Z aktuálního průzkumu Agrární komory České republiky vyplývá, že letošní počasí, především velmi nízké teploty, trvalá sněhová pokrývka a zamokřená půda, způsobuje na převážné většině našeho území zpoždění jarních polních prací o 3 až 6 týdnů v závislosti na lokalitě. Špatná situace je zejména na Moravě, kde vydatně sněžilo ještě v minulém týdnu.
Největší starosti teď dělá počasí hlavně pěstitelům zeleniny a obilí. Zelinářům rostou náklady na skladování připravené sadby a pokud se výrazně neoteplí, sazenice už budou za 10 až 14 dní nepoužitelné. Pěstitelé se obávají, že než stačí vyprodukovat českou zeleninu, dostane se na trh zboží z dovozu. Až začnou zeleninu dodávat i naši producenti, trh už bude přesycený a to povede ke snižování cen. Pěstitelé tak dostanou další ránu. Zcela ohroženi jsou pěstitelé raných odrůd brambor. Ty už měly být dávno v zemi, ale zatím nebyla jejich výsadba možná. Než naše rané brambory vyrostou, budou zákazníci nakupovat zahraniční zboží. Pěstitelé už teď vědí, že se ztrátě nevyhnou,
říká Josef Kubiš z AGRO Jesenice.
Zima se podepíše na cenách
Zemědělci kvůli počasí zatím jen vyčkávají, na jarní dávku vitamínů z českých polí si budeme muset ještě několik týdnů počkat.
Stejně jako zelináři se cítí být ohroženi pěstitelé obilovin. Zatímco ještě před dvěma měsíci si libovali a těšili se na dobrou úrodu, dnes je jejich euforie pryč. Jarní druhy obilovin, zejména pšenici a ječmen, mají zasety jen desetiny procent zemědělců. Ostatní zatím do polí, která leží pod sněhem nebo jsou příliš zamokřena, nemohli vyjet. Stále více se zkracuje optimální lhůta pro založení silných a dobře plodících porostů. Ani kompenzace vyšším výsevkem nebo přihnojením nebude řešením. A den opoždění na setbě se rovná ztrátě 60 kilogramů výnosu obilí z hektaru,
uvádí viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla. Stavy ozimých plodin jsou podle něj stále ještě relativně dobré, současné trvale nízké teploty na nich nepůsobí až takové škody. V některých regionech ale ozimy značně poškodila vyhladovělá divoká zvěř. Pravý stav ozimých plodin se ukáže až po oteplení a nastartování růstu,
dodává Šnejdrla.
Situace je velmi podobná i v dalších zemích Evropské unie. Kvůli dlouhotrvající zimě se předpokládá jen průměrná výše úrody na celém kontinentu. S počasím se potýkají i v USA. Po loňské abnormálně suché sezóně a vzhledem k saturaci vyčerpaných zásob se ve světě očekává zvýšená poptávka po obilovinách. Dopad na ceny lze zatím jen odhadovat, zatím se na světových trzích pomalu zvedají u řepky nebo právě obilí. Například Česká republika ale bude mít obilí dostatek i navzdory dlouhé zimě. Podle odhadů Agrární komory se znovu dostaneme na průměrný výnos 7 milionů tun. Domácí spotřebu přitom pokryje už 5,5 milionu tun obilovin.
Zemědělci si musí poradit sami
Momentálně se mezi podnikateli v zemědělství mluví nejen o zpoždění jarních prací, ale také o ztrátách, které už teď nelze vyloučit. Jejich vyčíslování na začátku jara by ale bylo jen spekulací. Úroda se podle starého moudra počítá, až když je pod střechou. Zda k nějakým plošným ztrátám dojde a v jakém rozsahu, na to bude možné kvalifikovaně odpovědět nejdříve za pár týdnů v průběhu vegetace. Zatím se proto neuvažuje ani o případných kompenzacích. V každém roce dochází k určitým výkyvům počasí od optimálního stavu a s tím se v zemědělství musí počítat. Je pochopitelné, že takové výkyvy nelze pravidelně odškodňovat nebo kompenzovat. Kompenzace jsou možné jen ve zcela mimořádných situacích,
vzkazuje Jakub Žáček, mluvčí Ministerstva zemědělství. Toho jsou si vědomi i samotní pěstitelé. Žádné kompenzace od státu naši sedláci v případě škod vlivem dlouhé zimy žádat nebudou,
reaguje na vzkaz z ministerstva Šárka Gorgoňová z Asociace soukromého zemědělství České republiky.
Zemědělci navíc nejsou odkázáni jen na svou činnost a výsledky z ní, ale jsou podporováni také finančními prostředky poskytovanými v rámci Evropské unie. Právě ty by měly do určité míry umožnit eliminovat některé nepříznivé vlivy počasí nebo situace na trzích, pokud by muselo být českým spotřebitelům nejdříve nabízeno zboží z dovozu a domácí producenti by na opoždění sezóny tratili.
V klidu jsou jen ovocnáři a vinaři
Dlouhá zima nedělá vrásky sadařům, ba právě naopak. Pokud budou vůbec nějaké škody, pak jen minimální. Pro ovocnáře, na rozdíl od většiny zemědělců, bude zásadní teprve následující průběh počasí a to zejména v době květu. V posledních dvou letech jim úrodu významně poškodily mrazy až z půlky května. Rizikové budou určitě meruňky, ale zda půjde o hospodářsky významnou škodu, to budeme schopni říci až po odkvětu,
vysvětluje Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky. Mrazivé počasí navíc nesvědčí škůdcům a sadaři teď šetří náklady na chemické postřiky. To, že stromy ještě ani neraší, majitelům sadů starost nedělá. Do sklizně mají ještě půl roku. Pokud bude nástup jara intenzivní a udrží se vysoké teploty, může příroda současnou časovou ztrátu částečně dohnat. Lidé ale musí počítat s tím, že první úroda jahod, třešní nebo meruněk přijde později, než jsme byli v posledních letech zvyklí,
dodává Ludvík.
Optimističtí jsou i producenti vína. Letošní přezimování révy je učebnicovou ukázkou toho, jak by si to vinaři přáli. Dostatečné množství srážek, sněhová pokrývka prakticky přes celou zimu, absence extrémně nízkých teplot. Navíc nám vyhovuje, že nedošlo k předčasnému zahájení vegetace, jak tomu bylo v roce loňském a snižuje se riziko podzemních mrazů,
říká za Svaz vinařů České republiky jeho tajemník Martin Půček. Problém se může vyskytnout v případě jarních výsadeb nových vinic, protože půda je stále zmrzlá, to je jediný časový skluz, který vinaři mohou pocítit.
A netlačí na ně jen příroda, ale také legislativa. Do konce dubna totiž musí být vysázeno kvůli žádostem o podporu při restrukturalizaci vinic z prostředků Evropské unie. Úředníci z Bruselu se dívají na kalendář a nepodřizují se nevyzpytatelnosti přírody a počasí. Opoždění úrody ale v žádném případě nehrozí, máme ještě zhruba 20 dnů před termínem rašení. Současné počasí se na kvalitě vína neprojeví,
komentuje Martin Půček.
ČLÁNKY DO MAILU