Dětské skupiny nebudou. Kdo chce jít do práce, musí se spolehnout na babičku

15. 11. 2013
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: isifa/Lidové noviny/ONDREJ NEMEC
Ilustrační obrázek.
Minulou vládou slibované dětské skupiny nebudou. Stát nemá na jejich podporu peníze. Rodiče s malými dětmi si budou muset hlídání dál zařizovat každý po svém.

Dětské skupiny, které by rodičům malých dětí daly možnost nastoupit do práce i v případě, že na ně nezbylo místo ve školce, nebudou. Projekt schválila ještě bývalá vláda Petra Nečase a měl se rozjet na začátku příštího roku. Návrh zákona ale před svým rozpuštěním nestihla projednat Poslanecká sněmovna a prozatím je s ním konec. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž nemá na zahájení projektu peníze.

Dětské skupiny se měly stát alternativou ke školkám, které nemají dostatečnou kapacitu. Jen loni bylo odmítnuto 59 000 dětí. Jejich rodiče, z velké části matky, pak musí zůstat s dětmi doma a komplikuje jim to návrat do pracovního procesu. Právě nedostatek možnosti ohlídání dětí je jednou z důležitých příčin toho, proč jsou v České republice tak málo zaměstnávány mladé matky. Podle průzkumů by se přitom až 40 % žen rádo vrátilo do práce co nejdříve. Pomoci jim měly dětské skupiny zřizované a provozované firmami, úřady, vysokými školami nebo neziskovými organizacemi. Zřizovatelé by musely mít oprávnění ministerstva a s rodiči by uzavírali smlouvy. Do dětských skupin měly mít možnost chodit děti od půl roku věku do nástupu do školy. Pro zaměstnavatele zřizujícího dětskou skupinu bylo navrženo, že náklady na ní jsou daňově uznatelné. Slevu na dani by mohli mít i rodiče za výdaje za pobyt dítěte ve skupině či školce, a to do výše minimální mzdy.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce
Ilustrační obrázek.
Autor: isifa/Lidové noviny/ONDREJ NEMEC

Ilustrační obrázek.

Návrh se ale setkal s velkou kritikou. A to zejména kvůli tomu, že dětské skupiny měly mít mírnější pravidla než klasické mateřské školy. Sociální demokraté poukazovali na hrozící nedostatky ve vzdělávání dětí a snížení hygienických požadavků. Své výhrady měli také komunisté, odboráři ale dokonce i Hospodářská komora ČR a některé firmy. Vadilo jim například to, že návrh zákona nepočítá s pobídkami nebo že by se za službu mělo platit. Nečasova vláda se ale ve svém programovém prohlášení zavázala, že podpoří alternativní předškolní zařízení a vytvoří podmínky pro rychlejší návrat rodičů malých dětí do práce. A jiné řešení než dětské skupiny nenašla. Dětská skupina je alternativou ke školkám, nechceme, aby nahrazovala školky v klasickém slova smyslu. Chceme rozšířit spektrum zařízení pro děti předškolního věku a zvýšit zaměstnanost rodičů, vysvětlovala v květnu tohoto roku tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.

Čtěte také: Stát chce víc daňových poplatníků, podporuje proto vznik dětských skupin

Inspirace od sousedů

A jak tedy situaci řešit? Inspirací se mají stát sousední státy, kde dětské skupiny i další alternativní služby znají a plně využívají. Zkušenosti z Rakouska a Německa by se mohly stát vodítkem pro Českou republiku. Sama Česká republika zatím nedokázala přijmout systémová a provázaná opatření a rodinná politika tu neexistuje. Nedostatek míst ve školkách i rodičovský příspěvek motivují matky zůstávat doma déle a nepracovat. Chybějí také možnosti práce na částečné úvazky, uvádí Petr Čáslava, náměstek ministra práce a sociálních věcí. K zavedení dalších služeb pro rodiče malých dětí má přispět Evropský sociální fond.

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Například v Dolních Rakousích znají vedle dětských skupin i takzvané mobilní matky a půjčené babičky. Tyto ženy si mohou ke svým vlastním dětem přibrat další, maximálně se jedna matka může starat o sedm dětí. V případě, že se jedná o předškoláky, tak pouze o čtyři. Mobilní matka dojíždí do rodin, kde je nejvíce dětí. Využívány jsou i u nás navrhované dětské skupiny. V rakouské podobě ale mají přeci jen přísnější podmínky. Zatímco v Česku bylo počítáno až se 24 dětmi v jedné skupině, v Rakousku je limit 15. Při osmi a více dětech naíc musí na takovou skupinu dohlížet alespoň dva dospělí lidé, z toho jeden s náležitým vzděláním. Dolnorakouská vláda z poloviny přispívá na provoz těchto skupin. V Rakousku navíc funguje bezplatná telefonická linka, kde se mohou rodiče o možnostech hlídání dozvědět více.

Pokud se ale podaří ČSSD sestavit vládu, zřejmě bude prosazovat svůj vlastní návrh. Tím je stavba nových montovaných školek. Alternativní stavby mohou být také dotovány z evropských peněz a navíc jsou provozuschopné do tří měsíců. V případě, že by obec přestala budovu využívat jako matřskou školu, mohla by se proměnit na startovací byty pro mladé rodiny nebo na domy seniorů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).