Do důchodu v 65 letech? Vypadá to nadějně

10. 5. 2017
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Novela zákona o důchodovém pojištění má zabránit neustálému zvyšování důchodového věku a sjednotit odchod do důchodu na 65 letech.

Ve fázi po třetím čtení v Poslanecké sněmovně je novela zákona o důchodovém pojištění s číslem sněmovního tisku 912.

Předpokládaná účinnost je 1. ledna 2018. V této fázi legislativního procesu již její definitivní schválení současná politická situace pravděpodobně neovlivní. Čtěte také: Aktuální změny v oblasti zaměstnávání a jejich účinnost

Aktuálně nastavený důchodový systém

Potřebný věk pro odchod do důchodu je upraven v příloze k zákonu o důchodovém pojištění. Zvláštností současného nastavení důchodového věku v důchodovém systému ČR je prodloužení procesu zvyšování důchodového věku bez stanovení pevné cílové hranice (legislativní úprava k 1. lednu 1996). Důchodový věk mužů se i po dosažení 65 let má nadále zvyšovat o dva měsíce za každý rok. U žen bylo přistoupeno k prostému prodloužení procesu zvyšování důchodového věku o 4 měsíce ročně bez takzvaného zastropování. Současně bylo zvýšeno tempo (od ročníku narození 1956) zvyšování důchodového věku o 6 měsíců za jeden rok. K definitivnímu sjednocení důchodového věku mužů a žen (bez ohledu na počet vychovávaných dětí) má podle současného nastavení dojít v roce 2041 pro pojištěnce narozené v roce 1975, kdy u těchto pojištěnců má důchodový věk činit 66 let a 8 měsíců. Po úplném sjednocení důchodového věku by se tempo zvyšování důchodového věku opět zvyšovalo o dva měsíce za rok pro muže i ženy.

Odchod do důchodu podle data narození ukazuje Tabulka pro stanovení důchodového věku.

V tabulce jsou zobrazeny odchody do důchodu pouze u ročníků narozených do roku 1977. Výpočet odchodu do důchodu věkově mladších ročníků se provede jednoduchým výpočtem. Například ročník narození 2001 má jít do důchodu v 71 letech.

Výpočet: (2001 – 1977) x 2 = 48 měsíců, tj. důchodový věk 67 let + 48 měsíců = 71 let

Důchodový systém v případě schválení změn

Novela zákona o důchodovém pojištění má za cíl ukončit uvedené zvyšování odchodu do důchodu při dosažení hranice důchodového věku 65 let. Další změny důchodového věku nad tuto hranici by již měly být připravovány na základě výsledků zpráv o demografickém vývoji a o vývoji důchodového systému v pravidelných intervalech připravovaných ze strany Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Podle důvodové zprávy k novele zákona o důchodovém pojištění by mělo docházet směrem k veřejnosti ke zveřejnění informace o nejpravděpodobnější hodnotě důchodového věku. Změny v nastavení důchodového věku by se navíc neměly týkat generací v předdůchodovém věku, u nichž by úprava dříve stanoveného důchodového věku již popírala cíl přiměřeného očekávání. Čtěte také: Kdy se poprvé využije vyšší daňové zvýhodnění?

V případě schválení novely bude u všech pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk již jednotný a bude činit 65 let. Bude tak zrušeno automatické a neomezené zvyšování důchodového věku bez horní hranice důchodového věku. Navrhovaná úprava bude aktuální od roku 2031. Dotkne se i pojištěnců narozených v roce 1966, u nichž již nebude docházet ke zvyšování důchodového věku nad 65 let.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Důchodový věk nestačí

Osoby samostatně výdělečně činné musí navíc pamatovat na dostatečnou výši vyměřovacího základu na důchodové pojištění. Přestože dosáhnou důchodového věku a splní potřebnou dobu důchodového pojištění, jejich důchod může být díky minimálním zálohám velmi nízký. Čtěte více: Platíte minimální pojištění, budete mít nízký důchod

Pro nárok na důchod je však potřeba mimo dosažení důchodového věku splnit další podmínku. A to potřebnou dobu důchodového pojištění. Což mnohdy pojištěnci zjistí až v okamžiku podání žádosti o důchod. Často se jedná o ženy, které odpracovaly 25 let nebo jen 15 let a pak zůstaly v domácnosti. Dalším častým případem jsou invalidní důchodci prvního a druhého stupně, kteří nevykonávají výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Potřebnou dobu důchodového pojištění ukazuje následující tabulka. Postupně se zvyšuje a po roce  2018 se sjednotí na 35 letech. 

Čtěte také: Evidenční listy důchodového pojištění za rok 2016


Je tedy třeba získat potřebný počet let výdělečnou činností, ze které je odváděno důchodové pojištění. Ať už se jedná o zaměstnání, podnikání či jinou samostatnou výdělečnou činnost. Tuto dobu je však možné získat i takzvanou náhradní dobou. Jedná se zejména o pojištění:

  • osob, které se soustavně připravovaly na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let (ovšem pouze v období před rokem 2010),
  • osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Avšak v maximálním rozsahu tří let (před dosažením věku 55 let se tato doba započítává v rozsahu nejvýše 1 roku), 
  • osob konajících vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, 
  • osob konajících civilní službu (do roku 2004), 
  • osob pečujících osobně o dítě ve věku do čtyř let, 
  • osob pečujících osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, pokud se jedná o blízkou osobu, 
  • poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Další možností, jak získat potřebnou dobu důchodového pojištění, je dobrovolné důchodové pojištění. K pojištění je třeba se u příslušné OSSZ přihlásit. Účast na dobrovolném pojištění je možná v rozsahu nejvýše 15 let. Za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2017 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2017, tedy 1 977 Kč.

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).