Doba splatnosti faktur se omezí a zvýší se tresty za zpoždění. Čtěte jak

Letní legislativní smršť pokračuje. Do sněmovny míří novela obchodního zákoníku, která se snaží bojovat proti opožděným platbám a omezuje dobu splatnosti faktur. Nově bude činit základní lhůta 30 dní, a to i pro veřejné zadavatele. Po vzájemné domluvě půjde prodloužit lhůta na 60 dní. Kromě toho se zvyšuje úrok z prodlení, který půjde nově naúčtovat bez předchozího upozornění dlužníka.

Splatnost faktury se omezí na 60 dnů

Vláda před týdnem schválila na svém zasedání novelu obchodního zákoníku, která transponuje směrnici Evropské unie (EU) o postupu proti opožděným platbám. Ta má pomoci především malým a středním dodavatelům zboží a služeb, kterým často bývá zaplaceno mnohem později, než si s odběrateli dohodli. „Taková praxe má negativní dopad na likviditu a komplikuje finanční řízení podniku. Důsledkem toho je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb. Riziko se zvyšuje v dobách hospodářské krize, kdy je financování podnikatelských subjektů mnohem obtížnější,“ vysvětlilo v důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti, které novelu připravilo.

Čtěte také: Pokud někdo platit nechce, nepomůže ani elektronická faktura

Novela obchodního zákoníku (respektive směrnice EU) proto přináší nové mechanismy, které mají počet opožděných plateb snížit. Předně se nastavuje základní doba splatnosti faktur na 30 dnů. Tu lze sice po dohodě prodloužit, maximálně ale na 60 dní. V případě dodávek zboží nebo služeb veřejnému zadavateli činí 60 dní strop. Prodloužení ze základních 30 dnů musí být u orgánů státní správy navíc odůvodněno povahou závazku. Jestliže povaha závazku delší lhůtu nepřipouští, musí veřejný zadavatel splnit závazek, aniž je zapotřebí výzvy k plnění do 30 dnů

• ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy,
• od obdržení zboží nebo služby, není-li možné určit den obdržení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo obdrží-li dlužník fakturu nebo jinou výzvu podobné povahy dříve, než zboží nebo službu, nebo
• ode dne převzetí, bylo-li ujednáno převzetí zboží nebo služby, případně ověření, zda bylo řádně splněno, a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jinou výzvu podobné povahy před převzetím zboží nebo služby.

Stejné podmínky platí i pro obchodní vztah dvou soukromých subjektů, pokud si ve smlouvě nedojednaly jinou dobu plnění. Novela obchodního zákoníku se ale staví ke vztahu dvou firem o něco benevolentněji. Společnosti si mohou ve smlouvě prodloužit dobu splatnosti nejen na 60 dnů, ale také na dobu delší. Zákon však stanovuje pro prodloužení splatnosti nad 60 dnů podmínku, že tato doba nesmí být vůči věřiteli hrubě nespravedlivá. Pro posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání půjde označit za hrubě nespravedlivé, se budou muset zkoumat například okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby. Ohled by se rovněž měl brát na skutečnost, zda jsou dány objektivní důvody od odchýlení se od zákonné sazby úroku z prodlení. Případné spory o výklad termínu „hrubě nespravedlivé“ však bude muset rozhodovat soud.

Čtěte také: Musí obsahovat daňový doklad podpis vystavovatele?

V zákoně se dále výslovně stanoví, že výše zmíněnými ustanoveními není dotčeno právo sjednat si plnění ve formě splátek. Pokud se dlužník dostane do prodlení pouze s některou splátkou, vzniká věřiteli právo požadovat úrok z prodlení pouze z částky, ve které je dlužník v prodlení, uvádí se v důvodové zprávě.

Úrok z prodlení se zvýší

Další změny, které mají pomoci v boji proti opožděným platbám, se týkají úroku z prodlení. Ten půjde nově účtovat bez toho, aniž věřitel závazek před vypršením lhůty dlužníkovi připomene. Navíc se má i zvýšit sazba úroku z prodlení, a to na minimálně osm procentních bodů nad referenční sazbou České národní banky. Věřitel bude mít vedle úroků z prodlení rovněž nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. Pravidla o výši úroku z prodlení a o paušální sazbě nákladů na vymáhání pohledávky pak návrh neupravuje, ale předpokládá se, že ta budou upravena v nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. I nadále by tak měla zákonná výše úroku z prodlení být využitelná ve všech závazkových vztazích, doplnili předkladatelé zákona v důvodové zprávě.

Novela zákona nyní míří do poslanecké sněmovny. Pokud půjde legislativní proces bez problémů, měla by novinka začít platit od března příštího roku.

Podnikatelé změny vítají

Podnikatelé návrh novely obchodního zákoníku přivítali, jelikož se podle nich platební morálka rok od roku horší. Cílem revidované směrnice je lépe bojovat proti opožděným platbám, které mohou podnikatele dostávat do druhé platební neschopnosti, a to zejména ze strany orgánů státní správy, dodala pro server Podnikatel.cz Lenka Vodná z Hospodářské komory ČR. Podle Vodné navíc stále nefunguje systém účinného a rychlého vymáhání pohledávek po splatnosti.

Čtěte také: Trápí vás dlužníci? Zatočte s nimi, dokud je čas

Že se s opožděnými platbami české firmy potýkají, potvrzuje i červnové šetření Svazu průmyslu a dopravy. Podle jeho výsledků platí faktury včas pouze pětina odběratelů (21 %). Oproti minulému roku se tak situace mírně zhoršila, tehdy v termínu hradilo faktury 23 % firem. 

Foto: www.isifa.com