Příkladem budiž dvě velké novely zákonů, které nabyly účinnosti před několika dny. V obou případech si ministerstva dala načas s předložením návrhu a následně skluz honila urychlením účinnosti.
Co se dozvíte v článku
Dny právní účinnosti platí od roku 2010
Přestože se o dnech právní účinnosti hovořilo už od roku 2010, do legislativy se dostaly až na začátku roku 2020. Zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv tehdy určil, že „není-li dále stanoveno jinak, nabývají právní předpisy účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku“. Zákon ovšem obsahuje výjimky. Právní předpisy mohou nabýt účinnosti i jindy než 1. ledna či 1. července, a to ve zvlášť výjimečných případech, pokud to vyžaduje naléhavý obecný zájem (v takovém případě však nejdříve den následujícím po dni vyhlášení právního předpisu), dále pak jde-li o nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo jestliže se právní předpis vydá v souvislosti s tímto stavem anebo půjde-li o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze (v takovém případě lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením).
Dny právní účinnosti se obchází
A právě výjimka v podobě „naléhavého obecného zájmu“ je vládou (i tou předchozí) hojně využívaná, protože o tom, zda jde o „naléhavý obecný zájem“, rozhoduje primárně sám předkladatel. Jak během covidové pandemie, tak během prvních měsíců po ruské agresi na Ukrajině bezesporu řada norem opravdu naplňovala parametr „naléhavého obecného zájmu“ či byly schvalovány za nouzového stavu a nedodržení dnů právní účinnosti bylo namístě. Jenže mezi normy, které nesnesou odkladu, se dostaly a dostávají zákony, které by dny právní účinnosti měly splňovat, nebo zákony, kde urychlenou účinností ministerstva dohání vlastní liknavost.
Tři roky nebylo MPSV schopné zákon předložit
Pro příklady nemusíme chodit daleko. 1. října nabyly účinnosti dvě velké novely, novela zákoníku práce a novela zákona o důchodovém pojištění. V případě novely zákoníku práce, která upravila především dohody mimo pracovní poměr a práci na dálku, šlo do velké míry o transpozici evropských směrnic. Vzhledem k tomu, že už 21. září 2022 zahájila komise s ČR řízení, protože jsme směrnice včas neimplementovali, a za každý den zpoždění hrozí sankce, dá se nedodržení dnů právní účinnosti pochopit. Co se již ale nedá pochopit, je skutečnost, že ačkoli jsou směrnice z roku 2019, teprve na jaře letošního roku, tedy po 3 a půl letech, ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo příslušnou novelu. Urychlenou účinností tak ministerstvo hasilo vlastní liknavost.
Na začátku října nabyla také účinnosti novela zákona o důchodovém pojištění, která změnila princip odchodu do předčasného důchodu a mimořádnou valorizaci důchodů. I v tomto případě platí, že se dá sice urychlená účinnosti pochopit, ale že zároveň ministerstvo práce a sociálních věcí zaspalo, protože o problému vědělo už od loňského podzimu a návrh předložilo až letos v dubnu.
Také ministerstvo spravedlnosti nestíhá včas transpozice
Ale máslo nemá na hlavě jen ministerstvo práce a sociálních věcí. Jen o týden dříve (23. září) nabyly účinnosti novela insolvenčního zákona a zákon o preventivní restrukturalizaci. Důvodem nedodržení dnů právní účinnosti bylo zaspání při transpozici evropské směrnice a zahájení řízení před komisí a hrozba sankcí. Ministerstvo spravedlnosti tím navázalo na zákon o ochraně oznamovatelů, která nabyl účinnosti letos v srpnu, jelikož se opět nestihla včas transpozice a hrozila pokuta.
Co měsíc, to nově účinný zákon
Zatímco u výše zmíněných novel se dá nedodržení dnů právní účinnosti pochopit (navzdory tomu, že za to může liknavost ministerstev), u některých dalších norem je to naprosto absurdní. Jako příklad lze uvést zákon, který zavedl slevy na pojistném na určité skupiny zaměstnanců na částečné úvazky. Přestože šlo o změnu avizovanou už v programovém prohlášení, nešlo tedy o nějaké ad hoc opatření, a zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v červenci 2022, účinnosti nenabyl prvního ledna letošního roku, ale až prvního února. Perličkou u této normy je, že připomínkové řízení trvalo pouhé tři dny a nepodařilo se v něm vychytat chyby a už se k němu připravují novely.
Na začátku dubna pak nabyla účinnosti poslanecká novela zákona o podpoře sportu. Přestože poslanci původně navrhovali účinnost od začátku roku, během projednávání ve Sněmovně došlo ke změně a novela tak nabyla účinnosti v dubnu.
A s příklady by se dalo pokračovat i nadále, protože co letos měsíc, to nějaký nově účinný zákon. Možná si vláda myslí, že je správné udržovat podnikatele a občany neustále ve střehu. Správné by však spíše bylo, kdyby byla ve střehu ministerstva a včas transponovala evropské směrnice a nemusela pod tlakem sankcí urychlovat účinnost nových norem.
ČLÁNKY DO MAILU