Divadlo s.r.o. - divadelní podnikání po česku

Divadla jsou v České republice provozována několika způsoby. Jednak jsou zde příspěvkové organizace státu, krajů, obcí, měst nebo městských částí. Jak vyplývá ze statistik Národního informačního a poradenského centra pro kulturu (NIPOS www.nipos-mk.cz), v roce 2006 byl příspěvek na divadla ze státního rozpočtu zhruba 778 357 tisíc korun. Kraje přispěly na divadla 154 478 tisíci korun. Dále města a obce investovaly celkem zhruba 2 109 410 tisíc korun. Mezi příspěvkové organizace patří třeba Národní divadlo nebo Státní opera v Praze (příspěvkové organizace ministerstva kultury) nebo Moravské divadlo Olomouc (příspěvková organizace města). Dále divadla zřizují podnikatelé, podnikatelské subjekty, občanská sdružení nebo obecně prospěšné společnosti.

Divadlo a.s. a Divadlo s.r.o.

Do roku 1989 měl monopol na zřizování divadel v Česku socialistický stát, a to dle zákona č. 33/1978 Sb., divadelního zákona. Platil v novelizované podobě až do roku 1995, kdy byl zrušen. V současné době se divadelní podnikání řídí pouze Živnostenským zákonem.

Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) obsahuje celkem 352 ekonomických subjektů, které mají ve jménu firmy slovo „divadlo“ (zahrnuje ovšem i ty, co již svou činnost ukončily). V obchodním rejstříku je ke konci srpna 2007 registrováno 25 subjektů, které mají přímo v názvu slovo „divadlo“. Najdeme tu několik příspěvkových organizací, podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, společnosti se statusem obecně prospěšné společnosti, akciovou společnost a dále klasické společnosti s ručením omezeným.

Další divadla provozují obchodní společnosti, které používají jiné obchodní jméno, než je jméno divadla. Většinou mají i širší předmět podnikání. Pražské Divadlo Ta Fantastika tak například provozuje obchodní společnost FANTAZMA, spol. s r.o. Za pražským Divadlem Kalich zase stojí HAMLET PRODUCTION, a.s.

Obecně prospěšná společnost není primárně zřizována za účelem zisku (o.p.s. jsou například pražské Divadlo Archa nebo Divadlo Drak z Hradce Králové). Ale jak jsou na tom divadla jako a.s. nebo s.r.o?

Divadelní podnikání je obvykle realizováno na základě živnostenského oprávnění agenturní činnost v oblasti kultury a umění. Jako doplňkové činnosti, kterými si divadla snaží vylepšit rozpočet, najdeme pronájem nemovitostí, specializovaný maloobchod, pronájem a půjčování věcí movitých atd. Běžný je pronájem divadlních prostor pro firemní akce, prodej představení firmám pro jejich zaměstnance a obchodní partnery nebo výroba a půjčování kostýmů. Divadlo Šumperk třeba nabízí také autobusovou dopravu, autodopravu a stěhování nebo stolařské práce. Divadla se zkrátka snaží prodat nejen svůj hlavní produkt, tedy samotné divadelní produkce, ale všechno, co mohou.

Akciovou společností mezi divadly je DIVADLO BROADWAY, a.s. Podle Výkazu zisku a ztrát ve Sbírce listin v Obchodním rejstříku vykázalo divadlo za rok 2006 výsledek hospodaření před zdaněním 2 723 tisíce korun (oproti mínus 1 607 tisícům korun v minulém účetním období). Další akciová společnost, HAMLET PRODUCTION spojená s Divadlem Kalich, vykazuje za rok 2006 výsledek hospodaření před zdaněním 1 408 tisíc Kč (za minulé období 2 855 tisíc Kč).

Kolem grantů a dotací bývá dusno

Neopominutelným zdrojem financování divadel je systém grantových a dotačních programů státu, krajů a měst. Tady divadla žádají o účelové finanční prostředky (ať už na samotný provoz divadla nebo na konkrétní projekt) v konkurenci ostatních subjektů. O penězích pak většinou rozhodují podle jasně daných pravidel a kriterií komise složené jak z úředníků, tak nezávislých odborníků.

Kolem grantů vždy vznikaly třenice, rozhodnutí komisí bývají tradičně napadána a zpochybňována. Až teď ale nabyla nespokojenost skutečně evropského rozměru. Petr Kratochvíl, společník a jednatel společnosti FANTAZMA, která provozuje Divadlo Ta Fantastika, žaluje Českou republiku u arbitrážního soudu, obrátil se i na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr. Kratochvíl tvrdí, že v ČR nejsou rovné podmínky pro divadelní podnikání, že jde o narušení hospodářské soutěže a že byla znehodnocena jeho zahraniční investice (Kratochvíl má americké občanství). Pražská radnice kvůli tomu pozastavila grantové řízení na rok 2008 (to může mít velmi negativní dopad například na menší divadelní produkce, které jsou často na grantech existenčně závislé). A nechává si zpracovat právní posudek celé situace. V rámci EU ale platí, že z peněz daňových poplatníků lze primárně granty financovat pouze neziskové subjekty. Ziskové subjekty (tedy mj. „eseróčka“) by měly být podporovány spíše výjimečně. Kauzu kolem Divadla Ta Fantastika však bude zajímavé sledovat, neboť může být důležitým precedensem.

Sponzoring vylepšuje divadelní rozpočty

Do divadelního podnikání zasahují i sponzoři. Oproti 90. letům 20. století se situace se sponzoringem zlepšuje. Najdeme divadla se silnými finančními partnery – tak je třeba generálním partnerem Národního divadla v Praze Komerční banka, Národního divadla v Brně zase E.ON Česká republika.

Jak divadla fungují v sousedním Německu?

Tradičně nejblíž má česká divadelní síť k německé. Divadla tu financují především spolkové země, nejvíce města, finanční prostředky však proudí i od spolkových vlád. Soukromá divadla většinou podnikají jako společnosti s ručením omezeným. Oproti Česku je tady ale jeden velký rozdíl: průměrný plat herce v divadle v Kasselu je 2 400 euro, a to je v českých poměrech k neuvěření.

(Zdroj: Bohumil Nekolný a kol.: Divadelní systémy a kulturní politika, Divadelní ústav, Praha 2006, s. 96)