Konec května přináší poplatníkům povinnost uhradit daň z nemovitých věcí. V těchto dnech se v jejich schránkách může objevit složenka s údaji k platbě, kterou aktuálně Finanční správa ČR poplatníkům zasílá.
Finanční správa začala posílat složenky pro zaplacení daně z nemovitých věcí
Pokud má poplatník zřízenou datovou schránku, údaje dorazí právě tam. Stejně tak nedorazí složenka těm, kteří zažádali o zasílání informací k platbě daně z nemovitých věcí e-mailem.
Daň z nemovitých věcí musí být uhrazena do čtvrtka 31. května 2018. A to v případě, že nebude částka daně vyšší než 5000 Kč. Pokud je daň vyšší než 5000 Kč, je splatná ve dvou splátkách. A to do 31. května a do 30. listopadu. Poplatník ji však může v termínu do 31. května zaplatit i najednou.
Jakým způsobem daň zaplatit?
- bezhotovostním převodem z účtu poplatníka na účet finančního úřadu,
- na poště daňovou složenkou bez poštovného (platí jen pro fyzické osoby) nebo běžnou složenkou,
- prostřednictvím SIPO (platí pro poplatníky, kteří se k této službě přihlásili na finančním úřadě do 31. ledna 2018; tito poplatníci neobdrží obálku s daňovou složenkou),
- hotově v pokladně finančního úřadu.
Jaké jsou sankce u pozdní platby?
Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (v současné době 0,05 %), zvýšené o 14 %.
Co dalšího přinesl uplynulý týden?
Kontroloři zaměřující se na dodržování zákona o evidenci tržeb chtějí, aby jim dal podnikatel nejprve zboží, poté účtenku a až pak si vzal peníze. Jde o pravidlo z metodiky, kterým nachytávají obchodníky, a pak jej pokutují. Čtěte komentář předsedy Podnikatelských odborů Radomila Bábka Kontroly EET se musí změnit, postup „nejdříve účtenka, pak peníze“ nedává smysl
Nařízení GDPR
Není možné, aby si zaměstnavatel kopíroval kdejaký doklad svých zaměstnanců jen proto, že by se snad mohl v budoucnu hodit. K tomu, aby mohl zpracovávat doklady, musí mít právní důvod. GDPR v této věci nic nového nepřinese, pouze pravidla upřesňuje: GDPR zatočí s kopírováním nadbytečných dokladů zaměstnavatelem
Slevy na dani i nezdanitelné části základu daně je nutné předepsaným způsobem prokázat. Tj. doložením různých potvrzení, kopií dokladů a smluv. S příchodem Obecného nařízení Evropské unie k ochraně osobních údajů (GDPR) je třeba pamatovat i na adekvátnost zpracování. Které doklady zpracovává zaměstnavatel v souladu se zákonem o daních z příjmů? GDPR a osobní údaje zaměstnanců pro daňové účely
Kvalita potravin v ČR
Kvalita potravin na pultech českých supermarketů opět v minulém týdnu rezonovala českou společností. V krátké době se objevily hned dva případy. Slevové akce mnohdy nabízí falšované výrobky mimořádného rozsahu: Je to vůbec maso? Polský výrobce dodává do obchodů výrobky, které značně falšuje a Nejen Lidl a Penny, falšované masné konzervy prodával i Kaufland
Busking je anglické slovo pro pouliční umění, mezi které patří hudební, divadelní nebo artistická produkce. Tyto aktivity jsou vykonávány na veřejně přístupných místech s cílem získat peníze od kolemjdoucích. Ani zdaleka se však nejedná o žebrání. Busking má svá jasná pravidla, o kterých napoví článek V Česku se rozšiřuje busking. Budete překvapeni, co to vlastně je
ČLÁNKY DO MAILU