Nově bude platit, že v případě, kdy je rozdíl mezi výší dlužníkových splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (tzv. „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity menší než 10 % jeho splatných peněžitých závazků, je dlužník schopen plnit své peněžité závazky. Detaily výkazu stanovuje nedávno navržená vyhláška o platební neschopnosti podnikatele.
Cílem návrhu vyhlášky je provedení nového § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, který nabude účinnosti v červenci. Doposud platí podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti (insolvence), jestliže má více věřitelů, peněžité závazky splatné déle než 30 dnů a tyto závazky není schopen plnit. Dlužník pak není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Anebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.
Čtěte také: Máte dluhy a bojíte se konkurzu? Nezoufejte, šance na oddlužení tu vždy je
Zavádí se pojem mezera krytí
§ 3 odst. 3 insolvenčního zákona pak ale nově (od 1. července 2017) říká, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (tzv. „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků.
Jinými slovy bude nově platit, že v případě, kdy má dlužník dostatek prostředků k zaplacení téměř v plné výši (v případě novely insolvenčního zákona více než 90 % splatných peněžitých závazků počítáno podle jejich výše), přičemž dlužníkova neschopnost zaplatit jeho peněžité závazky v plné výši je jen dočasná (přechodná) a podaří se ji uzavřít v čase, který potřebuje úvěruschopná osoba k obstarání si úvěru potřebného k zaplacení dluhů, se má za to, že dlužník je schopen splácet své závazky.
Požadovaný právní předpis nyní ministerstvo spravedlnosti poslalo v podobě vyhlášky do připomínkového řízení. Tímto návrhem vyhlášky má být docíleno toho, aby právní účinky spojované s úpadkem a rozhodnutím o úpadku nenastávaly v případě tzv. platebního zadrhnutí, tedy pouze přechodného a poměrně malého nedostatku likvidity dlužníka. Návrh vyhlášky se týká dlužníků, kteří jsou podnikateli a vedou účetnictví (včetně obchodních korporací ve smyslu zákona o obchodních korporacích). Dále se týká jejich věřitelů, kterými jsou zčásti též podnikatelé.
Jaké jsou nároky na výkaz stavu likvidity
Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity se budou sestavovat na základě použití právní úpravy účetnictví. Výkaz stavu likvidity je definován jako písemnost, která vymezuje velikost mezery krytí, tedy rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků dlužníka a výší jeho disponibilních prostředků. Výkaz stavu likvidity má umožnit posouzení, zda mezera krytí činí více než desetinu výše splatných závazků dlužníka.
Výkaz stavu likvidity se má podle návrhu skládat ze tří částí. Těmi jsou především strana majetku, která obsahuje souhrn disponibilních prostředků dlužníka, a strana závazků obsahující souhrn jeho splatných peněžitých závazků. Třetí částí je komentář zpracovatele.
Strana majetku obsahuje pouze část majetku dlužníka, která je vybrána tak, aby šlo o majetek, který lze z hlediska ekonomického zahrnout pod pojem disponibilní prostředky. Jde tedy o majetek nejvíce likvidní. Strana závazků je vymezena tak, aby obsahovala peněžité závazky dlužníka splatné nejpozději k okamžiku, ke kterému je výkaz stavu likvidity sestavován. Komentář slouží především k vysvětlení číselných údajů, které jsou ve výkazu obsaženy, a k uvedení veškerých doplňujících informací a vysvětlení.
Důležité je datum, ke kterému se výkaz bude sestavovat. Datem posouzení likvidity má být poslední den kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém bylo insolvenční řízení dlužníka zahájeno. „Insolvenční řízení je zahájeno okamžikem doručení insolvenčního návrhu věcně příslušnému soudu (ust. § 97 odst. 1 insolvenčního zákona), věcně příslušnými soudy jsou podle § 7a písm. a) insolvenčního zákona krajské soudy,“ upřesňuje se v důvodové zprávě.
Co bude obsahovat výhled vývoje likvidity
Co se týče výhledu vývoje likvidity, jde o dokument, který slouží k posouzení vývoje pracovního kapitálu a peněžních toků dlužníka v krátkém období následujícím po datu posouzení likvidity. Představuje nezbytný předpoklad pro posuzování toho, zda se dlužník nachází v hlubším platebním zadrhnutí nebo zda u něho jde již o platební neschopnost. O platebním zadrhnutí lze totiž hovořit pouze v případě dlužníka, jehož ekonomický stav, respektive jeho vývoj, směřuje k úplnému nebo alespoň takřka úplnému uzavření mezery krytí.
Výhled vývoje likvidity se má sestavovat na 8 týdnů. V momentě, kdy dlužník bude v případě platebního zadrhnutí déle a nejsou-li pochybnosti o tom, že dlužník svůj závazek splní, lze období posouzení likvidity prodloužit o další 4 týdny.
Kdo může výkazy zpracovat
Vyhláška též stanovuje požadavky na zpracovatele výkazu strany likvidity a výhledu vývoje likvidity.
Může jím být:
- statutární auditor nebo auditorská společnost, jsou-li oprávněni provádět auditorskou činnost podle zákona upravujícího činnost auditorů,
- znalec zapsaný do seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR podle zákona upravujícího činnost znalců s oprávněním pro obor Ekonomika, odvětví Účetní evidence nebo znalecký ústav zapsaný do seznamu znaleckých ústavů vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR podle zákona upravujícího činnost znalců s oprávněním k výkonu znalecké činnosti pro obor Ekonomika, nebo
- veřejná obchodní společnost, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací, jestliže výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity dlužníku zpracovává její společník, který je statutárním auditorem nebo znalcem s oprávněním pro obor Ekonomika, odvětví Účetní evidence.
ČLÁNKY DO MAILU