Do dnešního dne by měla mít sociálka všechny evidenční listy. Kdo je předkládá?

Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen ELDP) je jednou z povinností zaměstnavatelů, která je uložena zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatel vede evidenční list důchodového pojištění (ELDP) pro každého pracovníka, kterému vznikla účast na důchodovém pojištění vždy za jednotlivý kalendářní rok. Případně jeho část při vzniku pracovního poměru nebo jeho ukončení v průběhu kalendářního roku. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Čtěte také: Na co se zaměřují kontroly podnikatelů z České správy sociálního zabezpečení?

ELDP se vede i pro zaměstnaného poživatele starobního důchodu. A to z důvodu nároku na zvýšení důchodu za dobu výdělečné činnosti při pobírání starobního důchodu. V případě, že má zaměstnanec u stejného zaměstnavatele uzavřeno více pracovních poměrů zakládajících účast na důchodovém pojištění, vede se evidenční list pro každý tento právní vztah samostatně.

Do konce května je nutné evidenční listy předložit

Zaměstnavatel musí České správě sociálního zabezpečení předložit evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) za kalendářní rok na předepsaném tiskopise 30 dnů od vystavení, zpravidla vždy do 30. 5. následujícího kalendářního roku.

V případě, že je pracovní poměr skončen v průběhu roku, vystavuje zaměstnavatel evidenční list nejpozději do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku, upřesnila již dříve mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Kdo evidenční listy vést nemusí? 

Evidenční list důchodového pojištění se nevede pouze v případě, že jde o výdělečnou činnost, která svým rozsahem nezakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění. To je zejména činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, kdy je zaměstnanci zúčtován příjem v maximální částce 10 000 Kč měsíčně, či tzv. zaměstnání malého rozsahu, kde sjednaný nebo dosažený příjem je nižší než 2500 Kč měsíčně (od 1. 1. 2019 než 3000 Kč měsíčně).