Dlužíte kvůli krizi? S podnikáním nemusí být konec

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení vládní návrh novely insolvenčního zákona (Zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení). Od dnešního dne ji projednávají parlamentní výbory. Nový insolvenční zákon je v praxi používaný více než rok, a to od ledna 2008. Čtěte více: Jste v úpadku? Teď máte větší šanci firmu zachránit

Novinky kvůli krizi

V důsledku hospodářské krize se zhoršuje platební morálka firem a jejich cash flow, dochází k omezování výroby, propouštění zaměstnanců a v nejhorším případě i k úpadku firem. Čtěte více: Odběratel nezaplatil? Máte několik možností, jak na něj

V důvodové zprávě k návrhu novely zákona vláda její předložení zdůvodňuje právě jako reakci na hospodářskou krizi. Hlavním cílem novelizovaného zákona je, aby sice byly při insolvenci respektovány zájmy věřitelů, ale zároveň na trhu zůstalo co možná nejvíce funkčních firem – dlužníků a zároveň byli důsledně chráněni dlužníkovi zaměstnanci. Navrhuje se tak prostřednictvím cílených opatření podpořit vybrané skupiny subjektů v insolvenčním řízení, především se zaměřením na zachování výroby dlužníka a saturování mzdových nároků jeho zaměstnanců ve všech fázích insolvenčního řízení, uvádí důvodová zpráva.

Díky novele by také mělo dojít k posílení ochrany dlužníků v insolvenčním řízení, a to omezením možnosti věřitelů jednostranně započíst pohledávky vůči dlužníkovi. Dlužník by již také neměl povinnost podat na sebe při předlužení insolvenční návrh a důsledky oddlužení by pro poctivé dlužníky neměly být tak tvrdé. Zákon by měl dále také podpořit tzv. malou reorganizaci a lépe chránit dlužníka během počáteční fáze insolvenčního řízení, tzv. moratoria, které dočasně chrání podnik před úpadkem a věřiteli.

Co se změní?

Navržené nejdůležitější změny v insolvenčním zákoně a také v souvisejících zákonech:

• Po dobu moratoria budou věřitelé omezení v možnosti jednostranně započítávat své pohledávky proti vzájemným pohledávkám dlužníka.
• Dlužníkovi odpadá povinnost podat na sebe insolvenční návrh při předlužení.
• Oddlužení formou splátkového kalendáře se upraví tak, aby podporovalo oddlužení dlužníků – fyzických osob, ale zároveň zachovávalo sociální status dlužníka; soud bude moci na návrh dlužníka ve vymezené míře upravit výši splátek.
• V případě, kdy majetek dlužníka slouží k zajištění pohledávek věřitelů, nepovede oddlužení formou splátkového kalendáře automaticky ke zpeněžení zajištěného majetku.
• Změna institutu úvěrového financování a zároveň větší míra jistoty pro věřitele, kteří poskytnou podniku, který se ocitl v krizi, úvěrové prostředky; insolvenční správce může pro udržení provozu podniku uzavřít úvěrové a jiné smlouvy, které zaručí dlužníkovi finanční prostředky pro provoz podniku.
• Zákonem stanovená povinnost využívat v insolvenčním řízení znalecké posudky se zpřesňuje.
• U podniků, které tvoří koncern, bude insolvenci řešit jediný soudce a insolvenční správce.
• Návrh na moratorium by neměl být zpoplatněný (nynější soudní poplatek je 50 tisíc korun), čímž se sníží finanční zátěž dlužníků.
• Zaměstnanci dlužníka budou dostávat od státu podporu již v době trvání moratoria.
• Mezi pohledávky, které jsou na stejné úrovni jako pohledávky za majetkovou podstatou, budou nově zařazené také pracovněprávní pohledávky zaměstnanců dlužníka starší 3 let.

Novelizace se tak dotkne všech subjektů insolvenčního řízení. Pro dlužníky z řad malých a středních podniků by měla znamenat zjednodušení přístupu k nelikvidačním způsobům řešení úpadku, pro dlužníky – fyzické osoby zase přináší změny při oddlužení.

