Do Česka míří také vzdělané Ukrajinky. Je nutné překročit stereotyp uklízeček

Podnikatelky hledají cesty, jak pomoci lidem z Ukrajiny

Aktivita zaměřená na materiální i psychickou pomoc ukrajinským ženám, na to, aby se měly kde scházet, zdarma občerstvít, ale třeba i vzdělávat a učit česky, se v Javánka & Co. rozšířila až do komunitního konceptu Café Žinka. A to, vedle podpory bistra a jeho majitelek, i díky široké dobrovolnické podpoře, kterou kolem sebe Café Žinka rychlostí blesku vytvořilo.

Zatímco pozornost na sebe poutají zprávy o tom, kolik milionů na pomoc Ukrajině zaslaly velké tuzemské firmy a jejich významná pomoc se poměřuje s globálním Googlem nebo Facebookem, vlna pomoci zasáhla i podnikatelky s menším byznysem. Nedarují miliony, ale statisíce nebo desetitisíce, hledají cesty, jak pomoci v rámci svých možností a jak dát důrazně najevo, že nejsou v aktuální situaci lhostejné. Některé se solidárně soustředí na ženy, jako Javánka & Co. jiné se zapojily do širší materiální pomoci nebo nacházejí možnosti, jak získat peníze pro větší sbírky, jako je například ta přes neziskovou organizaci Člověk v tísni.

Nepočítají se jen miliony, ale i tisíce či statisíce

Aneta Adamčíková, majitelka kosmetické značky Biorythme, například zaslala Člověku v tísni výtěžek z části prodeje svých deodorantů. A v souvislosti se svou kontinuálně rozvíjenou společenskou zodpovědností zaměřenou na zvířata finančně podpořila také neziskovky Svoboda zvířat a UAnimals, které se soustředí na záchranu zvířat v ukrajinských útulcích. Rozhodla jsem se ke svému osobnímu příspěvku Člověku v tísni přidat peníze vybrané díky prodeji XXL deodorantů se sodou. Doufám, že částka, kterou takto budeme moci vyslat na pomoc, bude úplně jinde, než bych si mohla dovolit jako jednotlivec, sdělila v únoru na facebookovém profilu firmy a vyzvala svůj zákaznický okruh k podpoře.

Psali jsme: Má byznys, který voní. Nahlédněte do dílny, kde ručně vzniká přírodní kosmetika

• 
• 
• 

Dalších 13 fotografií

Přes Člověka v tísni se realizovala také podpora, do které se zapojila designérská značka Nastassia Aleinikava, Grand designér roku v soutěži Czech Grand Design za rok 2017, která také iniciovala výzvu spojenou s tvorbou kolekce brýlí pro budoucí první českou prezidentku. Za značkou stojí Anastázie Kahotski se svým manželem Pavlem Kahotski, kteří žijí a tvoří v Česku, jsou však původem z Běloruska.

Je nutné překročit stereotyp Ukrajinek jako uklízeček

Vedle toho, o co se snaží firmy a jednotlivci, má však pomoc i svůj strukturální rozměr. Apelujeme na zohlednění genderového rozměru, tj. odlišné situace žen a mužů, při nastavování konkrétních opatření pro přijímání migrujících z Ukrajiny, uvádí Česká ženská lobby, síť organizací, která hájí práva žen v České republice, ve svém prohlášení ze začátku března.

A to současně s varováním, že česká migrační politika dlouhodobě míří hlavně na muže v produktivním věku, kteří zde pracují, zatímco aktuálně do Česka přichází spíše ženy s dětmi, o které se potřebují postarat a nemohou se tedy často hned a naplno zapojit do pracovního procesu. Což je velká výzva i pro institucionální péči o děti, která je už roky charakterizovaná nedostatkem míst a s ohledem na potřeby rodin svou nedostatečnou kapacitou. Úspěšné přijetí uprchlíků do naší společnosti, ať už dočasně či trvale, znamená změnit pohled na migraci, uvedla Marta Smolíková, předsedkyně České ženské lobby.

Základem je nutnost překročit stereotypní vnímání Ukrajinek jako manuálních pracovnic, uklízeček či pracovnic v domácnosti, které nemají potřebné vzdělání. Do Česka totiž míří i vzdělané středoškolačky, vysokoškolačky a také podnikatelky, kterým válka zničila domov i prosperujcí podnikání.

Ukrajinky v podnikatelském prostředí, které má své chronické problémy

Ukrajinské ženy, které budou chtít v Česku dál podnikat, ovšem vplují do prostředí, které má své vlastní chronické problémy. Mezi ty patří, podle zprávy Ženy a česká společnost (Hodnocení implementace Pekingské akční platformy – Peking +25), kterou podpořila Nadace Heinricha Bölla v Praze a která vznikla pod vedením Petry Kubálkové z neziskové organizace cats2cats, mimo jiné stále stereotypní vidění podnikání jen na základě mužského modelu.

Jak takový stereotyp vypadá a co způsobuje? Často je prezentován a následně upevňován mužský model podnikání, kdy je podnikající osoba viděna jako sebevědomý muž, jenž podniká pro profit a zisk a který nemá rodinné a pečující povinnosti a může tak věnovat svůj čas právě podnikání, popisuje zpráva tento stereotyp, braný často jako norma. V důsledku pak mohou být podnikatelky vnímané jako horší a méně úspěšné, když mužského modelu nedosahují.

Pastí je švarcystém, překážkou i neřešená nerovnost

Už i dosud narážely Ukrajinky (a Ukrajinci) v Česku na to, že se neuznávalo jejich vzdělání ze země původu, jejich práce tak jejich vzdělání neodpovídala, a dosahovaly proto i nižších příjmů. Již nyní podle zprávy Ženy a česká společnost Ukrajinky často volily podnikání jako poslední záchranu, aby měly příjmy, mohly zůstat v Česku a podobně. Nehledě na to, jak častý je v jejich případě švarcsystém, ze kterého nemají vzhledem ke svému znevýhodněnému postavení možnost vystoupit.

Zároveň v Česku stále nefunguje systém mikro půjček a mikro kreditů, který je pro snadnější vstup do podnikání dlouhodobě a bezvýsledně doporučovaný a který by mohl podpořit právě začínající podnikatelky. O tom, jak zásadně tristní postavení má Česko obecně v mnoha srovnáních a hodnoceních, která se týkají rovnosti žen a mužů (například The Global Gender Gap Report nebo Gender Equality Index), a to bez výhledu na brzkou radikální změnu, ani nemluvě.