360stupňové video je technologie, která umožňuje vytvářet panoramatická videa s různým stupněm interaktivity. Diváci jej mohou sledovat ve speciální helmě nebo brýlích, pomocí speciálních aplikací na chytrých telefonech nebo na displeji počítačů.
Jak se 360stupňové video dělá
Taková videa se tvoří tak, že systém několika kamer zabírá najednou prostor z jednoho místa a každá kamera zaznamenává nastavený úhel a ty se pak spojují do jednoho celku. Videa se většinou skládají z dlouhých jedno-záběrových sekvencí, protože střih diváka dezorientuje. Tím se vytrácí možnost pracovat se střihem a záběrováním. Vedení pozornosti diváka a práce s klasickou filmovou řečí zde také fungují jen omezeně,
popisuje Radek Pšurný, kreativní ředitel a spoluzakladatel společnosti Motionhouse.
Rozdíl mezi klasickým videem a 360° se podle něj dá přirovnat k rozdílu mezi filmem (klasické video) a divadlem (360 video), protože 360° videa jsou interaktivní. Od diváka se tedy očekává akce, kdy si sám vybírá, na co se bude dívat a co mu naopak unikne. Hlavní výhodou 360° videa a virtuální reality obecně je podle Michala Loveckého, jednatele studia Go360 s.r.o., právě přítomnost diváka přímo ve scéně a s tím spojená možnost přenést ho do míst a situací, kam by bylo jinak složité či nemožné se dostat. Na klasické video se divák dívá, v 360° videu je. S tím je spojeno to, jak na diváka dokážeme působit hlavně emočně. Přeci jen je rozdíl dívat se na horor v pohodlí domova a být přítomen v hororové scéně,
dodává.
Video patří obecně k oblíbeným formátům. Jeho použití u internetových obchodů jsme se věnovali zde: Máte e-shop? Začněte vyrábět videa, budete mít velkou konkurenční výhodu
Na oboru nezáleží
360º video se prosazuje napříč obory. Jeho cíli jsou například živé akce, a to především z kulturního odvětví, jako jsou koncerty, divadlo, ale také sport nebo zpravodajství. Nabízí také nové způsoby, jak diváka vtáhnout do reálné situace velmi pohlcujícím způsobem – aktuální zprávy, videa z přírody a cestování jsou dobrými příklady,
vyjmenovává v článku Ken Blakeslee, předseda představenstva společnosti WebMobility Ventures. Například záznamy z koncertů jsou dobré jak pro sledující, kteří mohou zažít atmosféru zase jinak, tak pro samotné hudebníky. Ti se na sebe mohou podívat zvenčí, sledovat svou polohu i reakce ostatních na jejich představení.
Takové video je také možností, jak nechat ožít historii a artefakty v muzeích a dostat ji k více lidem. Například Chris Michaels, vedoucí digitálního publikačního oddělení z Britského muzea říká: Chceme-li být muzeem světa a pro svět, musíme být online, pohlcující a předávat příběhy novým způsobem.
Technologie tak poskytuje nepřeberné možnosti v oblasti cestovního ruchu – může divákům umožnit nahlédnout například do uzavřených historických archivů, rekonstruovaných památek nebo na nějaká nepřístupná místa. Nemusí se přitom jednat jen o turistický ruch, ale také například o prohlídky domů a bytů, což mohou využít realitní kanceláře a makléři, případně také hotely a podobná ubytovací zařízení.
Michal Lovecký vidí další důležité uplatnění 360° videa v oblasti školení zaměstnanců, prezentaci výrobků a služeb a obecně zpřístupnění míst a situací, které jsou obtížně zprostředkovatelné či je nemožné je diváka nechat bezpečně prožít. Co se týče vzdělávání, tak interaktivní video může poskytnout interakci s koncovým uživatelem. Tím pádem může být tato metoda široce používána pro školení specialistů v různých oblastech. Navíc technologie umožňuje analyzovat týmovou práci zaměstnanců při plnění různých úkolů, což vede ke zvýšení kvality vzdělávacího procesu.
O firemním vzdělávání si můžete přečíst více v článku Nudným školením odzvonilo, rozvíjejte zaměstnance moderní cestou
Nedejte jen na trend
Rozmach 360°videa přišel v roce 2015, kdy se 360° videa dala nahrát na YouTube a posléze i na Facebook. Tím se videa začala více objevovat a stala se součástí nejedné marketingové strategie. Rebecca Barrett z firmy WebVideos popisuje v článku o benefitech 360° videa nejen jeho neomezené možnosti, ale především podporu angažovanosti, vyšší konverze a opakovanou míru zobrazení. I zde však platí, že by zadavatel měl mít jasno v tom, proč a pro koho chce video vytvořit. A také mít samozřejmě připraven rozpočet, který je ochoten na video vynaložit. Pomůže, pokud již má určitou představu, jak by video mělo vypadat,
dodává Michal Lovecký.
Radek Pšurný upozorňuje, že než zvolíte formát videa (klasické video nebo 360°), měli byste se zamyslet, zda potřebujete dávat divákovi možnost, aby si úhel pohledu volil sám a aby mu video připadalo víc jako realita. Větší realističnost zážitku totiž vždy neznamená lepší zážitek a spoustu příběhů radši slyšíme z vyprávění a nechceme si je zažít sami. Grand Canyon si raději prohlédneme naživo, než aby nám o něm někdo vyprávěl (tzn. 360° video), ale příběh o Nastěnce a Ivanovi si naopak raději poslechneme z vyprávění, nepotřebujeme kvůli tomu mrznout na Sibiři (tzn. klasické video),
uvádí na konkrétních příkladech. Forma by podle něj měla být podřízená obsahu a výjimkou jsou situace, kdy se zadavatel chce svézt na vlně popularity nového “trendu” a tím si získat pozornost.
Podle Michala Loveckého se budou technologie i využití virtuální reality určitě dále rozšiřovat. A to ačkoliv jsme stále na začátku a máme za sebou i fázi vystřízlivění. Už nyní jsou vidět velká praktická užití technologie, která šetří čas, peníze a pomáhají téměř ve všech odvětvích nebo v těchto odvětvích výhledově uplatnění najdou,
shrnuje. A shoduje se s ním i Radek Pšurný, podle kterého má virtuální realita své místo, ale rozhodně není náhradou ostatních formátů. S růstem kvality hardwaru a VR obsahu a s jejich klesající cenou se můžeme těšit na skvělé věci,
uzavírá.