Dřívější průmyslová chlouba Středočeského kraje, která zabírala čtvrtinu rozlohy města a zaměstnávala desítky tisíc lidí, sice už původní činnost zřejmě nikdy neobnoví, areál však začíná žít v posledních letech opět životem.
Co se dozvíte v článku
Poslechněte si podcast
Poldi konkurovala i ocelárnám Krupp
Historie kladenské Poldovky se začala psát již před více než 130 lety. Právě tehdy otevřel na Kladně novou ocelárnu vídeňský podnikatel Karl Wittgenstein (syn známého filozofa Ludwiga Wittgensteina). Huť pojmenoval po své manželce Leopoldě Poldina huť a ocelárna se zařadila do velkého uhelného, železářského a ocelářského kartelu Pražské železářské společnosti (Prager Eisenindustrie-Gesellschaft), kterému šéfoval právě Wittgenstein.
Pohled na ředitelskou budovu společnosti v roce 1906.
V roce 1893 si firma registrovala známou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, údajně šlo opět o Leopoldu Wittgensteinovou. Má to logiku, protože manželka Karla Wittgensteina byla Leopoldina, tudíž Poldi. Je zapsána jako ochranná známka s pěti paprsčitou hvězdou nad čelem. Ta hvězda tam není samoúčelná. Je to symbol rozpětí lidského ducha, co maloval už Leonardo da Vinci. Poté se říkalo, že je to i rozpětí exportu do pěti kontinentů. Pokud se porovná známka, především její secesní podoba, která se ustálila v roce 1905 s portrétem paní Leopoldiny, tak to sedí,
řekl serveru Podnikatel.cz historik Jiří Kovařík.
Ocel z Poldiny hutě byla velice kvalitní a brzy se prosadila jak na tuzemském trhu (v Rakousko-Uhersku), tak v zahraničí. Podnik se navíc stal průkopníkem v oboru. Například na přelomu 19. a 20. století vyvinula Poldi úspěšné kladívko na dílenské měření tvrdosti. V roce 1910 začala Poldi jako jedna z prvních vyrábět nerezavou ocel a o 12 let později si nechala patentovat žáruvzdornou ocel, která ovlivnila další vývoj těchto materiálů ve světě.
Už v roce 1900 podnik zaměstnával přes 1200 dělníků a vyráběl 36 tisíc tun oceli a 16 tisíc tun hotových výrobků. Jednalo se hlavně o děla, ocelová péra, ocel na nástroje nebo o ocelové dráty. Díky kvalitě svých výrobků získávala Poldi významné zakázky a mimo jiné dodávala výrobky rakouskouherské armádě. Bez výraznějších problémů přečkal podnik i první světovou válku.
V roce 1989 měla Poldovka přes 20 tisíc zaměstnanců
Po vzniku Československa se akciová společnost Poldina huť stala monopolním výrobcem ušlechtilé oceli v celé zemi a navíc narušila výsadní postavení firmy Krupp v Německu. Během dvacátých let dodávala Poldovka výrobky hlavně leteckému a automobilovému průmyslu a také armádě. V roce 1929 měla firma již 4000 dělníků a vyráběla 40 tisíc tun výrobků, z nichž většina mířila do zahraničí.
Na počátku třicátých let dodala konstrukci pro most v australském Sydney a v roce 1938 ocel pro automobil Thunderbolt, který následně překonal tři světové rychlostní rekordy, kdy rychlost vždy přesáhla 500 km/h. Poldovská kliková hřídel byla v prvním letadle, které přeletělo Atlantský oceán nonstop z Evropy do Ameriky. Tedy opačným směrem, než letěl předtím plukovník Lindbergh. Poldovskou ocel byste také našli na československé útočné vozbě, jak se říkalo obrněné technice za první republiky, na tancích LT 35 a LT 38,
doplnil serveru Podnikatel.cz historik Jiří Kovařík.
Těsně před začátkem druhé světové války měla Poldi sklady a obchodní zastoupení v 39 zahraničních státech. Po skončení války potkal firmu Poldina huť stejný osud jako další průmyslové giganty v Československu, tedy znárodnění. Podnik byl spojen se sousední hutí a pojmenován nově jako Spojené ocelárny (SONP). Jméno Poldi nicméně zůstalo zachováno pro huť, která se specializovala na výrobu kvalitní oceli, titanu a dalších speciálních slitin. V 70. letech prošel podnik výraznou rekonstrukcí a modernizací a rozšířil se o nové provozy. Když v roce 1989 padl komunistický režim, zaměstnávala Poldovka přes 20 tisíc zaměstnanců.
Jak dobře znáte legendární československé značky? Zkuste kvíz
Stehlík trestu unikl
Přechod ke kapitalismu ale podniku nevyšel a místo dřívějších úspěchů se propadl do ztráty. V roce 1992 se Poldi přeměnila na akciovou společnost holdingového typu a vláda se firmu rozhodla rychle zprivatizovat. Novým dvoutřetinovým vlastníkem Poldi Kladno se stala firma Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, čímž začal postupný konec ocelářského gigantu na Kladně.
Poldi Kladno se už nedokázala na trhu prosadit a jednotlivé její dceřiné společnosti končily v konkursu. Vladimír Stehlík dokonce stanul u soudu, který ho vinil z krácení daní a neoprávněného převodu majetku. Kauza se táhla 22 let a teprve až v roce 2018 byl Stehlík pravomocně uznán vinným ze způsobení škody ve výši 592 tisíc korun, když neoprávněně nakládal s majetkem hutě. Trest ho ale minul, jelikož se na něj vztahovala amnestie Václava Klause z roku 2013.
Jak ještě před nedávnem areál Poldi Kladno vypadal
Po dlouhých letech chátrání areál opět ožívá
V areálu Poldovky sice zůstalo několik desítek firem, velká část bývalého gigantu však dlouhá léta pouze chátrala a sloužila jen zlodějům kovů, pro které byl opuštěný areál ocelárny takřka zlatým dolem. V posledních letech se ale, zdá se, začalo blýskat na lepší časy.
Brownfield prochází postupně revitalizací a připravuje se pro další využití pod označením Areál Poldi. Firma Fer Consult, která spolu se sesterskými firmami vlastní podstatnou část pozemků a staveb tvořících Areál Poldi, ve spolupráci se Statutárním městem Kladno a provozovateli sítí plánuje celkové využití území včetně modernizace sítí.
V Areálu Poldi došlo k odstranění staveb, které byly nevhodné pro další využití, a plocha byla připravena pro další výstavbu. Část staveb jsme zrekonstruovali a tyto pronajímáme. Cílem naší činnosti je vybudování a provozování moderního průmyslového areálu,
uzavírá firma na svém webu.
ČLÁNKY DO MAILU