Tato částka nesmí být zaměstnanci v rámci exekučních srážek sražena, naopak mu musí být vždy vyplacena. Má sloužit k zajištění základních životních potřeb.
Vyživované dítě v exekucích
Zaměstnavatelé při posuzování vyživovaných dětí v praxi poměrně často chybují. Zaměňují totiž podmínky posuzování vyživovaných osob pro účely exekučních srážek s podmínkami pro daňové zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů. Jedná se o dva rozdílné zákony s odlišnými podmínkami uplatnění.
Vyživovanou osobou pro účely exekučních srážek ze mzdy je dle ustanovení § 911 občanského zákoníku dítě vlastní (biologické) či osvojené do skončení povinné školní docházky, které „není schopno se samo živit“, jestliže
- se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
- z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Možnost uplatnění dětí jako vyživovaných osob zajímá nejen zaměstnavatele, ale i samotné zaměstnance. Tato problematika je předmětem častých dotazů i v poradně serveru Podnikatel.cz.
Musí žít vyživované dítě ve stejné domácnosti se zaměstnancem?
V exekucích (na rozdíl od uplatnění daňového zvýhodnění) nerozhoduje společná domácnost ani věk dítěte. Povinnému (zaměstnanci s nařízenými exekučními srážkami ze mzdy) nesmí zaměstnavatel jako vyživované osoby započítat děti nevlastní, například děti druhého z manželů, přestože s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti. Na druhou stranu je možné jako vyživovanou osobu uplatit stejné dítě u obou rodičů, pokud mají oba nařízeny exekuční srážky ze mzdy. Čtěte také: Jak se změní exekuční srážky v roce 2018?
Je vyživovaným dítětem dítě svěřené do pěstounské péče?
Dítě v pěstounské péči nemůže být u pěstounů považováno za vyživovanou osobou. Vyživovací povinnost zůstává biologickým rodičům dítěte (ti jsou povinni zasílat úřadu práce výživné na dítě v pěstounské péči). To se samozřejmě netýká ostatních vlastních dětí, které jsou v domácnosti s pěstounem.
V případě péče nahrazující péči rodičů jde na základě rozhodnutí soudu o:
- svěření dítěte do péče jiné osoby,
- jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte,
- svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu,
- svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči,
- nařízení předběžného opatření o péči o dítě.
Za péči nahrazující péči rodičů se nepovažuje osvojení, neboť osvojitel sám má ze zákona postavení rodiče. Zde je další rozdíl od zákona o daních z příjmů, kde je vyživovanou osobou s nárokem na daňové zvýhodnění i dítě v péči nahrazující péči rodičů.
Do kolika let lze uplatnit studující dítě jako vyživovanou osobu?
Občanský soudní řád na rozdíl od zákona o daních z příjmů nestanovuje žádnou horní věkovou hranici pro uplatnění vyživované osoby. Je zřejmé, že po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např. nesplňuje podmínku, že v posledních dvou letech odpracovalo alespoň 12 měsíců). Čtěte také: Vánoční kolekce, dětské pleny ani víno zaměstnancům raději nedávejte
Ovšem u zletilého dítěte je situace komplikovanější. Zletilé nestudující dítě je většinou schopno se samo živit a nelze je považovat za vyživovanou osobu. Na rozdíl od dítěte studujícího. Avšak ani zde není zákonem stanovena žádná horní věková hranice. Vyživovaným dítětem nemůže být donekonečna. Zákon říká, že rodiče hradí výživné dětem po dobu, po kterou „nejsou schopny se samy živit“. Na druhou stranu by plnění této vyživovací povinnosti nemělo být v rozporu s dobrými mravy. Jestliže dítě studuje již druhou vysokou školu a takzvaně si prodlužuje mládí, tak dle rozhodnutí ústavního soudu vyživovací povinnost rodičů zanikla. Stejně tak není dána vyživovací povinnost v případě, kdy je zletilé dítě vedeno na úřadu práce. Čtěte také: Přeplatek z ročního zúčtování a daňový bonus v exekucích
Právníci při provádění srážek ze mzdy obvykle zaměstnavatelům doporučují požadovat předložení dohody o výživném uzavřené mezi zletilým potomkem a rodičem. Případně soudní rozhodnutí, na základě kterého tato vyživovací povinnost vznikla.
Výjimkou je dítě, kterému byl přiznán invalidní důchod III. stupně. Toto dítě nelze nikdy považovat za nezaopatřené, nebude vyživovanou osobou. Stejné omezení ostatně platí i pro uplatnění daňového zvýhodnění.
Vyživovaná osoba se při exekuci na výživné neuplatní
Dítě jako vyživovanou osobu lze uplatnit pouze v případě, kdy není nařízen výkon rozhodnutí či exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Znamená to, že dítě lze uplatnit jako vyživovanou osobu při provádění běžných přednostních i nepřednostních exekučních srážek. Ovšem pokud je na některé dítě soudně vymáháno běžné výživné nebo dlužné výživné, toto dítě se jako vyživovaná osoba neuplatní. Ostatních vyživovaných osob se toto omezení netýká.
ČLÁNKY DO MAILU