Na konci minulého týdne se opět připomněli demonstrací čeští zemědělci. Několik tisíc rolníků razilo Prahou a protestovalo proti dotační politice EU a nízkým výkupním cenám mléka. Tato akce potvrdila jednu významnou skutečnost, právo na shromažďování začínají různé skupiny využívat stále častěji. Mají však manifestace šanci na úspěch? Mohou zásadně ovlivnit chování příslušných orgánů? Či jde pouze o to, předvést se před novináři a veřejností a připsat si pomyslné mediální body? Server Podnikatel.cz připravil souhrn několika demonstrací v posledním roce včetně zmapování jejich reálných dopadů.
Zemědělci odsouzeni k neúspěchu
Řada demonstrací je odsouzena k neúspěchu již před jejich začátkem. Ať už za to může špatný „výběr tématu“, či třeba pozdní načasování. Jako příklad neúspěšných protestů se dá již dopředu označit demonstrace zemědělců z minulého týdne. Zemědělci si vybrali dva důvody pro svou protestní akci. Ani s jedním z nich však ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, nemůže momentálně nic dělat. Ceny mléka se, stejně jako ceny dalších komodit, vytvářejí na trhu a pokud by vláda nechtěla změnit pravidla volného obchodu a tržní prostředí, jen těžko může ceny ovlivnit. Stejně tak v současnosti nelze upravit přidělování dotací z EU, na podmínkách se totiž členské státy dohodly až do roku 2013. Čtěte více: Zemědělci versus mlékárny. Kdo nakonec zvítězí?
Souhlasím s tím, že nerovné podmínky mezi novými a starými zeměmi jsou nespravedlivé, nemůžeme ale do roku 2013 s touto záležitostí pohnout. Zemědělci měli protestovat před pěti lety, kdy naši předchůdci vyjednávali podmínky vstupu. Prioritou českého předsednictví je příprava nových přímých plateb pro období po roce 2013, které musejí být spravedlivé ke všem, na to se soustředíme,
vysvětloval ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Když chybí lidé, demonstrace nepomohou
Jako neúspěšná se také ukázala demonstrace za záchranu porodnice ve Frýdlantě. 19. června loňského roku se ve tomto severočeském městě sešlo na 500 lidí, kteří protestovali proti uzavření tamní porodnice. Účastníkům akce vadilo, že nejbližší porodnice se poté bude nacházet v Liberci a cesta k ní se z některých míst až ztrojnásobí. Jenže porodnice ve Frýdlantě se již dlouhou dobu potýkala s nedostatkem pediatrů a nové se nedařilo sehnat. Chtě nechtě tak nemocnice musela porodnici uzavřít.
Snažili jsme se řešit to ve spolupráci krajem, městem i VZP, dokonce jsme nabízeli nadstandardní podmínky, ale marně. V dubnu nám navíc skončil třetí pediatr a bylo zřejmé, že ve dvou se to dělat nedá,
uvedl tehdy pediatr a místostarosta Frýdlantu Miloslav Ferles.
Škraloupy české justice
Další demonstrace, která prozatím nic nepřinesla, se odehrála koncem dubna 2008 v Trutnově. Desítka protestujících požadovala rezignaci trutnovské soudkyně Marcely Horváthové, která před 20 lety poslala do vězení disidenta Pavla Wonku. Ten pak kvůli špatnému zdravotnímu stavu po několika dnech ve věznici zemřel.
Soudkyně Horváthová, která dokázala už umírajícího bratra odsoudit, je jedním z hlavních viníků jeho smrti. Je ostuda naší justice, že dosud soudí. Měla by odejít,
promluvil na demonstraci Jiří Wonka, bratr zemřelého.
Marcela Horváthová obvinění odmítla s tím, že vyšetřování komise České národní rady z roku 1990 neshledala v jejím postupu souvislost se smrtí Pavla Wonky. Horváthová dodnes v Trutnově dále soudí. Čtěte také: eJustice: Na soud přes internet.
Lépe nedopadlo ani několik chomutovských manifestací na podporu Přemysla Rabase, odvolaného ředitele zoo v Chomutově a poslance Strany zelených. Důvodem pro odebrání funkce šéfa zoo se podle radních staly chyby v hospodaření a špatná komunikace s vedením města.
