Do nákladů lze nově zahrnout i hodnotu zlikvidovaných zásob

Inventura

Je proces, při kterém zjišťujeme skutečný stav majetků a závazků firmy. Inventura lze členit podle druhu na fyzickou a dokladovou.

Fyzická inventura

Zjištění skutečného stavu přepočítáváním, převážením, přeměřením, případně odborným odhadem. Odborný odhad se používá např. u sypkých materiálů.

• dlouhodobého majetku,
• zásob.

Problémy nastávají u inventury zásob u výrobních podniků. V okamžiku inventury totiž evidujeme některé rozpracované výrobky – nedokončenou výrobu a polotovary. V této situaci je důležité podrobně rozdělit nedokončenou výrobu podle stupně rozpracovanosti.

Druhou problematickou oblastí je evidence nehmotného dlouhodobého majetku. Vzhledem k tomu, že je to majetek nehmotný, je důležité prokázat jeho skutečnou existenci a právní vlastnictví.

Dokladová inventura

Tento způsob inventury se používá především u pohledávek, závazků, rezerv a časového rozlišení. Tyto rozvahové položky nelze prokazatelně dopočítat či převážit. Proto se při inventuře soustředíme na ověření existence těchto položek.

U pohledávek a závazků se soustředíme pouze na ověření existence, u rezerv a položek časového rozlišení se zabýváme navíc hodnocením oprávněnosti k existenci. Tzn. že posoudíme, zda jsou rezervy vytvářeny v souladu se Zákonem o rezervách a zda jsme nezanedbali některá časová rozlišení.

Problémem v praxi bývá, že účetní vytvoří náklady a výnosy příštích období, ostatní časová rozlišení však opomene. Hlavním důvodem je, že obě zmíněné položky příštích období se vytvářejí na základě platby – příjmu nebo výdaji peněžních prostředků. U zbylých položek časového rozlišení není žádný podnět, který by účetní upozornil na nutnost vytvoření časového rozlišení.

Výstupem inventury je inventurní soupis. Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat:

• přesné určení inventarizovaného majetku a závazků,
• množství inventarizovaného majetku a závazků,
• podpis osoby odpovědné za provedení inventury,
• způsob zjišťování skutečného stavu,
• ocenění majetku a závazků v okamžiku ukončení inventury,
• okamžik zahájení a ukončení inventury.

Inventarizace

Inventura je součástí procesu inventarizace. Po zjištění skutečného stavu při inventuře následuje srovnání skutečnosti s účetnictvím. Podle toho, kdy se inventarizace provádí, rozlišujeme dva typy:

• periodická inventarizace,
• průběžná inventarizace.

Periodická inventarizace se provádí v okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Většina podniků účetní závěrku sestavuje k 31.12., ale nebojte se, silvestrovskou noc nemusíte trávit ve skladu přepočítáváním zásob.

Inventarizaci lze provést podle možností firmy v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období až v prvním měsíci následujícího účetního období. Pokud bychom stále uvažovali o tom, že sestavujete závěrku k 31.12., je možné vybrat termín inventarizace v období září – leden.

Průběžnou inventarizaci si stanovuje sama firma. Může probíhat v průběhu celého období. Může být nařízena pouze dílčí inventarizace – např. pouze inventarizace skladu. Důvodem pro vykonání takové inventarizace v průběhu účetního období může být i změna odpovědné osoby (např. nastupuje nový zaměstnanec, který má mít také hmotnou odpovědnost).

Účtování inventarizačních rozdílů

Při účtování inventarizačních rozdílů je nutno odlišit manka zaviněná a nezaviněná a přirozené úbytky zásob. Přirozené úbytky zásob účtujeme jako běžný náklad např. u materiálu jako spotřebu. O určení, kdy se jedná o přirozený úbytek a kdy o manko, rozhoduje interní předpis – vnitropodniková směrnice. V případě překročení hranice, která je udána ve směrnici, účtujeme o manku v provozních nákladech – účet 549. Škody mimořádného charakteru např. povodně a požáry se zaúčtují do nákladů mimořádných jako škoda – obvykle účet 582. Tento účet se také použije, pokud byl majetek odcizen a podnik obdržel potvrzení Policie ČR o neznámém pachateli.

Zákon povoluje vzájemné vypořádání mank a přebytků zásob způsobených neúmyslnou záměnou.

Zákon č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů upravuje možnost vytvářet opravné položky k pohledávkám. Pro tvorbu opravné položky pak používáme účet 558 Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti. Pokud se účetní jednotka rozhodne, že vytvoří další opravné položky, používáme účet 559 Tvorba a zúčtování opravných položek k provozní činnosti.

Jak zvýšit spolehlivost při inventarizaci?

I při největší snaze je třeba počítat s lidským faktorem a možnou chybou. Problémy nastávají již u menších podniků. Inventura dlouhodobého majetku není snad takovým problémem, ale pokud se přejde do skladů zásob, kde jsou tisíce kusů různého zboží či materiálu, stává se inventura velmi časově náročná. Problémy nastávají při přepočtech a dohledávání zásob. Časté jsou také druhové záměny. Co je tedy řešením? V současné době nám mohou pomoci nové technologie, při nichž se využívá čárového kódu a tzv. přenosných terminálů.

Jaká je výhoda? Několikanásobná rychlost a přesnější výsledky. Další výhodou je také možnost přednastavení očekávaného stavu do přenosných terminálů. Tím je možné získat výstup, který rovnou upozorní na inventarizační rozdíly. Navíc data se mohou z informačních terminálů rovnou přenést do účetního systému podniku, kde už dojde pouze k zúčtování případných inventarizačních rozdílů. Čárové kódy můžete použít jak u skladových zásob, tak u dlouhodobého majetku. Stačí jen inventární štítek nalepený na dlouhodobém majetku doplnit o čárový kód. Čárový kód může nést hned několik informací. Informace, které jsou zakódovány v čarách různé tloušťky, jsou například: druh majetku, lokalizace majetku a pochopitelně také cena.

Snadno a jednoduše – tuto technologii přeci známe všichni. Zkusme si vzpomenout na nákup v supermarketu, kde by se bez této technologie už jistě neobešli.