Jan Molín, daňový odborník a komisař Komory daňových poradců ČR a zároveň odborný poradce serveru Podnikatel.cz, v rozhovoru shrnuje změny, které se v daňové oblasti udály v roce 2021 a zároveň přidává již potvrzené změny, které nás čekají v roce 2022.
Letošní rok, potažmo podzim, byl poměrně dost turbulentní. Vysoká inflace, konec jednoho z velkých dodavatelů energií a zároveň i vysoké zvýšení energií, vyšší ceny pohonných hmot. To vše se promítá samozřejmě i do daňové oblasti.
Jan Molín je daňovým poradcem, zkušebním komisařem a člen Prezidia Komory daňových poradců České republiky. Působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde je zástupcem vedoucího katedry finančního účetnictví a auditingu. Je předsedou etické komise Komory certifikovaných účetních, místopředsedou Metodické rady Svazu účetních, zástupcem Svazu účetních v Národní účetní radě a členem odborné poroty soutěže Účetní roku. Ve své praxi se zabývá účetnictvím a daněmi podnikatelských subjektů. Je autorem řady článků a odborných publikací, dlouhodobě se věnuje přednáškové činnosti pro účetní, daňové poradce, auditory a další odbornou veřejnost. Zároveň odpovídá v odborných poradnách serveru Podnikatel.cz
Začněme nejdříve problematikou pohonných hmot. Zvýšily se náhrady za pohonné hmoty, a to zpětně od 19. října. Byla to reakce na současné zdražování?
Ano, přesně tak. Průměrné ceny pohonných hmot, které se používají pro výplatu cestovních náhrad zaměstnancům, kteří nedoloží doklad o nákupu pohonné hmoty, se běžně stanovují k 1. lednu. Nicméně pravidlem je, že jakmile se cena pohonné hmoty v průběhu roku změní alespoň o 20 %, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR cenu aktualizuje. Což se stalo právě s účinností od 19. října u automobilového benzinu 95 oktanů. Jakkoliv se nejedná přímo o daňovou změnu, i daně tato úprava ovlivňuje, neboť vyplácené cestovní náhrady jsou obecně daňovým nákladem, stejně tak se tato změna dotýká výše daňově uznatelných výdajů na pracovní cesty samotných podnikatelů (fyzických osob).
Další aktuální téma se týká promíjení DPH u elektřiny a plynu. Generální finanční ředitelství už k tomu muselo vydat další pokyn. Mohl byste nám proto vysvětlit, jak se v praxi projeví toto prominutí DPH?
Prominutí daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu je realizováno prostřednictvím rozhodnutí ministryně financí – podobného jako v případě covidových opatření. Do jisté míry je otázkou, zda rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonným zmocněním, ale to teď nechme stranou. Podstatou rozhodnutí je, že v období od 1. listopadu do 31. prosince letošního roku se promíjí daň z přidané hodnoty u dodávek elektřiny a plynu, jakož i u záloh placených na tyto dodávky a v některých dalších případech.
Rozhodnutí tedy zejména cílí na měsíční zálohy placené v průběhu listopadu a prosince, které nebudou podléhat DPH. Rozhodnutí je plošné, vztahuje se tedy jak na dodávky běžným občanům, tak i podnikatelům. Je pravdou, že aplikace uvedeného rozhodnutí v praxi není úplně snadná, Finanční správa proto ve věci vydala již dvě zmíněné výkladové informace.
Problémem však může být plyn, jehož použití je různorodé. Co je tedy v tomto případě předmětem prominutí?
Plynem se pro účely rozhodnutí rozumí jakýkoliv plyn, který je určený k použití nebo nabízený k prodeji pro pohon motoru nebo pro výrobu tepla. Prominutí DPH se tak vztahuje na plyn dodávaný pro výrobu tepla v domácnostech, tj. pro vaření či pro vytápění, na plyn k výrobě elektřiny, k pohonu motorů (například LPG či CNG). V zásadě nezáleží na tom, jakou formou je plyn dodáván. Běžně to bude distribuční soustavou, ale může to být i v cisternách, tlakových láhvích atp. Daň z přidané hodnoty naopak není prominuta například u kyslíku dodávaného v kyslíkové bombě, hélia pro balónky či u technických plynů.
A jak bude v tomto ohledu upraveno vyúčtování?
Pro vyúčtování se používají standardní pravidla daně z přidané hodnoty. Ta zjednodušeně fungují tak, že se daň vybere pouze z doplatku, a to podle pravidel platných ke dni odečtu spotřeby z měřicího zařízení, resp. ke dni výpočtu skutečné spotřeby. K tomuto datu se na doplatek, tj. na rozdíl mezi celkovou spotřebou a zaplacenými zálohami (vše v úrovni bez DPH), použije v ten okamžik platná sazba daně.
