Dobročinnost českých firem? Tak třeba včelaření. Přečtěte si příběhy z praxe

10. 7. 2015
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Dobročinnost českých firem stále roste. Zjišťovali jsme, jaké to má důvody. Jsou v tom peníze?

Stále více malých českých firem se realizuje na poli filantropie a firemního dárcovství. Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility) v oblasti životního prostředí a sociálního dopadu fungování firmy je v byznysu považována na důležitý aspekt strategického chování. A to bez ohledu na to, jak mohou tyto aktivity přispět k vlastnímu rozvoji firmy. Firmy, a to i ty střední a malé, si jednak uvědomují, že je jejich společensky odpovědné chování veřejností očekáváno, a zároveň jim není lhostejné, co se kolem nich děje. Proto chtějí i svým dílem přispět k rozvoji společnosti a místa, ve kterém působí a podnikají, říká Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců.

Firemní filantropie (láska k lidem) zahrnuje řadu forem dárcovství a investic do komunity. Může se jednat o finanční příspěvky, věcné dary, poskytnutí služeb, zapůjčení produktu nebo majetku, propracovanou strategii dárcovství, dlouhodobé partnerství s neziskovou organizací, dobrovolnou práci zaměstnanců a tak dále. Firemní dárcovství je pak klíčovou součástí širšího konceptu společenské odpovědnosti firem. Zatímco firemní dárcovství se více zaměřuje na podporu potřebných oblastí a veřejně prospěšných projektů, společenská odpovědnost je koncept, který se zaměřuje na celkový dopad působení firmy na společnost, a to na úrovni národní i globální. Firemní dárcovství je pak jednou z konkrétních forem filantropie.

Psali jsme: Společenská odpovědnost, nová cesta k dosažení úspěchu

Filantropie přináší řadu pozitivních efektů

Ilustrační obrázek.
Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Takto smýšlejících firem a podnikatelů je v Česku stále více. Co je ale přimělo pomáhat? Podnikatelé si uvědomují, že role podniků ve společnosti se dnes mění. Lidé je posuzují a hodnotí nejen podle kvality jejich služeb a produktů, ale také podle míry odpovědnosti jejich působení ve společnosti. Rodiče mne vychovali jako křesťana. Od této skutečnosti se odvíjí i mé přesvědčení, že je dobré dívat se kolem sebe a vnímat život se vší jeho krásou i s nedostatky. A nějak reagovat na obojí – na krásu i na potřeby druhých lidí, či přírody, říká Josef Kvapil, majitel prodejny Elektro Kvapil expert v Olomouci, která je jednou z oceněných Nadace VIA za firemní a individuální filantropii v kategorii malých a středních firem. 

Nedá se mluvit o tom, že nás něco přimělo a možná ani nepomáháme. Z celého světa nedostatků lidského systému jsme si pouze vybrali, co je nám blízké nebo nás nějakým způsobem naplňuje. Je to stejné jako hobby, koníček. Někdo rád rybaří nebo je včelař. My jsme se časem pohybovali až na současnou metu, kdy děláme aktivity, které jsou jako včelaření – prospěšné přírodě i lidem, komentuje Aleš Šlechta, jednatel oceněné společnosti GALVAMET.

Bude vás zajímat: Ekonomickou kondici firmy ovlivňuje i společenská odpovědnost, tvrdí účetní

Ať už jsou důvody jakékoli, společensky odpovědné chování firmy je dlouhodobou investicí do jejího celkového rozvoje. Společenská odpovědnost totiž znamená udržení si ekonomického úspěchu a získání konkurenční výhody tím, že firma buduje svou dobrou pověst a získává důvěru lidí, kteří v ní pracují nebo žijí v komunitě, kde firma podniká. Lidé a komunita, kde daná společnost působí, chtějí vědět, že se firma chová odpovědně ke společnosti i k okolnímu prostředí. Zaměstnanci pak rádi pracují pro firmu, na kterou jsou hrdi a která si cení jejich práce. Odpovědné chování firmě navíc kromě větší loajality jejích zaměstnanců přináší také posílení hodnoty značky a dobrou pověst a dobré vztahy v rámci regionu a významný potenciál pro řešení možných krizových situací.

