Do práce oblek, kostýmek a podpatky? Časy i generace se mění, vládne větší uvolněnost

14. 7. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Kam směřuje oblečení do práce? Když budete bazírovat na formálnosti, budete brzy za dinosaury. Kancelářím vládne volnější dress code, trendem je hlavně pohodlí.

Nahoře košile, dole crocsky a domácí kalhoty, v horším případě od pyžama, v lepším případě legíny nebo tepláky. Práce na dálku, kdy při videohovoru zabírá kamera jen obličej a ramena, maximálně do pasu, je z hlediska uvolnění všech pravidel pracovního oblečení svůdná. Kdo by seděl doma na home office v kvádru nebo v kostýmku? Na první pohled by se mohlo zdát, že poslední hřebíček do rakve přísné oděvní byznys etiketě zasadila právě především pandemie. Ve skutečnosti však spíš jen zviditelnila trend, který se rozvíjel už dávno před ní.

Co se dozvíte v článku
  1. Konec kravat a boom bílých tenisek?
  2. Pohodlí je trend číslo jedna
  3. V oblečení jsou uvolněnější nejen kreativci, ale i bankéři
  4. Konzervativní dress code? Jdu pracovat jinam!
  5. Nebuďte „underdressed“ a podpořte (možná) oblečením svou produktivitu

Konec kravat a boom bílých tenisek?

Konec kravat a boom bílých tenisek, hlásaly letos v červnu Financial Times na úvod svého přepisu podcastu o tom, co se stalo s odíváním v post-pandemických kancelářích. Už v prvním covidovém roce si zase v The Guardian všimli, že to není jen virus a tehdy nedobrovolný příklon k Zoomu, co proměňuje chápání dress code. Vliv na jeho proměnu přisoudili i tomu, že lidé více přemýšlejí o environmentálních dopadech svého oblékání a také se proměňuje životní styl. Pokud například někdo častěji volí ve městě pro cestu do práce kolo, jeho způsob oblékání to zákonitě posune. Nehledě na to, že způsob pracovního oblékání mění i samotné uspořádání pracovního prostoru, kdy lidé častěji v kancelářích nemají své fixní místo a mění místo pro práci podle toho, čemu se zrovna potřebují věnovat.


Staré šaty stojí tisíce a lidé je pálí. Své o tom ví obchodnice s vintage módou
Přečtěte si také:

Staré šaty stojí tisíce a lidé je pálí. Své o tom ví obchodnice s vintage módou

Pohodlí je trend číslo jedna

Jak potvrzuje také Veronika Pařízková, šéfredaktorka webu o designu CzechDesign.cz, upouštění od přísně formálního oblečení v práci není žádná pandemická novinka. Trend odklonu od formálního oblečení nastal už dávno před covidem. Ten vývoj jen akceleroval, upozorňuje. Před formálností vítězí v oblečení na plné čáře pohodlí. A navíc se podle Veroniky netýká stav, kdy lidé volí raději pohodlí před svázanou formou, jenom módy. Odráží se to třeba také ve způsobu stolování nebo bydlení, případně i ve způsobu trávení času v kanceláři. Potřeba cítit se pohodlně a nebýt svázaný konvencemi prostupuje zkrátka do našich životů čím dál víc, komentuje současný trend, kterému se ostatně přizpůsobuje také to, jak se designují a vybavují kancelářské interiéry.

V oblečení jsou uvolněnější nejen kreativci, ale i bankéři

Uvolnění v oblasti oblékání se přitom netýká jen kreativních profesí nebo firem, které si obecně nijak výrazně nepotrpí na formálnost, ale také, na druhé straně spektra, i relativně konzervativnějších až konzervativních oborů, jako je například bankovnictví. Už v roce 2018, tedy dávno předtím, než veřejný prostor zaplavilo slovo „covid“, změnily dress code například v ČSOB. Přešli na méně formální a uvolněnější styl business casual (ženy tak třeba mohou zkrátit sukně a muži sundat sako) až smart casual, což podpořili jak zaměstnankyně a zaměstnanci oslovení v dotazníkovém šetření, tak klientela poboček banky. Roli v tom hraje i nová generace, mladší lidé už si na přílišnou formálnost tuplem nepotrpí a nepřijde jim divné, když má jejich bankéř na sobě džíny a bankéřka nechá v parném létě doma punčocháče.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