Díky existenci rozhodnutí to tedy fakticky znamená, že listopadové a prosincové zálohy, ze kterých se DPH nebude odvádět, budou při vyúčtování výslednou daň snižovat, neboť se do vyúčtování započítají celé částky placených záloh (v úrovni „včetně DPH“). Pokud by ale někdo zvažoval, zda v listopadu a v prosinci nezaplatí na zálohách nějaké „astronomické částky“, aby na rozhodnutí nějak vydělal, tak to nemusí být úplně šťastný nápad, mimo jiné proto, že v případě přeplatku se pro výpočet DPH používají stejná pravidla pro zdanění, která byla použita na zálohu, ze které přeplatek vznikl.
Co když dodavatel toto prominutí do vyúčtování nepromítne a peníze si prostě nechá? Je toto nějak ošetřeno?
K tomu by snad nemělo dojít. Dodavatel by měl zákazníkovi ve vyúčtování zohlednit celé částky placených záloh (v celkové hrubé výši), jen pro účely výpočtu DPH budou listopadové a prosincové zálohy zohledněny ve vyšších částkách než po zbytek roku, tudíž DPH z celkové roční dodávky plynu či elektřiny bude nižší.
Jsou ještě další změny, které budou účinné ještě v roce 2021?
Rok 2021 byl celkově plný změn. Začali jsme změnami vyvolanými daňovým balíčkem, paušální daní, změnami v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí, rozsáhlou novelou daňového řádu. I v průběhu roku byla přijata řada podstatných změn. Například přechodné zvýšení limitu darů, které je možné odečíst od základu daně z příjmů (na 30 % základu daně), či zvýšení částek daňového zvýhodnění na vyživované děti.
Do toho byl dokončen (sice se zpožděním) legislativní proces u tzv. e-commerce novely DPH, která ovlivňuje mimo jiné prodej zboží na dálku občanům z Evropské unie i vybírání daně z přidané hodnoty u drobných zásilek ze zahraničí. Stále běží i některá covidová opatření, například prominutí DPH u respirátorů. Musíme si také zvykat na aktualizované formuláře daňových přiznání za rok 2021. Některé z nich již byly zveřejněny ve Sbírce zákonů, na některé ještě čekáme. Ve Sbírce zákonů byly navíc vyhlášeny veličiny ovlivňující výši průměrné mzdy pro příští rok, ze které se odvíjí řada parametrů v oblasti daní a pojistného pro rok 2022.
V příštím roce je poměrně dost změn: mění se otcovská, náhrady mzdy, krátkodobé ošetřovné i změny u nemocenského pojištění a minimální mzda. Co byste vyzdvihnul jako nejdůležitější a co je v tomto ohledu ta nejpozitivnější změna?
To záleží na úhlu pohledu. Budoucí tatínkové budou mít nepochybně radost z prodloužení otcovské dovolené o jeden týden. Parametrické změny u nemocenského pojištění, zvýšení minimální mzdy (na kterou je v daních také navázáno více veličin), jakož i úpravy ošetřovaného také leckoho potěší. Na druhou stranu ale platí, že zvýšené částky musí vždy někdo zaplatit.
Mění se také výše záloh u paušálního režimu. Na jakou konkrétní výši a co to znamená pro poplatníka, který v tomto režimu aktuálně je?
Změna paušální zálohy souvisí s již zmíněnou novou výší průměrné mzdy pro rok 2022. V jejím důsledku se zvyšují minimální zálohy u pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, ze kterých je paušální záloha odvozena. Nová výše pro rok 2022 činí 5 994 Kč a pro poplatníka v paušálním režimu to znamená, že od ledna příštího roku musí hradit tuto částku. Stále platí, že zálohy jsou splatné do dvacátého dne daného měsíce.
Co když zapomenu zvýšit danou zálohu a trvalým příkazem pošlu částku nižší. Kdy a jaké sankci se vystavuji?
V tomto případě by se jednalo o klasický nedoplatek, na který by se aplikoval úrok z prodlení definovaný daňovým řádem. Tento úrok vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně až do dne její platby. Na druhou stranu ale platí obecné pravidlo, že úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li u jedné daně 1 000 Kč za jedno zdaňovací období. Reálně by tak sankce nevznikla, nicméně rozdíl mezi novou a původní výší paušální zálohy by se doplatit samozřejmě musel.
Jsou ještě další změny, které nás v příštím roce čekají?
Ano, byť se pro tento rok díky volebnímu cyklu do Poslanecké sněmovny jedná o klidnější období, některé změny s příchodem nového roku účinnosti nabydou. Předně jde o další zvýšení základní slevy na dani o 3000 korun, tedy na 30 840 Kč ročně, což je změna, která ještě souvisí s minulým daňovým balíčkem. Účinnosti nabydou také některé dílčí úpravy v oblasti daní z příjmů (například osvobození jednorázového odškodného vypláceného ženám sterilizovaným v rozporu s právem či fyzickým osobám, které měly bydliště v okolí muničního skladu ve Vrběticích), jakož i drobné změny v oblasti DPH (například týkající se aplikace sazeb daně u zdravotnických prostředků).
ČLÁNKY DO MAILU