Dnes končí lhůta pro změny v životním pojištění. Pohlídejte si své zaměstnance

Dnes, tedy 31. března je poslední den, kdy je možné u životního pojištění provést změny týkající se daňových odpočtů. Klienti pojišťoven se musí rozhodnout, zda chtějí ušetřit na daních nebo mít možnost si předčasně vybírat peníze z pojistky. Změnu zavádí zákon o daních z příjmů proto, aby zaměstnavatelé nepřipravovali stát o peníze. Příspěvky zaměstnavatelů na životní pojištění totiž byly oblíbeným firemním benefitem z toho důvodu, že na nich zaměstnavatelé ušetřili a zaměstnanci vydělali. 

Roční příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění je totiž až do 30 000 korun osvobozen od všech daní. Z příspěvku do ročního limitu zaměstnavatel neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění. Pokud tedy zaměstnavatel roční limit rozpočítal do 12 měsíců a v každé výplatě dával zaměstnanci místo vyšší mzdy vyšší příspěvek na životní pojištění, ušetřil několik set korun. Zaměstnanec si pak příspěvek z životního pojištění vybral a hospodařil s celou nezdaněnou částkou. Kdyby zaměstnavatel zaměstnanci o těchto 2500 korun navýšil mzdu, jeho mzdové náklady by stouply na 3350 korun. Tato praxe proto šetřila peníze odváděné státu. Zaměstnanec by navíc ve skutečnosti nedostal 2500, ale jen 1700 korun. Proto byly příspěvky na životní pojištění zneužívány a stát ročně přicházel o půl miliardy korun. Zaměstnanci navíc snižovali základ pro výpočet důchodu. S tím už je ale konec.

Čtěte podrobnosti: Životní pojištění 2015 v sedmi aktuálních otázkách a odpovědích

Co změna znamená pro zaměstnavatele?

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Neprve je nutné připomenout, že úprava zákona má zajistit to, aby se prostřednictvím příspěvků na životní pojištění neokrádal stát a lidé si místo toho tvořili rezervu na stáří. Daňové výhody u příspěvku zaměstnavatele proto zůstávají, ovšem zachovány jsou jen u smluv, které nebudou umožňovat průběžné výběry. Aby ale byly příspěvky pro zaměstnavatele daňově účinné, musí být založeny na kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo pracovní smlouvě a k tomu samozřejmě splňovat podmínky dané zákonem. Těmi jsou:

• Pojistná smlouva je sjednána pro zákonem stanovená pojistná rizika (pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojištění pro případ dožití).
• Zaměstnanec je pojistníkem i pojištěným a současně plátcem daně.
• Smlouva je uzavřena minimálně na 5 let a minimálně do 60 let věku pojištěného.
• Zaměstnavatel nesmí být uveden jako obmyšlená osoba.
• Smlouva neumožňuje výběry v průběhu trvání.

Změny nemají na zaměstnavatele žádný finanční ani organizační dopad v případě, že tento od letoška přispívá na smlouvu soukromého životního pojištění s daňovou úlevou. V takovém případě není nutno nic měnit. Zaměstnanec ale musí prokázat, že jeho smlouva s pojišťovnou je uzavřena v souladu se zákonnými podmínkami, tedy že neumožňuje takzvané mimořádné výběry. Zaměstnavatelé si budou muset tuto skutečnost kontrolovat. Jste-li zaměstnavatel, který svým zaměstnancům přispívá na životní pojištění, je potřeba od nich získat potvrzení, že jejich pojistná smlouva splňuje podmínky daňového zvýhodnění. Na základě tohoto potvrzení budete vědět, že nadále můžete svým zaměstnancům přispívat na soukromé životní pojištění bez povinnosti platit daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění z těchto příspěvků, říká Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny.

Naopak u smluv s průběžným výběrem, tedy když zaměstnanec nemá smlouvu daňově zvýhodněnou, daňový odpočet uplatnit nepůjde a případný příspěvek zaměstnavatele na smlouvu se bude danit stejně jako mzda s povinností odvodu zdravotního a sociálního pojištění. Pokud se zaměstnanec pro tento typ smlouvy rozhodne, je povinen vás o tom informovat a vy máte právo se rozhodnout, zda budete v příspěvcích pokračovat nebo je ukončíte, komentuje Milan Káňa, mluvčí Kooperativy a dodává: Vaše společnost pak má možnost rozhodnout se o dalším postupu, například ukončit příspěvky na tuto smlouvu a přispívat zaměstnanci na jinou, daňově zvýhodněnou smlouvu životního pojištění. Pojistné smlouvy životního pojištění uzavírané po 1. 1. 2015 jsou již jasně rozlišeny na ty, které podmínky daňového zvýhodnění splňují, a na ty, které ne.

Zaměstnanec musí informovat o porušení podmínek smlouvy

Peníze, které lidé mají na svých životních pojistkách, samozřejmě nejsou nedobytné. V případě finanční nouze je možné vybrat i ty prostředky, které jsou vázány smlouvou. Dodatek o podmínkách daňového zvýhodnění je možné vypovědět a peníze vybrat. V tom případě má ale zaměstnanec opět povinnost o tomto kroku informovat zaměstnavatele, pokud mu tento na životní pojištění přispívá. Zaměstnanec nesmí nikdy zapomenout o jakémkoliv porušení podmínek daňového zvýhodnění neprodleně informovat svého zaměstnavatele, který na životní pojištění přispívá. Tuto povinnost mu ukládá přímo zákon o dani z příjmů, připomíná Pavla Hávová, mluvčí ČSOB. Pokud zaměstnavatel po porušení podmínek přestane příspěvek poskytovat, nic se neděje. Pokud by ale příspěvek i dál poskytoval, musí z této částky odvést pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Jak už bylo řečeno, příspěvek by se nadále choval jako mzda.

Na závěr znovu připomeňme, že zaměstnavatel může svým zaměstnancům přispívat na soukromé životní pojištění až do výše 30 000 korun ročně a je osvobozen od daně z příjmů. Takovýto příspěvek je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele a příspěvek nepodléhá zdravotnímu ani sociálnímu pojištění. Zda jsou příspěvky zaměstnavatelů na soukromé životní pojištění jejich zaměstnanců výhodné, nebo nejsou, to ukazuje následující výpočet.