Podle aktuálně zveřejněné metodiky Generálního finančního ředitelství (GFŘ) bude u online plateb stačit, pokud je obchodník zaeviduje (a vystaví účtenku) až v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání. To znamená, že datovou zprávu odešle nejpozději v momentě, kdy dostane informaci o úspěšném ověření platby,
vysvětluje Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK).
V případě, že tomuto okamžiku předchází expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi, je poplatník povinen zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, nejpozději k okamžiku expedice zboží nebo poskytnutí služby zákazníkovi. To neplatí v případě, že je zboží expedováno nebo služba poskytnuta ještě před okamžikem vydání příkazu k provedení platby.
Pro účely aplikace tohoto stanoviska se rozumí:
- expedicí zboží okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě,
- poskytnutím služby umožnění zahájení poskytování služby nebo její okamžité poskytnutí (podle toho, co nastane dříve).
Samozřejmě platí, že zaevidovat tržbu může podnikatel klidně dříve, například v okamžiku přijetí objednávky. Pokud nedojde k zaplacení objednaného zboží či služeb, bude aplikováno ustanovení § 7 ZoET, tj. bude provedeno storno původně zaevidované tržby,
upřesňuje v metodice GFŘ.
Čtěte také: Výjimka není sprosté slovo, některé změny #EET prostě smysl dávají
Účtenku stačí přiložit až ke zboží
Co se týče doručení účtenky (nikoli vystavení), stačí ji vložit v tištěné formě k zasílanému zboží. Poskytnutí účtenky zákazníkovi je v případě on-line nákupu/ů možné provést i elektronicky jejím zasláním e-mailem či vystavením na zákaznický účet zákazníka apod., tak, aby s ní mohl zákazník volně disponovat. Na tomto postupu však musí být mezi prodávajícím a zákazníkem shoda a je proto potřeba tento souhlas zakomponovat například do obchodních podmínek.
Hrozilo omezení online plateb
Novou metodickou úpravu podnikatelé přivítali a kvitují, že jim umožní zachovat v nabídce online platby. Se státní správou jsme situaci internetového prodeje řešili intenzivně a novou metodiku považuji za vhodný kompromis za současných podmínek. Nadále samozřejmě platí, že se domníváme, že on-line platby jako takové do evidence nepatří. Jelikož se ale nepodařilo prosadit změnu legislativy, považujeme aktuální stanovisko GFŘ za rozumné řešení,
komentoval Jan Vetyška z APEK.
Jak vysvětlil Vetyška, řada e-shopů, především malých a středních, řešila technický problém, jak zaevidovat tržbu, kterou zákazník zaplatil, ale o které obchodník v praxi ještě neví. Důvodem je to, že platba obvykle není připsána provozovateli internetového obchodu ihned na jeho účet a ani není o této transakci ihned informován. Proto vše směřovalo k tomu, že poměrně velké množství e-shopů ustoupí kvůli EET od přijímání platebních karet či jiných on-line platebních metod. Další variantou pak byly náklady v řádech desítek až stovek tisíc korun, které by musely internetové obchody vynaložit, a to ještě s ne zcela jistým výsledkem s ohledem na výklad platné legislativy,
uzavřel Vetyška.
Čtěte také: Politika zvítězila nad rozumem, #EET se dotkne i online plateb
ČLÁNKY DO MAILU