Senát počátkem května schválil novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. S účinností od 11. srpna 2013 pravděpodobně přibudou do zákona dva nové významné dny. Novela byla projednávána pod číslem poslaneckého tisku 873.
Státní a ostatní svátky
Pro mzdové a platové účely se za svátky považují:
Státní svátky
| 1. leden | Den obnovy samostatného Československého státu |
| 8. květen | Den vítězství |
| 5. červenec | Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje |
| 6. červenec | Den upálení mistra Jana Husa |
| 28. září | Den české státnosti |
| 28. října | Den vzniku samostatného československého státu |
| 17. listopadu | Den boje za svobodu a demokracii |
Ostatní svátky
| 1. ledna | Nový rok |
| Velikonoční pondělí | |
| 1. května | Svátek práce |
| 24. prosince | Štědrý den |
| 25. prosince | 1. svátek vánoční |
| 26. prosince | 2. svátek vánoční |
Významné dny
Zákon dále vyjmenovává významné dny, které na rozdíl od státních svátků přímý
dopad na výkon práce zaměstnanců nemají. Významné dny jsou totiž dny pracovními. Jedná se o dny:
- 27. leden – Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
- 8. březen – Mezinárodní den žen
- 12. březen – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
- 7. duben – Den vzdělanosti
- 5. květen – Květnové povstání českého lidu
- 15. květen – Den rodin
- 10. červen – Vyhlazení obce Lidice
- 27. červen – Den památky obětí komunistického režimu
- 11. listopad – Den válečných veteránů
Nové významné dny od roku 2014
Mezi nové významné dny se navrhuje 16. leden – Den památky Jana Palacha a 28. březen – Den narození Jana Ámose Komenského. Jde ovšem o významné dny, ne státní nebo ostatní svátky, které by měly dopad na odměňování zaměstnanců, jak o tom v počátku informovala některá média. Významné dny jsou dny pracovními.
Den svátku a pracovní směna zaměstnanců
„Náhradní volno“ po víkendovém svátku nebude.
Pozměňovacím návrhem k novele zákona se někteří poslanci snažili prosadit, že pokud by státní nebo ostatní svátek připadl na sobotu, byl by dnem pracovního klidu též předchozí pracovní den, tedy pátek. Obdobně by se postupovalo, pokud by svátek připadl na neděli. Dnem pracovního klidu by bylo následující pondělí. Navrženou úpravou hodlali zákonodárci zabránit snižování počtu dnů pracovního klidu v kalendářním roce v důsledku toho, že státní či ostatní svátky připadnou na sobotu či neděli.
Podle poslance Ladislava Šincla by tak lidé nebyli připraveni o volné dny, pokud by státní svátek připadl na víkend. Změna by z národohospodářského hlediska vytvořila stabilní prostředí, protože počet pracovních dní a fond pracovní doby by byl v každém roce stejný. Ladislav Šincl poukázal na obdobnou úpravu, kterou v rámci evropských zemí mají ve Velké Británii, ve Španělsku, na Kypru, v Belgii, na Maltě a také v Polsku.
Pozměňovací návrh neprošel třetím čtením (získal podporu pouhých dvou desítek poslanců).
Svátek, který připadne na sobotu nebo neděli by se podle vašeho názoru
Svátek a pracovní směna zaměstnanců
Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn mohou dle stávající legislativy v praxi nastat tři situace:
- Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku.
- Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat – svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda.
- Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje – zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána.
Jestliže se ale vzájemně dohodnou, může zaměstnanci namísto náhradního volna poskytnut příplatek za práci ve svátek. Poskytuje se minimálně ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku za každou hodinu práce ve svátek. Zaměstnancům z neziskové sféry odměňovaným podle zákona o platu (nebylo-li poskytnuto náhradní volno) náleží v souladu s § 135 zákoníku práce za jednu hodinu práce ve svátek příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku. Možnost příplatků v jiné výši se nepřipouští.
Práce ve dnech státních a ostatních svátků
Práci ve svátek lze nařídit jen výjimečně a v odůvodněných případech. Převážně se bude jednat o naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce při živelních událostech apod. Dále se jedná o práce v nepřetržitém provozu a práce při střežení objektů, ale také o práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních a kulturních potřeb obyvatelstva, nebo třeba krmení a ošetřování hospodářských zvířat.
Navíc se může jednat o sobotu nebo neděli. Pokud zaměstnanec takto odpracuje směnu, má současně s příplatkem za práci o víkendu nárok na náhradní volno nebo na příplatek za práci ve svátek. Obdobně to platí v případě práce přesčas, v noci nebo ve ztíženém pracovním prostředí. Příplatek za práci ve svátek je třeba posuzovat samostatně a zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout všechny příplatky, na které má nárok.
Zákoník práce pamatuje i na situaci, kdy svátek připadne na dobu čerpané řádné dovolené. V takovém případě se mu tento den do dovolené podle § 219 odst. 2 nezapočítává.
Čtěte více: Může zaměstnavatel nařídit povinnou dovolenou ve státní svátek?
ČLÁNKY DO MAILU