V roce 2008 se snížily dávky nemocenského pojištění s výjimkou podpory v mateřství. První tři dny nemoci se dávky nevyplácí, v dalších dnech se snížila sazba. Jak se tyto změny projevily v praxi? Srovnejte dávky nemocenského pojištění v roce 2007 a 2008.
Nemocenské pojištění
Nemocenského pojištění jsou účastni:- zaměstnanci (z pohledu nemocenského pojištění není rozhodující, zda je zaměstnanec občanem ČR nebo jiného státu),
- osoby samostatně výdělečně činné.
Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, jejichž nemocenské pojištění je dobrovolné. Podnikatelé nemusí platit pojistné nemocenského pojištění, v případě nemoci však nemají nárok na dávky nemocenského pojištění. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území ČR, nemá to vliv na jeho pojištění.
Zaměstnanci zaměstnavatelů se sídlem na území ČR, kteří mají místo výkonu práce trvale v cizině, jsou pojištěni podle českých předpisů, pokud mají trvalý pobyt na území ČR.
Dávky nemocenského pojištění
Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky:- nemocenské,
- podpora při ošetřování člena rodiny,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
- peněžitá pomoc v mateřství.
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství.
Uplatňování nároku na dávky
Nárok na dávky nemocenského pojištění uplatníte předložením předepsaného tiskopisu, který vyplňuje příslušný lékař, u svého zaměstnavatele.
Doba poskytování dávek nemocenského pojištění
Dávky nemocenského pojištění se poskytují za kalendářní dny po stanovenou dobu (tzv. podpůrčí dobu). Podpůrčí doba u nemocenského činí maximálně rok. Kratší podpůrčí doba platí pouze pro poživatele starobního důchodu a plného invalidního důchodu.
- Výpočet vyměřovacího základu
- Určení denního vyměřovacího základu
- „Redukce“ (úprava) denního vyměřovacího základu
- Výpočet dávek nemocenského pojištění
Denní vyměřovací základ – je průměr započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den rozhodného období.
Denní vyměřovací základ = vyměřovací základ : počet dnů rozhodného období
Z rozhodného období (počet kalendářních dnů za předchozích 12 kalendářních měsíců) se odečítají dny trvání pracovní neschopnosti, dny, kdy zaměstnanec čerpá dávky při ošetřování člena rodiny, dny omluveného neplaceného volna. (více § 18 zák. č. 54/1956 Sb.)
Denní vyměřovací základ se upravuje – redukuje
| Denní vyměřovací základ | Redukce vyměřovacího základu |
|---|---|
| Z částky do 550 Kč | Započte se 90 % |
| Z částky od 551 Kč do 790 Kč | Započte se 495 Kč + 60 % z rozdílu zjištěného DVZ a částky 550 Kč |
| Z částky od 791 Kč | Započte se 639 Kč |
Poznámka: V roce 2007 byla redukce zjištěného denního vyměřovacího základu složitější. Za prvních 14 dní se postupovalo stejně jako v roce 2008. Denní vyměřovací základ byl zvýšen při dlouhodobější pracovní neschopnosti od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.
Příklad: Vypočtený vyměřovací základ je 600 Kč. Při redukci postupujeme takto:
Započte se 495 Kč + 60 % (600–550) viz druhá řádka tabulky.
Redukovaný vyměřovací základ je 525 Kč.
Výpočet dávek nemocenského pojištění
Od 1. ledna 2008 se bude nemocenské poskytovat až od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny (tedy nejen za dny pracovní, nýbrž i za sobotu, neděli a svátky) po stanovenou tzv. podpůrčí dobu.
- 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 384 Kč),
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 422 Kč),
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (v této době tedy nejvyšší denní nemocenská dávka činí 461 Kč).
V roce 2007 se nemocenská poskytovala již od 1. dne pracovní neschopnosti.
- 25 % denního vyměřovacího základu za 1. – 3. den pracovní neschopnosti,
- 69 % denního vyměřovacího základu od 4. dne pracovní neschopnosti.
Jak jsme již uvedli, 15. dnem se měnila výše nemocenské, protože došlo ke zvýšení denního vyměřovacího základu.
Pro srovnání uvádíme v tabulce maximální výši nemocenského za rok 2007 a 2008
| Rok | 1.-3. den | 4.-14. den | 15.- 30. den | 31. – 60. den | od 61. dne |
|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 160 Kč | 441 Kč | 479 Kč | 479 Kč | 479 Kč |
| 2008 | 0 Kč | 384 Kč | 384 Kč | 422 Kč | 461 Kč |
Tabulka jednoznačně ukazuje snížení nemocenských dávek!
Modelový příkladPan Brzobotahý má průměrný hrubý příjem 15 000 Kč, což odpovídá dennímu vyměřovacímu základu 492 Kč. Jak vysokou bude mít pan Brzobahatý nemocenskou, pokud bude stonat 30 kalendářních dnů?
