Do důchodu nejdříve až po 35 letech práce

Ještě na konci června se podařilo koaličním poslancům prosadit první etapu důchodové reformy. Novela důchodového pojištění pozměňuje řadu věcí. Prodlužuje dobu odchodu do důchodu, mění podmínky pro přiznání důchodu či nově vymezuje invaliditu. Odboráři se radikálně staví proti novele, firmy nutnost změn chápou, ale i jim vadí některé novinky.

Do penze až v 65 letech

Změn v oblasti důchodů schválili poslanci mnoho. K nejvýznamnějším navrhovaným opatřením v základním důchodovém pojištění patří postupné prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u ostatních žen (podle počtu vychovaných dětí). Postupně se také prodlouží doba pojištění nutná pro nárok na starobní důchod ze stávajících 25 let na 35 let včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění. Současně se též ruší podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovněprávního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku.

Nově se také vymezuje invalidita. Zavádí se tzv. třístupňový systém invalidity. Rovněž se při dosažení 65 let změní invalidní důchod na starobní a to ve stejné výši. Čtěte více: Podnikejte, i když jste v invalidním důchodě.

Dále se prodlouží období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let. I státních úřadů se novela přímo dotkne. Nově budou muset okresní správy sociálního zabezpečení občanu předat či poslat do 7 dnů stejnopis posudku o invaliditě. Čtěte více: Vše, co chcete vědět o sociálním pojištění pro OSVČ

Doba studia se do pojištění již počítat nebude

Pro studenty není dobrou zprávou další změna. Doba studia, které získají po 31. prosinci 2009, se jim nebude započítávat jako náhradní doba pojištění (s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody). Studenti studující po 1.1. 2010 budou mít ovšem možnost platit si pojištění dobrovolně, či se mohou rozhodnout zaplatit si je zpětně. Pokud si budou během studia vydělávat, že jim jejich výdělečná činnost bude zakládat účast na důchodovém pojištění, pak se jim tato doba pochopitelně bude hodnotit jako doba pojištění, podotkl Jiří Sezemský, vedoucí oddělení styků s veřejností ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Ale omezování započítávání náhradních dob se netýká jen studentů. Zákon totiž počítá s omezením započítání náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 %. Tato skutečnost by se ale neměla týkat těch, kteří osobně pečují o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a výkonu bývalé základní vojenské služby. V souvislosti s novelou důchodového pojištění vejde v platnost ještě jedna změna. Ti, kteří si vydělávají autorskými honoráři, musí od 1. ledna 2009 povinně platit sociální pojištění.

Vadí hlavní paušální věková hranice

Odbory s novelou nesouhlasí. Všechny uvedené změny jsou pro ČMKOS nepřijatelné. V důsledku uvedených změn hrozí, že část zaměstnanců, zejména v regionech s dlouhodobou nezaměstnaností, při zvýšení potřebné doby pojištění ze stávajících 25 na 35 let nesplní tuto podmínku a nezíská nárok na starobní důchod, varuje Jana Kašparová, tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Pokud se podíváme na dílčí změny, někde dávají odborářům za pravdu i podnikatelé. Jako problematickou např. spatřují jednotnou dobu odchodu do důchodu. Důvodem jsou odlišné náročnosti různých povolání. V této souvislosti by bylo vhodné zvážit rozlišení důchodového věku podle pracovních kategorií. Pokud nedojde k diferenciaci, bude to mít za následek zvýšení počtu žadatelů o předčasné starobní důchody, invalidní důchody případně žadatelů o sociální dávky, domnívá se Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Odbory jeho slova potvrzují. Pokud jde o důchodový věk, vládní návrh ignoruje problémy zaměstnanců dlouhodobě pracujících ve zdraví škodlivých podmínkách a profesích, které zanechávají trvalé následky na zdraví. Pro ně je již dnes nemožné setrvat v zaměstnání do dosažení důchodového věku, doplnila pro server Jana Kašparová. I nám vadí odchod do důchodu až v 65 letech. Zvláště pro vysoce exponované profese v železničním provozu, k nimž patří především strojvedoucí, je to obrovský problém, přidal se Libor Poláček, tiskový mluvčí Federace strojvůdců ČR. V dnešní době je dřívější odchod do důchodu penalizován trvalým snížením starobního důchodu.

Nesníží se produktivita práce?

Dalším problémem mohou být pro občané těsně před důchodovým věkem. Dá se předpokládat, že zaměstnavatelé nebudou příliš ochotní zaměstnávat tyto pracovníky z důvodu úbytku pracovního potenciálu. „Již nebudou mít odpovídající produktivitu práce. Pomoci by ale mohly daňové úlevy při zaměstnávání těchto osob (např. slevy na dani),“ navrhuje Jan Wiesner.

Ministerstvo se tohoto ale neobává. Dle demografické prognózy totiž ubude počet lidí v ekonomicky produktivním věku (15 až 54 let), díky tomu by měla být stále poptávka i po starších pracovnících. V souvislosti se stárnutím populace se skutečně hovoří o možném negativním dopadu na výkonnost ekonomiky, nicméně za rizikový faktor je právě považován pokles počtu osob v ekonomicky aktivním věku, varoval Jiří Sezemský, avšak ihned doplnil: Obranou proti tomuto potencionálnímu riziku je snaha udržet jedince co nejdéle na trhu práce, k čemuž přispívají právě i změny v důchodových systémech.

Odborníci ovšem upozorňují, že důchodovou reformu nelze odtrhnout od dalších změn v rozpočtové sféře. Především návrh na snížení sociálního pojistného může znamenat sice ne mimořádně výrazný, ale přece jen pozitivní zásah do úrovně vedlejších nákladů práce, připomněl Petr Beneš, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR.

Budoucnost má patřit penzijním fondům

Novela nyní poputuje do Senátu a poté k prezidentovi republiky. Pokud ji všichni schválí, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2010. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná teprve o první etapu důchodové reformy, dají se očekávat další změny. Druhá etapa se má týkat penzijního připojištění, třetí pak přesměrování části odvodů do spoření do fondů. Vláda již projednala informaci o záměrech ministerstva financí a MPSV ohledně penzijních fondů. Po oddělení majetku účastníků a fondu, jakož i rozšíření investičních možností voláme již delší dobu. Jde tedy o pozitivní posun, uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Beneš.

Cílem oddělení by měla být nabídka účastníkům připojištění zvolit si svůj investiční profil. Možností by měla zůstat i varianta setrvání u současného systému. Rovněž návrhy na větší podporu u příspěvků zaměstnavatelů vnímáme pozitivně, neboť právě zaměstnavatelé představují podle nás největší potenciál pro navýšení prostředků určených k úsporám na důchody, doplnil Petr Beneš a na závěr řekl: Dle našeho názoru je třeba ještě více posílit spořící pilíř, neboť dopad demografického vývoje na úroveň státních penzí je nevyhnutelný. Jednou z cest může být zamýšlený opt-out (povinná účast). Jeho politická průchodnost je však v nedohlednu.