Dávku bude možné čerpat až 90 dnů ode dne propuštění z nemocnice. Bude se poskytovat ve výši 60 % denního redukovaného vyměřovacího základu.
Nárok budou mít nemocensky pojištěné osoby (zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné) za splnění zákonem daných podmínek. Naopak zákon o nemocenském pojištění uvádí v ustanovení § 41c odst. 1, kdo nárok na dlouhodobé ošetřovné mít nebude. Jedná se například o zaměstnance, kteří vykonávají práci na dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, v rámci zaměstnání malého rozsahu nebo studenty v době prázdnin.
Čtěte také: Kdy může zaměstnavatel nepovolit dlouhodobé ošetřovné
I v případě nemocensky pojištěných zaměstnanců nebo OSVČ jsou u dlouhodobého ošetřovného stanoveny přísnější podmínky. Nestačí účast na pojištění v den uplatnění nároku. Před prvním nástupem na ošetřovné musí být:
- zaměstnanec účasten nemocenského pojištění alespoň po dobu 90 dní v posledních 4 měsících bezprostředně předcházejících dni vzniku nároku na dlouhodobé ošetřovné (případně při převzetí této péče, tj. při vystřídání se s jinou ošetřující osobou),
- OSVČ účastna nemocenského pojištění alespoň 3 měsíce bezprostředně předcházející dni vzniku nároku na dlouhodobé ošetřovné (případně při převzetí této péče, tj. při vystřídání se s jinou ošetřující osobou).
V době poskytování dlouhodobé péče není možné vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost. Zaměstnanec nesmí pracovat ani na dohody konané mimo pracovní poměr. Osoba samostatně výdělečně činná nesmí výdělečnou činnost vykonávat osobně. Samozřejmě může pokračovat v podnikatelské činnosti prostřednictvím zaměstnanců, spolupracujících osob apod.
Čtěte také: První potíže s otcovskou poporodní péčí
Dlouhodobě je možné ošetřovat fyzickou osobu,
- a) u které došlo k závažné poruše zdraví vyžadující alespoň 7denní hospitalizaci
- b) a u které je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
Ošetřující osobou může být pojištěnec, který je
- a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (partnerkou) ošetřované osoby,
- b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
- c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b) nebo
- d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo další fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti – zde je podmínkou prokázání přihlášení k trvalému pobytu na stejné adrese alespoň po dobu 3 měsíců předcházející dni vzniku potřeby ošetřování nebo dni prvního převzetí do péče. Jde o místo trvalého pobytu, které je uvedeno v občanských průkazech.
Prokazování nároku a předepsané tiskopisy
Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů. Jejich výčet s praktickým komentářem pro server Podnikatel.cz připravila Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.
1. Tiskopisy k potřebě dlouhodobé péče
Tiskopisy, týkající se posuzování zdravotního stavu a potřeby dlouhodobé péče, budou k dispozici výhradně lékařům. Po vystavení lékař tiskopis či jeho příslušné části předá ošetřované osobě (nebo jiné oprávněné osobě).
Tiskopis „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ vystaví ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče (zpravidla nemocnice), ve kterém byla ošetřovaná osoba hospitalizována, a to na žádost ošetřované osoby, jejího zákonného zástupce, opatrovníka anebo osoby určené ošetřovanou osobou. Tento tiskopis musí být vystaven v den propuštění, nelze jej vystavit zpětně.
- I. díl lékař zasílá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení;
- II. díl lékař předá ošetřované osobě, popřípadě osobě, která ji vyzvedává po skončení hospitalizace, a slouží jako průkaz ošetřované osoby pro zaznamenávání průběhu potřeby dlouhodobé péče;
- III. díl lékař předá ošetřované osobě, popřípadě osobě, která ji vyzvedává po skončení hospitalizace, a slouží jako doklad vzniku potřeby dlouhodobé péče pro účely omluvení nepřítomnosti ošetřující osoby v zaměstnání.
2. Tiskopis žádosti o nemocenskou dávku
Dalším tiskopisem je „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“, jeho prostřednictvím ošetřující osoba uplatní nárok na dlouhodobé ošetřovné. Součástí tiskopisu je i údaj o udělení souhlasu s ošetřováním ošetřovanou osobou (souhlas od nezletilého dítěte se nevyžaduje). Tiskopis bude k dostání jak v papírové podobě na okresních správách sociálního zabezpečení, tak i v elektronické podobě na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, ze kterých si jej bude možné stáhnout a vytisknout. Zaměstnanci ho budou podávat prostřednictvím svého zaměstnavatele, OSVČ přímo OSSZ.
Čtěte také: Od února 2018 se mění podmínky pro nemocenské u dohod
3. Tiskopis Potvrzení o trvání / Rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče
Tento tiskopis vystaví ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (zpravidla praktický lékař, popřípadě odborný lékař) minimálně jednou měsíčně. Zde se potvrdí trvání potřeby dlouhodobé péče, jakož i rozhodnutí o jejím ukončení, a tiskopis slouží jako podklad pro výpočet a výplatu dávky dlouhodobé péče za potvrzené období ošetřující osobě. Vedle lékaře vyplní údaje do tiskopisu ošetřující osoba a její zaměstnavatel. Zaměstnanci ho budou podávat prostřednictvím svého zaměstnavatele, OSVČ přímo OSSZ.
4. Tiskopis Oznámení o ukončení poskytování dlouhodobé péče / Odvolání souhlasu s ošetřováním
Tiskopis slouží jednak pro oznámení skutečnosti, že ošetřující osoba ukončila poskytování dlouhodobé péče, a data tohoto ukončení a také pro odvolání souhlasu s ošetřováním ze strany ošetřované osoby. Tiskopis bude k dostání jak v papírové podobě na okresních správách sociálního zabezpečení, tak i v elektronické podobě na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení, ze kterých si jej bude moci ošetřující osoba stáhnout a vytisknout.
Vystřídání se v péči o ošetřovanou osobu
Potřeba ošetřování může trvat maximálně 90 dnů. V této době se mohou ošetřované osoby v péči o nemocného vystřídat. V jednom dnu může ošetřovat pouze jedna osoba. Střídání je tak možné nastavit i od samého počátku ošetřování. Například s určením konkrétních dnů v týdnu. Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné se při střídání v péči zjistí zásadně k prvnímu dni poskytování dlouhodobé péče.
ČLÁNKY DO MAILU