Opatření obsažená v novele insolvenčního zákona mají za cíl celkově zpřístupnit nelikvidační způsoby řešení dlužníkova úpadku, shrnuje pro server Podnikatel.cz Jitka Zinke, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti ČR. Ve vztahu k malým a středním podnikatelům a živnostníkům vyzdvihuje především snahu podpořit tzv. malou reorganizaci. Navrhovaným řešením je například zrušení soudního poplatku pro podání návrhu na moratorium (ochranného prvku pro úvodní fáze řízení), čímž dojde k odstranění finanční zátěže účastníků (50 000 Kč) při využití tohoto ochranného institutu pro účely tzv. malých reorganizací, vysvětluje a upozorňuje také na zrušení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh při předlužení. Zabrání se tak tomu, aby do insolvenčních procesů zbytečně nevstupovaly subjekty, jejichž majetková situace technicky odpovídá definici předlužení v insolvenčním zákoně, které však provozem svého podniku generují dostatečný peněžní tok dovolující jim překonat krizové stavy jinými způsoby, vysvětluje Jitka Zinke.

Podnikatelé novelu vítají, prospěje totiž firmám i zaměstnancům

Nové změny v insolvenčním zákoně v rámci protikrizových opatření znamenají větší ochranu pro firmy, které se v této složité době mohou dostat do neřešitelných problémů. Novela dává podnikům možnost oddlužení a plynulého fungování namísto jeho zániku, uvedl Petr Kužel, prezident Hospodářské komory České republiky, v prohlášení komory k novele insolvenčního zákona. Jde podle něj o pomoc podnikům, které jsou předlužené kvůli momentální nepříznivé situaci na trhu. To se týká právě firem nejvíce postižených hospodářskou krizí, které musí přechodně omezovat výrobu. Čtěte více: Evropou obchází strašidlo – strašidlo finanční krize

Podle Hospodářské komory firmy vítají odklad povinnosti platit dlužné částky pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance po dobu tříměsíčního moratoria. Stejně tak i fakt, že novela v době insolvence umožňuje nezahrnovat úrokový výnos z úvěrů do vyměřovacího základu daně z příjmů a garantuje lepší záruky bankám a obchodním partnerům, kteří poskytnou finanční prostředky firmám v problémech.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Hospodářská komora zastupující domácí podnikatele však také připomíná, že novela insolvenčního zákona posiluje i postavení zaměstnanců dlužníka.

Nutno dodat, že si podnikatelé pochvalovali již samotný nový insolvenční zákon účinný od začátku roku 2008. Čtěte více: Doba konkurzů se zkrátila, přispěl k tomu insolvenční zákon

Na menší podnikatele mohou změny dopadnout pozitivně i negativně

Podle Dušana Sedláčka, partnera advokátní kanceláře Havel & Holásek, sice novela neobsahuje nic, co by se dotýkalo výlučně malých a středních podniků, některé změny jim však mohou přinést užitek. Jde zejména o zrušení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě předlužení; povinnost podat na sebe insolvenční návrh však bude zachována v případě platební neschopnosti dlužníka. Pro malé a střední podnikatele může být výhodou i to, že se zrušuje soudní poplatek ve výši 50 000 Kč za podání návrhu na povolení moratoria, čímž se usnadní přístup k tomuto institutu, tvrdí pro business server Podnikatel.cz Sedláček.

Upozorňuje také na další změnu, totiž že v době moratoria nebude možné započítávat vzájemné pohledávky dlužníka a věřitele. To se malých a středních podnikatelů může dotknout jak pozitivně (pokud budou v postavení dlužníka v moratoriu), tak bohužel i negativně, pokud se budou nacházet v postavení věřitele, ohledně jejichž dlužníka bylo vyhlášeno moratorium, upozorňuje Sedláček.

V neposlední řadě advokát poukazuje také na to, že novela zmírňuje podmínky pro využití tzv. malé reorganizace, tj. reorganizace pro podniky pod 100 zaměstnanců nebo pod 100 milionů korun obratu za rok. Snižuje se většina hlasů věřitelů potřebná pro povolení reorganizace jako formy způsobu řešení úpadku. Tato změna je však pouze dílčí, dlužník i přesto bude potřebovat souhlas poloviny všech zajištěných a poloviny všech nezajištěných věřitelů, aby tzv. malá reorganizace byla povolena, uvádí. Zároveň však upozorňuje, že vzhledem k tomu, že je novela v Poslanecké sněmovně zatím teprve ve fázi projednávání, může ještě doznat podstatných změn.