná na 5 milionech korun, ale jsou takoví podnikatelé, kteří si „koupí“ limit např. 1 milion, nebo 500 tisíc korun, což je evidentně nedostačující. I malý podnikatel může způsobit škody v řádu desítek milionů korun. Není to sice každodenní záležitost, ale stát se to samozřejmě může. Tzv. „Ičaři“, tedy osoby podnikající na živnostenský list, odpovídají bez omezení, tzn. bez ohledu na výši svého majetku či podílu ve společnosti. A co víc – dluh, který takový živnostník způsobí, se dědí, takže odpovědnost za něj nenese pouze on sám, ale také členové jeho rodiny. Čtěte více: Sjednejte si pojistku na blbost a ušetříte až tisíce korun
Zaměstnanec versus živnostník
Jako příklad uvedu svářeče ze středních Čech, který svým neopatrným jednáním zapříčinil požár budovy a způsobil škodu v hodnotě 70 milionů korun. Odpovědnost nese samozřejmě on. Což je rozdíl mezi zaměstnancem a člověkem pracujícím na živnostenský list.
Zaměstnanec, když způsobí škodu, odpovídá max. čtyřapůlnásobkem svého hrubého měsíčního příjmu, živnostník odpovídá celým svým majetkem. Tuto zřejmou nevýhodu tzv. švarcsystému si lidé, kteří se místo klasické pracovní smlouvy nechají zaměstnat na živnostenský list, často vůbec neuvědomí. Přitom důsledky mohou být fatální. Čtěte také: Jaká pojištění by podnikatelé rozhodně neměli opomenout? Poradíme vám
Případů, kdy podnikatel podcenil odpovědnost za škodu, bychom samozřejmě našli víc. Některé jsou běžnější, jako např. zranění způsobené pádem ledu ze střechy, odcizení kabátu z věšáku v restauraci, vykradený pokoj v penzionu či pád lešení na zaparkovaná auta, jiné jsou méně běžné, jako např. zranění způsobené pádem kolotoče, explozí televize či mobilního telefonu. A máme i kurióznější případy, např. autonehodu, kterou způsobil dostihový kůň, nebo případ podnikatele, který prováděl postřik polí klienta, a použitím nesprávného postřiku došlo ke zničení úrody, jejíž hodnota byla vyčíslena na 1,5 mil. Kč.
Na co by si měl dát pozor začínající podnikatel?
Živnostníci často do startu svého podnikání vloží veškerý svůj kapitál a již jim nezbývá žádná finanční rezerva pro případy, kdy dojde k poškození věcí, které používá k podnikání, ať už vlastním či cizím zaviněním. Pak se ocitá ve slepé uličce. Zbytečně se dále zadlužuje, popř. musí předčasně své podnikání ukončit.
Důležité je také nepodceňovat preventivní opatření (např. protipožární ochrana). Opatrně by také podnikatelé měli volit osoby a subdodavatele, s nimiž spolupracují na výkonu své podnikatelské činnosti. Obezřetnost se vždy vyplácí.
Autor: Karel Bláha, vrchní ředitel podnikatelského pojištění, Česká pojišťovna
ČLÁNKY DO MAILU