Omezení by se mohlo vrátit na 2 miliony Kč mezního příjmu, tedy na úroveň, která platila do konce minulého roku. Pro byli i poslanci ČSSD a KSČM a návrh má tak šanci projít.
Jak to je nyní s paušály
Rozpočtový výbor Sněmovny podpořil před dvěma dny návrh novely zákona o daních z příjmů z pera občanských demokratů, aby se OSVČ vrátily nedávno snížené limity pro uplatnění výdajových paušálů z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti na úroveň roku 2016. Mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, nyní činí 1 milion korun. Paušál jde využít i při vyšších příjmech, maximálně jím lze ale uplatnit výdaje odvozené z mezní hranice příjmů. Konkrétně jde o následující stropy:
- u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
- u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
- u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
- u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč
Snížení hranice na stávající úroveň přinesl loňský daňový balíček. Zároveň s tím se však OSVČ s paušály vrátila možnost využití daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku (manžela). Uplatňování paušálních výdajů procentem z příjmů stát zavedl právě proto, aby drobným podnikatelům ulevil od administrativy a byl to nejjednodušší způsob, jak uplatnit výdaje v daňovém přiznání. Výdajové paušály se v průběhu času staly mezi drobnými podnikateli velmi rozšířeným nástrojem. Loni schválená novela se tak stala jedním z řady kroků, které v minulém volebním období směřovaly k omezování a větší regulaci drobného podnikání v ČR. Uplatňování výdajových paušálů podnikateli je přitom výhodné i pro stát, výrazně zjednodušuje byrokracii,
upozornil Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.
Čtěte více: Spočítali jsme, že změny u paušálů mohou některé OSVČ přijít na statisíce korun
Návrh ODS podpořila i ČSSD a komunisté
Nynější návrh ODS počítá s tím, že by se mezní hranice příjmů zvýšila na 2 miliony, tedy na stav, který platil ještě v loňském roce. Návrh již před dvěma týdny prošel prvním čtením, respektive nebyl zamítnut. Tehdy jej kromě předkladatelů z ODS podpořili překvapivě například i sociální demokrati, jejichž minulá vláda snížení zastropování paušálů schválila. Chtěl bych za klub sociální demokracie říci, že budeme hlasovat proti zamítnutí, protože v minulosti jsme OSVČ tady v této Sněmovně ohraničili spoustou zákonů. Myslím si, že v této chvíli bychom jim měli pomoci, nebo myslí si to celý náš klub. Měli bychom vytvořit optimální podmínky a měli bychom se zaměřit na velké korporace, na velké daňové korporace, které tady vydělávají největší peníze, nikoli OSVČ,
uvedl během prvního čtení Jaroslav Foldyna, místopředseda ČSSD.
Pro návrh se vyslovili i Piráti. My jako klub Pirátů podporujeme snížení byrokracie pro živnostníky. Myslíme si, že toto je krok správným směrem. Otázka je samozřejmě ten dopad ve chvíli, kdy větší komplikace jsou EET, kontrolní hlášení a související byrokracie. Ale i tento menší krok považujeme za rozumný. Ten rozpočtový dopad vzhledem k tomu, jak v tuhle chvíli rostou i daňové výnosy ve všech oblastech, podle nás je tak malý, že to za tu úlevu těm živnostníkům stojí, a proto ten návrh podporujeme,
řekl ve Sněmovně Mikuláš Ferjenčík, místopředseda České pirátské strany.
Návrh ODS navíc před několika dny podpořil i Rozpočtový výbor Sněmovny, kde pro jeho schválení hlasovali kromě ODS, Pirátů, ČSSD také poslanci TOP 09 a KSČM.
Rozpočtový výbor právě hlasy Pirátů, ODS, TOP 09, ČSSD a KSČM podpořil vrácení výdajových paušálů pro živnostníky z jednoho milionu na dva miliony. Komunisti příjemně překvapili.
— Mikulas Ferjencik (@Mikiferjencik) 6. června 2018
To, že výbor doporučil Sněmovně zákon schválit, potěšilo zástupce podnikatelů. Dostat návrh občanských demokratů do druhého čtení v Poslanecké sněmovně pomohla Hospodářská komora, která intervenovala u poslanců napříč politickými stranami. Obnovení původního limitu výrazně zlepší podmínky pro malé podnikání do doby, než se nalezne odborná a politická shoda třeba na zakotvení tzv. jedné paušální daně, kterou Komora dlouhodobě prosazuje,
komentoval Miroslav Diro.
Proti návrhu se vymezuje ANO
Pokud by ve třetím čtení změnu podpořili i poslanci lidovců, STAN a SPD, což je reálné, může návrh projít navzdory názoru ministerstva financí a hnutí ANO. Podle ministerstva bylo původním záměrem pro stanovení paušálních výdajů snížit a zjednodušit administrativu drobným podnikatelům spojenou s podnikáním. Tento nástroj má tak podle ministerstva smysl v těch případech, kdy poplatníkům nevzniká ani z jiných důvodů povinnost vést záznamy o skutečně vynaložených výdajích. Stávající limit zastropování paušálních výdajů vycházející z mezního příjmu 1 mil. Kč se údajně váže na skutečnost, že se při překročení tohoto limitu stane podnikatel plátcem DPH.
Jak dále uvedla vláda ve svém nesouhlasném stanovisku, navržené opatření považuje za dílčí nesystémový krok, který postrádá podrobnou právní i ekonomickou analýzu, z níž by vyplýval negativní vliv současné právní úpravy na živnostníky a drobné podnikatele. S ohledem na krátkou účinnost platné právní úpravy teprve od 1. dubna 2017 nelze podle názoru vlády objektivně vyhodnotit její důsledky a bez řádného vyhodnocení této úpravy a jejích skutečných dopadů na rozvoj malého podnikání, včetně administrativní náročnosti, lze jen těžko přistoupit k novelizaci předmětné úpravy,
tvrdí vláda.
Jak šel čas se zastropením výdajových paušálů
K prvnímu zastropování výdajových paušálů došlo za vlády Petra Nečase (ODS) a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) v roce 2013. Mezní příjem, ze kterého se zastropování počítalo, činil 2 miliony Kč. Zastropování se však týkalo jen dvou paušálů, 40%, tedy příjmů z jiného podnikání než ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a než z živnostenského podnikání, a 30% paušálu z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Kromě zastropování výdajových paušálů schválila Nečasova vláda rovněž odnětí možnosti pro OSVČ s paušály využít slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) pak od roku 2015 zastropila i zbylé dva paušály a vloni pak zastropování snížila na již zmíněný 1 milion Kč mezního příjmu.
Čtěte také: Mýty a fakta o zastropování výdajových paušálů pro OSVČ
ČLÁNKY DO MAILU