Tolik platné všeobecné poučky. Položme si ale otázku: Mohou veřejně prospěšné projekty pomáhat ve vlastním rozvoji byznysu? Podle Fóra dárců rozhodně ano. V první řadě jsou tyto aktivity velmi dobře vnímány veřejností, tedy potenciálními zákazníky nebo klienty. V druhé pomáhají rozvíjet vztahy s dodavateli. Díky tomu tedy mají následný byznys efekt. Dobrým příkladem může být třeba to, když určitá částka z prodeje výrobku putuje na dobročinnost nebo služba dárcovských SMS, které díky společenské odpovědnosti mobilních operátorů a systematické práci Fóra dárců udělaly z běžné prémiové SMS skvělý nástroj, který už více než 11 let pomáhá českým neziskovým organizacím a je to zcela unikátní služba i ve světovém kontextu, dodává Klára Šplíchalová.

Víte, že… 

České společnosti, fondy a nadace loni na charitu věnovaly necelou miliardu korun. Většinou podporují vzdělávání, životní prostředí nebo rozvoj kultury a sportu v regionech. Podle Fóra dárců jsme objemově na současném maximu. Zatímco v Česku firmy věnují 2 až 4 % ze zisku, v zahraničí je běžné, že firmy dávají na charitu až 10 % ze svého celoročního zisku. Vliv na to může mít to, že západní firmy mají se společenskou odpovědností historicky větší zkušenosti. Je ale nutné říci, že v Česku přibývá firem, které dávají na dobročinné účely stejné částky každý rok bez ohledu na to, zda jejich čistý zisk roste nebo klesá. 

Pro firmu je ideální, když v rámci pomoci využije svůj majetek nebo daruje vlastní produkty, protože kromě podpoření veřejně prospěšného projektu může velmi efektivně propagovat svou vlastní značku. Darování reklamních předmětů do různých soutěží a akcí je jedním z mnoha způsobů nepeněžního dárcovství. Cest se ale dá pro každou firmu najít celá řada. Jedno ale platí vždycky. Čím dlouhodobější podpora, tím lépe se pak dá sledovat přínos poskytovaných prostředků.

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Dárcovství je také formou daňových a jiných pobídek podporováno státem. V současnosti se ovšem firmy do oblasti filantropie zapojují stále více, aniž by za to očekávaly státní finanční úlevy. Prostě jen chtějí samy dosahovat společenských cílů. O tom svědčí pohled oslovených filantropů. Nejsem si vědom toho, že by naše aktivity v této oblasti měly nějaký dopad na ekonomický rozvoj firmy. Ale věřím, že mají pozitivní dopad na vnitrofiremní kulturu a v tomto smyslu ovlivňují i myšlení zaměstnanců a obchodních partnerů, uvádí Josef Kvapil a Aleš Šlechta doplňuje: K rozvoji ne, ale k uvědomění si toho, kdo jsme a co chceme od života, ano. Takže se opravuji. Přispívají ke kultuře i rozvoji firmy. Vlastně si uvědomuji, že jsou možná i jednou z duší firmy.

Nebojte se začít pomáhat

Někteří živnostníci nebo majitelé menších firem se domnívají, že filantropie je tématem pro velké firmy. Není to ale pravda. Začít pomáhat v malém je dokonce mnohem jednodušší. Záleží samozřejmě na rozsahu a typologii veřejně prospěšných aktivit. Ve větší firmě je ideální, když tuto agendu spravuje specialista se svým týmem, ale je také běžné, že se jí věnují v těch odděleních, která k ní mají svým způsobem blízko, například marketing, komunikace, lidské zdroje apod. U malých a středních firem není výjimkou, že se jí osobně věnuje přímo majitel nebo zakladatel firmy. Důležité je naučit se vzdát něčeho svého a věnovat to druhému. Před revolucí jsem pracoval jako prodavač. Měl jsem velmi nízký plat, ale přesto jsme se s manželkou snažili vzít každý měsíc malou částku z našeho rodinného rozpočtu a věnovat ji někomu, kdo to potřeboval. Postupně se nám to stalo každoměsíční samozřejmostí, i když se tehdy jednalo třeba jen o 50 Kč. Myslím, že podobně i malá firma může ze svého rozpočtu vyčleňovat na dary malé částky, popisuje svou zkušenost Josef Kvapil z Elektro Kvapil expert. Podle jeho zkušenosti, i když se nejedná o velkou částku, vždy to příjemce povzbudí a motivuje. 

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).