Přesně na dnešní den, na 18. června, připadá podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody. Do včerejška pracovali lidé na stát, ode dneška již vydělává každý sám na sebe. Oproti loňskému roku si Češi prodloužili práci pro stát o 5 dní a v roce 2010 tak dělali na výdaje státu 168 dní. To je nejvíce od roku 2000, kdy Liberální institut začal den daňové svobody určovat. Na prodloužení „otrocké“ práce pro státní kasu se podepsaly především stále narůstající veřejné výdaje a s nimi spojené i zvýšení daní.
Odlišnou metodiku používá pro výpočet dne daňové svobody David Marek, analytik Patria Finance. Pravidelně se tak jeho výsledek oproti propočtům Liberálního institutu liší. Podle Davida Marka oslavíme letos den daňové svobody až 20. června. Zároveň však podle Marka nejde o nejpozdější datum v historii měření. Jak vyplývá z jeho výpočtů, nejdéle Češi pracovali na stát v roce 2004, a to až do 30. června.
Den daňové svobody připadl na 19. června
Kdyby šlo splnit svoji daňovou povinnost za celý rok co nejdříve, mohli lidé dnes slavit. Právě na dnešek totiž podle Liberálního institutu připadá tzv. den daňové svobody, který fiktivně rozděluje rok na dvě části. První část, do dne daňové svobody, lidé jakoby pracují pouze pro stát a odvádějí mu tak všechny své příjmy. V druhé části roku, tedy ode dneška, pak konečně začínají vydělávat sami na sebe. Den daňové svobody tak v podstatě ukazuje aktuální míru zdanění.
V letošním roce tak Češi pracovali na výdaje státu o pět dní více než v loňském roce, celkově šlo o 168 dní. To je nejvíce od roku 2000, kdy Liberální institut začal den daňové svobody pro Česko počítat. Naopak nejkratší dobu „otročili“ lidé pro český stát v roce 2000 a 2001, v obou letech po 157 dnech. Jen o den více pak Češi vydělávali na výdaje státu v roce 2008, klesají trend oproti předchozí létům však zastavila hospodářská recese. Čtěte více: Ještě dva měsíce práce na stát, a poté každý sám na sebe.
Den daňové svobody podle Liberálního institutu
Nejen v důsledku propadu ekonomiky navíc stále rostou státní výdaje, které označují odborníci za největší příčinu prodloužení dne daňové svobody. Zvyšují se veřejné výdaje, zejména mandatorní povahy, a je nesmírně obtížné je zastavit, neřkuli snížit. Daňové zatížení pak víceméně kopíruje výdajovou stranu rozpočtu,
domnívá se ekonom Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku. Naši politici o reformách hodně mluví. Jenomže když se kouknu na výdaje rozpočtu, tak pořád bobtnají. Důvodem je tedy nenažranost státu a všech pijavic, co sají,
doplnil business serveru Podnikatel.cz Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.
Podle ekonomů by se proto měly postupně začít snižovat veřejné výdaje, především pak na provoz ministerstev a na předražené veřejné zakázky. Aby se však toto mohlo uskutečnit, musí zde vzniknout silná vláda, která navíc dokáže lidem reformy vysvětlit. Je třeba vše vysvětlit národu, aby lidé z reforem nezblbli. V neposlední řadě potřebujeme mít štěstí na ekonomický růst. Jedině tak se konečně zastaví nezaměstnanost, zlepší se výběr daní a my si vyděláme na placení úroků,
tvrdí Michl. Čtěte také: Aleš Michl: Janotův úsporný balíček není vůbec úsporný.
Nejpozději oslaví den daňové svobody v Dánsku
Liberální institut počítá den daňové svobody podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Při výpočtech se využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, který umožňuje mezinárodní srovnání. Přesto v některých zemích určují den daňové svobody podle odlišných kritérií. Například ve Spojených státech amerických ho počítají jako podíl všech daní na celkových příjmech obyvatelstva.
V porovnání s ostatními zeměmi se Česko pohybuje lehce pod průměrem zemí OECD, které slaví den daňové svobody 14. června. Oproti loňskému roku si však Česká republika polepšila o tři místa. Jinými slovy se podíl veřejných výdajů na HDP, tedy zátěž současných i budoucích daňových poplatníků, sice zvýšil, ale relativně méně než v některých ostatních zemích,
vysvětlil pro server Podnikatel.cz Jiří Schwarz jr. z Liberálního institutu.
Jako první oslavila den daňové svobody stejně jako vloni Jižní Korea, a to 24. dubna. Ve čtvrtek 6. května začali vydělávat sami na sebe ve Švýcarsku a 15. května přestali na stát pracovat lidé v Austrálii. Na opačné straně spektra došlo po mnoha letech ke změně, kdy „poslední“ příčku opustilo s 25. červencem Švédsko. Dva státy totiž mají den daňové svobody až v srpnu, jde o Finsko (3. srpna) a Dánsko (6. května). Velký propad oproti roku 2009 zaznamenali Britové, kteří přestanou na stát pracovat o 15 dní později (14. července).
Podle Davida Marka se slaví až v neděli
Liberální institut však není jediný, který v Česku počítá den daňové svobody. Odlišnou metodou jej například určuje i David Marek, analytik společnosti Patria Finance. Ten vychází z metody organizace Tax Foundation, která den daňové svobody počítá z podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Den daňové svobody podle námi používané metodologie letos připadá na 20. června (konkrétně na jednu hodinu odpoledne). Loni bylo možné slavit den daňové svobody již 12. června, předloni ovšem až 23. června,
uvedl na svém blogu David Marek.
Den daňové svobody podle Davida Marka
Podle Marka dosáhnou letos daně 35,3 % HDP, tedy 46,9 % čistého národního důchodu. Celková daňová zátěž totiž v roce 2010 vzrostla. Zvýšila se DPH, spotřební daně a rovněž strop pro sociální pojištění. Na druhou stranu poklesla o jedno procento daň z příjmů právnických osob. Nicméně málokdo je schopen představit si procenta HDP, proto se pro lepší představivost může výše daňového jha představit pomocí dne daňové svobody,
dodává Marek. Čtěte také: Zákony 2010: S novým rokem přicházejí daňové změny.
V Česku se slaví již desátým rokem
S nápadem oslav dne daňové svobody přišel na konci čtyřicátých let minulého století floridský podnikatel Dallas Hostetler. V České republice se den daňové svobody počítá díky Liberálnímu institutu od roku 2000. První oslavy proběhly 6. června roku 2000 na Staroměstském náměstí a dnes si tento den Češi připomínají již po desáté.
ČLÁNKY DO MAILU