Na klíčová slova „návody pro podnikání“ nabízí Google přes milion odkazů. Skoro 850 000 „rad pro podnikání“. Otázka „Jak podnikat?“ přesahuje dva miliony tipů.
Zájemce, který se chce stát milionářem, se může probrouzdat přes 700 tisíc odkazů a návod na štěstí nabízí skoro 500 tisíc odkazů. Nejlepších rad na světě je k dispozici dokonce přes milion sedm set a víc jak 370 000 tipů, jak si zorganizovat čas. Jak se motivovat se pak lze dozvědět na více jak 2 700 000 linků. Přitom jsou to témata, která se v podnikání nepřestávají řešit.
Začít u sebe
Informace, které je možné získat zvenku, jsou určitě důležité a mají v podnikání své místo. Na druhou stranu, když je jich moc a nejdou ruku v ruce s nápadem, jak je konkrétně v daném případě využít a co mají s podnikatelem a jeho zkušeností vlastně společného, je lehké se v nich utopit. Není proto od věci v otázkách štěstí, úspěchu, peněz, času a mnoha dalších témat začít raději u sebe.
Greg McKeown, řečník a konzultant, vypráví na začátku své knihy Esencialismus – Zaměřte se na to podstatné (Management Press 2015) příběh uhoněného a vystresovaného manažera, který se zkusil experimentálně v práci soustředit jen na důležité věci. Přestal automaticky říkat ano na každý úkol, který ležel na stole, a on sám by po něm dřív ochotně skočil. Výsledkem pro něj bylo, že měl více času v práci i doma, schopnost vypnout si telefon a zase se věnovat nejen byznysu, ale také své rodině a koníčkům. Pouze tehdy, když sami sobě udělíte povolení nesnažit se stíhat úplně všechno, přestat říkat každému ano, teprve pak můžete začít být své organizaci skutečně prospěšní v záležitostech, které jsou opravdu důležité,
tvrdí Greg McKeown. Chce to rozhodnout se. Chce to disciplínu. Chce to vytrvat.
Čtěte také:Náš zákazník, náš pán. Jistě, ale vše má své meze
Pohřeb i hodnoty
S tím ovšem visí ve vzduchu otazníky: Co je důležité? Co si tedy vybrat? Kritéria důležitosti si opět musí nastavit každý sám, protože co je důležité pro jednoho, je nepodstatné pro druhého. Je však možné k tomu využít různé nástroje. Ten drsnější například spočívá v kombinaci vizualizace vlastního pohřbu a sepsání vlastní pohřební řeči. Je to odpověď na otázky, co by člověk chtěl, aby o něm na pohřbu zaznělo, jaké jeho úspěchy by měli pozůstalí vyzdvihnout, jaké jeho osobní kvality by měli zmínit a podle čeho by si ho měli pamatovat, co na něm a jeho životě i podnikání mají ocenit? Potenciální pohřební řeč se pak porovná se současným životem nebo s prací a na základě toho se vytipují oblasti pro změnu i konkrétní kroky, jak se do ní neprodleně pustit. Aby podobná pohřební řeč jednou opravdu platila.
Jinou využitelnou metodou je model neuro-logických úrovní, s nímž přišel americký kouč a trenér Robert B. Dilts. Jde podle něj o úrovně uvažování, které ovlivňují vztahy člověka a jeho celkový vztah ke světu a interakce s ním. Jsou prostředkem k tomu, jak si zformulovat svou životní nebo pracovní vizi. Úrovně vypadají takto:
- Spiritualita = vize a smysl. Odpověď na otázky: Kvůli komu? Kvůli čemu?
- Kdo jsem – Identita = motivace. Odpověď na otázku: Kdo?
- Čemu věřím – Hodnoty = mise. Odpověď na otázku: Proč?
- Mé schopnosti = plány. Odpověď na otázku: Jak?
- Co dělám – Chování = akce a reakce. Odpověď na otázku: Co?
- Mé prostředí – Externí kontext (prostředí a lidé) = možnosti. Odpověď na otázky: Kde? Kdy?
Jednotlivé roviny se ovlivňují, nejsilněji odshora dolů (od spirituality po prostředí). Například hodnotový systém podnikatele se přímo promítne do toho, co a jak dělá a kdy a kde i s kým podniká. Nabídnuté otázky jsou podle Roberta B. Diltse klíčové a vypovídají o tom, jak si lidé organizují svůj život. Odpovědi na jednotlivé otázky tak podnikatelce nebo podnikateli nabízejí systematický postup, s jehož pomocí může dojít k tomu, co je pro ni či pro něj skutečně podstatné a také typické, co je skutečně její či jeho (dovednost, cesta, hodnoty, důvody, proč dělá věci tak, jak je dělá, a jak to celé zapadá do jeho či její spirituality, pokud ve svém životě tuto rovinu rozvíjí).
Čtěte také:Podnikatel založil firmu inspirovanou životem Fausta z Jizerských hor
Podle zásad i biorytmu
Rozmyslet si nabídnutá témata se vyplatí i tomu, kdo přeci jen nedá na podnikatelské bestsellery dopustit. Až pak, po vyjasnění toho, co je důležité a co drží pevně jako kostra, přinesou návody a rady inspiraci a možnost vyzkoušet si ve vlastním systému tipy někoho jiného. Buď se osvědčí, nebo ne. Většinou je totiž velmi těžké kompletně přejmout cizí systém organizace času, boje s prokrastinací či čehokoliv jiného, i když vypadá geniálně. Představuje to příliš velkou změnu najednou a s člověkem přísně vzato cizí systém vlastně nemá nic společného, nemá se čeho chytit – proto není divu, že mu nefunguje. Nemusí odpovídat jeho naturelu, jeho zásadám, jeho biorytmu (příklad za všechny – častá rada vstávat hodně brzy ráno může být pozlacená, ale pro každého prostě není).
Čtěte také: 5 tipů, jak se zbavit problému s nedostatkem času
Jak se tedy nezbláznit ze všech doporučení a dobrých rad, které se na podnikatele valí ze všech stran? Znát sebe, své hranice a svůj směr. Podle nápisu, který byl prý nad vchodem slavné starořecké věštírny v Delfách: Gnóthi seauton. – Poznej sám sebe.
Ale i experimentovat. A pak si vytvořit svou vlastní „příručku“, která jednoznačně funguje. Vlastní osvědčená praxe, která je založená na tom, co je pro člověka nejvíce podstatné, má totiž většinou největší cenu. Je také zdrojem sebevědomí, sebejistoty i autentické motivace.