Demonstranti však s tímto odůvodněním nesouhlasili. To odvolání je poslední kapkou v sérii nekompetentních kroků, které vedení města v poslední době udělalo. Patří k nim třeba nesystémové řešení parkování v centru nebo nedomyšlená vyhláška o automatech. Oni jako by vůbec neviděli důsledky svých rozhodnutí,
komentoval Jan Hartman, organizátor petice na podporu Rabase.
Přestože se v Chomutově uskutečnilo přes deset demonstrací, Rabas již důvěru pro vedení zoologické zahrady nezískal.
Souhlasili jste se stávkou odborů?
Místo sociálních dávek poukázky
Podobně se vedlo demonstrujícím v Litvínově. Zde též koncem dubna loňského roku protestovalo přes sto občanů, kterým vadilo zavedení poukázek na na potraviny, oblečení a hygienické potřeby místo dvou třetin standardních peněžních sociálních dávek.
Tento systém zavedla radnice v Litvínově prvního března 2008, aby zabránila zneužívání dávek. Ty totiž často sloužily pro nákup alkoholu a k návštěvě heren. Čtěte více: Životní minimum – státní sociální podpora pro každého?
S tímto argumentem ale manifestující nesouhlasili. Stravenky jim podle jejich vyjádření komplikují život, protože ne všechny obchody je přijímají. Lidé tak proto musí nakupovat v dražších obchodech a jejich situaci to ještě více zhoršuje. Za demonstranty se také postavila zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
Litvínovská radnice však vytrvala a poukázky zachovala. My jsme vyjednávali s petičním výborem a o věcných argumentech jsme i dál ochotní jednat. Pokud má někdo nějaké specifické problémy, dají se řešit individuálně. Od projektu jako takového ale neustoupíme,
řekl místostarosta Martin Klika. Do budoucna ale radnice přesto počítá se změnou. Stravenky chce nahradit čipovými kartami.
Vytrvalost se často vyplácí
Za poslední rok se ale našlo i mnoho demonstrací, které vedly alespoň k částečnému úspěchu. Po několika měsících protestů a demonstrací ustoupil pražský magistrát ze sporu s divadelníky. Primátor Pavel Bém se rozhodl změnit grantový systém podle požadavků protestujících umělců.
Umělcům se nelíbila takzvaná dotace na vstupenku, kterou by divadla obdržela podle své návštěvnosti. To by především upřednostnilo komerční divadla včetně různých černých a loutkových divadel pro bohaté cizince.
Mezi úspěšné se také zařadili pracovníci firmy Bohemia Crystalex, kteří dvakrát protestovali před úřadem vlády. Firma jim totiž již od září 2008, kdy se dostala do insolvenčního řízení, nezaplatila mzdy.
Vláda na protesty zareagovala a před dvěma týdny urychleně schválila novelu insolvenčního zákona, která umožní zaměstnancům získat plat i tři měsíce po vyhlášení insolvence. Zákon by tak umožnil získat sklářům z Crystalexu požadované tři měsíční platy. Novela teď především usnadní restrukturalizaci podniků v platební neschopnosti, je to snaha uchránit pracovní místa a zachovat životaschopné části podniku. Součástí je i ochrana zaměstnanců před finančními problémy zaměstnavatele,
sdělil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Na své si také přišli učitelé. Ti jako předzvěst velké červnové stávky protestovali již 10. června loňského roku proti nízkému navýšení jejich platů. Stávka učitelů, do které se zapojilo více než 130 tisíc kantorů, vyvrcholila demonstrací před úřadem vlády. Učitelé zde mlátili do sudů a pískali na píšťalky. Čtěte více: „Zrušte reformy,“ vzkázal včera vládě milion stávkujících
Při schvalování rozpočtu se pak učitelé dočkali. Vláda je upřednostnila oproti jiným skupinám státních zaměstnanců a kantoři tak měli od letošního ledna dostat přidáno až o 10 %.
Příkladů úspěšných či neúspěšných demonstrací by se našlo dozajista více. Faktory, které rozhodují o efektivitě protestů, však není lehké obecně určit. Svou roli hraje řada prvků od načasování po zvolení důvodů manifestace. Nicméně lze dle výše uvedených případů říci, že demonstrace mohou přimět státní orgány k akci a k naplnění požadavků protestujících. Podstatné ale také je neplakat na špatném hrobě.