S našimi zaměstnanci sdílíme dlouhodobě pravidla a doporučení, která se týkají odívání. Období pandemie nemělo na tuto oblast výrazný vliv, říká k tomu tiskový mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle s tím, že v oblékání u nich stále platí některá obecná pravidla a konkrétní doporučení směřují například směrem k lidem z pobočkové sítě. Zaměstnanec by měl vždy dokázat vyhodnotit, jaký oděv využít pro danou situaci. Jiné to bude při setkání s klientem nebo při kreativním meetingu s kolegy. Podle toho se mění i dress code. Důležité pro nás zároveň zůstává přijímat jedinečnou osobnost každého našeho zaměstnance, odkazuje také na cit, soudnost a zodpovědnost každého jednotlivce, který v bance pracuje.

Konzervativní dress code? Jdu pracovat jinam!

Uvolněný trend ostatně potvrzuje i pohled za oceán. Už v roce 2019 udělala personální agentura Randstad ve Spojených státech průzkum, zaměřený na to, jaké oblečení lidé do práce preferují. Ukázalo se, že třetina respondentek a respondentů by dokonce odešla z práce nebo by nepřijala pracovní nabídku, kdyby jejich zaměstnavatel příliš tlačil na to, že mají v práci zachovávat konzervativní dress code. Ve stejném roce také putovala k japonské vládě petice, která brojila proti zvyklosti, jež žádá od žen v práci vysoké podpatky.


Lze dát zaměstnanci výpověď, pokud nenosí předepsané pracovní oblečení?
Přečtěte si také:

Lze dát zaměstnanci výpověď, pokud nenosí předepsané pracovní oblečení?

Nebuďte „underdressed“ a podpořte (možná) oblečením svou produktivitu

Na co si dát i v uvolněné atmosféře při oblékání pozor? Důležité je nedostat se do pozice „underdressed“, tedy někoho, kdo přijde co do stupně formálnosti nedostatečně oblečený, respektive oblečený tak, jak zásadně neodpovídá situaci.

MM 25 baliček

A i když se dnes celkem rozostřují hranice toho, co je oblečení do práce a co nikoliv, přesto není nejlepší nápad, vůbec nerozlišovat pracovní oděv a oblečení na volný čas. Hodně však záleží na oboru, v němž se podniká nebo pracuje, a na tom, jaké jsou v něm zvyklosti. Zatímco výrazně kreativní prostředí snese i kraťasy či sportovní oblečení, obchodník nebo jednatel firmy mají mantinely přeci jen stále trochu zúžené. Pořád také platí, že „šaty dělají člověka“ a jsou tím, co komunikuje navenek, z čeho mají druzí první dojem, jak na ně člověk působí, jaký úsudek si o něm na první dobrou ostatní udělají. A jak si ho zapamatují. Pro to je konkrétním příkladem třeba podnikatelka Simona Kijonková, spojená se skupinou Packeta, do které patří i logisticko-technologická společnost Zásilkovna. U Simony Kijonkové jsou šaty a výrazně ženský vzhled srdcem její osobní značky.

Nakonec se zdá, že trochu ostražitosti si žádá také otázka oblékání a produktivity. Protože jasný trend není jen uvolněné oblékání, ale také výzkumy, které si berou na mušku opravdu ledacos, najít se dají i ty, které zkoumají dress code z hlediska pracovní produktivity. Výsledky však jsou natolik různé a protikladné, že se dají shrnout akorát tak ve stylu chytré horákyně: volnější dress code produktivitu buď zvyšuje, nebo snižuje. Interpretovat to lze zřejmě i tak, že je to dost individuální a je potřeba si najít takový styl pracovního oblékání v souladu s prostředím a zvyklostmi v něm, který každému sedí a především ho subjektivně v pracovním nasazení pozitivně podporuje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).