Redukce vyměřovacího základu:
Denní vyměřovací základ je menší než 550 Kč, proto se započítá 90 % z denního vyměřovacího základu.
Denní vyměřovací základ po redukci: 443 Kč.
Výpočet nemocenských dávek:
1. – 3. den nemá nárok na nemocenskou
4. – 30. den má nárok na 60 % z redukovaného vyměřovacího základu
Tedy: 60 % z 443 Kč, tj. 266 Kč
Pokud by byl v pracovní neschopnosti 30 kalendářních dnů, dostane nemocenskou za 27 dnů, první 3 dny se neproplácí. Jeho nemocenská je celkem (27 dnů x 266 Kč) 7 182 Kč.
Pro větší přehlednost uvádíme srovnání, jakou nemocenskou by získal pan Brzobohatý za 30 kalendářních dnů v roce 2007. Metodou výpočtu se již nebudeme zabývat.
1. – 3. den: 111 Kč/ 1 den
4. – 14. den: 306 Kč/ 1 den
15. – 30 den: 340 Kč/ 1 den
Celkem: 9 139 Kč.
Rozdíl 1957 Kč jistě pan Brzobohatý v rodinném rozpočtu pocítí.
Rozdíl výše denní nemocenské dávky při průměrném příjmů 15 000 Kč sledujte v tabulce:
| Rok | 1.-3. den | 4.-14. den | 15.- 30. den | 31. – 60. den | od 61. dne |
|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 111 Kč | 306 Kč | 340 Kč | 340 Kč | 340 Kč |
| 2008 | 0 Kč | 266 Kč | 266 Kč | 293 Kč | 319 Kč |
| Rozdíl | –111 Kč | –40 Kč | –74 Kč | –47 Kč | –21 Kč |
Jak to tedy vypadá v praxi? Jaký dopad měla změna ve výši dávek nemocenského na chování zaměstnanců?
Dávky nemocenského pojištění se snižují, na změně výpočtu dávek nemocenského pojištění neušetří žádná příjmová skupina. Snížení dávek nemocenského zabezpečení má zamezit zneužívání těchto dávek. A praxe? Stále častěji se setkáváme se situací, kdy zaměstnanci místo návštěvy lékaře a následné pracovní neschopnosti nemoc „přechází“ nebo čerpají dovolenou. Pokud panují ve firmách přátelské poměry, není výjimečná ani dohoda, že si svou nepřítomnost zaměstnanec napracuje. A když už jde zaměstnanec k lékaři, tak v pátek. Zmírní se tím nepříjemný fakt, že zaměstnanec nemá nárok na dávky nemocenského pojištění za první 3 dny pracovní neschopnosti.
Ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová to potvrzuje pro server Podnikatel.cz: Při srovnání údajů pracovní neschopnosti v lednu 2008 s lednem 2007 je zřejmé, že meziročně ubylo pracovních neschopností, ubylo prostonaných dnů, ale zvýšila se průměrná délka jedné nemoci
.
Jedinou výhodou nového systému výplaty nemocenské, jak se zdá, je menší administrativní náročnost při výpočtu dávek nemocenského pojištění. Změnu jednoznačně uvítaly mzdové účetní. Ale co na to vy, zaměstnanci, jak budete řešit situaci své pracovní neschopnosti?
Zeptali jsme se, jak se díváte na změny při výplatě dávek nemocenského pojištění. Vybrali jsme názory zaměstnanců soukromé a státní sféry.
Lucie Hanzelínová (26 let, zaměstnanec soukromé sféry) v anketě serveru Podnikatel.cz uvádí: Myslím, že když je člověk opravdu nemocný, jsou první dva dny, které se paradoxně neproplácí, nejdůležitější k tomu, aby se dostal z nejhoršího. Naštěstí u nás ve firmě nám zaměstnavatel poskytuje benefit – tzv. sick day. Máme nárok zůstat kvůli nemoci 2 dny v roce doma a bez krácení mzdy. V ostatních případech si každý vezme raději dovolenou
.
Jarmila Sedláčková (55 let, zaměstnanec státní sféra): Celý život se snažím nemarodit a přecházím, co se dá, i když si škodím. Změna u nemocenských dávek mě opravdu naštvala, protože když budu stonat s chřipkou 14 dnů, budu na to celé měsíce jen doplácet. Není jiné cesty, než to řešit dovolenou. Pracuji ve školství, tam je to problém. Co mi zbývá? Stonat o prázdninách
.
Dva názory, řešení podobné. A co vy, jak řešíte svou pracovní neschopnost? Přispějte svým názorem v anketě serveru Podnikatel.cz.
ČLÁNKY DO MAILU