Do 1. dubna se nemusí podat jen přiznání, ale také nové oznámení

Nejpozději 1. dubna 2016 musí všichni poplatníci, kteří měli osvobozené příjmy nad 5 milionů korun, tuto skutečnost oznámit správci daně. Kdo tak neučiní, riskuje pokutu.

Jaké příjmy se musí oznamovat

Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Od 1. ledna musí všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob oznámit správci daně, pokud získali osvobozené příjmy ve výši nad 5 milionů korun. V praxi se nejčastěji jedná o dary, dědictví, výhry v loteriích či příjmy z prodeje movitých věcí nebo cenných papírů. Částka každého takového jednotlivého příjmu se bere jednotlivě. Jediný osvobozený příjem, který poplatníci oznamovat nemusí, je příjem z prodeje nemovitých věcí. Ten se totiž eviduje v Katastru nemovitostí.

Dokdy oznámení podat

Oznámení mohli poplatníci podat již během roku 2015, přičemž nejzazším termínem pro podání (na příjmy přijaté v roce 2015) je lhůta pro podání daňového přiznání. Nejpozději 1. dubna tak musí poplatníci oznámení úřadu podat. Jak upozorňuje Generální finanční ředitelství (GFŘ), tato lhůta platí i pro poplatníky, kteří povinnost podávat daňové přiznání vůbec nemají. Oznámení totiž musí podat všichni s osvobozenými příjmy nad 5 milionů Kč, přestože daňové přiznání nemají za povinnost odevzdat. Jestli poplatník využívá pro podání přiznání daňového poradce, může oznámení podat v prodloužené lhůtě, tj. do 1. července 2016.

Co musí oznámení obsahovat

Oznámení o osvobozených příjmech nemá předepsaný tiskopis, lze však využít nepovinný tiskopis, zveřejněný na internetových stránkách Finanční správy. Oznámení musí obsahovat údaje o výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu (například prodej obrazu, výhra v loterii, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě) a datum, kdy příjem vznikl. V případě dědictví je tímto datem až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Pokud osvobozený příjem plyne do společného jmění manželů, nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé. Postačí, když Oznámení vůči správci daně učiní jeden z nich, doplnila Petra Petlachová, mluvčí GFŘ.

Oznámení mohou poplatníci učinit elektronicky (datovou zprávou), papírově (osobně nebo poštou), anebo ústně do protokolu.

Jaké hrozí sankce

Kdo nepodá oznámení v lhůtě, ačkoli tak měl učinit, a své pochybení napraví, aniž by k tomu byl vyzván správcem daně, hrozí mu pokuta ve výši 0,1 % z částky neoznámeného příjmu. Pokud tuto povinnost splní poplatník po lhůtě, aniž byl k tomu správcem daně vyzván. Vyšší pokuta, 10 % z částky neoznámeného příjmu, hrozí tomu, kdo podá Oznámení až na výzvu správce daně; pokuta 15 % pak tomu, kdo na výzvu nijak nereaguje, uzavřela Petlachová.