Nejzazší termín pro podání daňového přiznání se blíží. Jeho podání nemusí být vždy výhodné. V některých případech bylo vhodnější roční zúčtování daní. To platí samozřejmě pouze v situacích, kdy poplatník není ze zákona povinen daňové přiznání sám podat.
Co se dozvíte v článku
Rekapitulace nastávajících termínů
Nejprve krátké připomenutí termínů pro podání daňového přiznání. O roční zúčtování příjmů u zaměstnavatele již samozřejmě žádat nelze, to bylo možné pouze do 15. února 2022. Termín se odvíjí od způsobu podání daňového přiznání:
- papírová podoba – lhůta do 1. dubna 2022
- elektronická podoba – lhůta do 2. května 2022
- podání s daňovým poradcem – lhůta do 1. července 2022
Nevyužití slev na dani v některých měsících
Ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů popisuje, kdo je, nebo není, povinen podat daňové přiznání. Zejména zaměstnanci, kteří mají příjmy zdaněné zálohovou daní pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a u všech těchto zaměstnavatelů (plátců) učinili prohlášení k dani, daňové přiznání podávat nemusí. Mohli požádat o roční zúčtování příjmů svého posledního plátce. I kdyby tak neučinili, vždy mohou podat sami daňové přiznání. Výsledkem může být příjemný přeplatek na dani, eventuálně doplatek daňového bonusu, především pokud byli po část roku v dočasné pracovní neschopnosti, na mateřské či rodičovské dovolené, v evidenci u úřadu práce atd. Díky nevyužití slev v celém zdaňovacím období a zahrnutí nezdanitelných částí základu daně se podání daňového přiznání bezesporu vyplatí.
Zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní
V situaci, kdy má zaměstnanec (daňový poplatník) vedle svého zaměstnání, kde učinil prohlášení k dani, další příjmy zdaněné srážkovou daní, nemá povinnost podat daňové přiznání. Může se jednat o odměny z dohod o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 Kč, ostatní příjmy bez učiněného prohlášení k dani nepřesahující 3500 Kč měsíčně. Poplatník v takovém případě podá daňové přiznání a zde si zahrne jak příjmy zdaněné zálohovou daní, tak příjmy zdaněné daní srážkovou. Pro tyto účely slouží tiskopis „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“. Speciální tiskopis se využije pro příjmy zdaněné srážkovou daní. Potvrzení musí vydat na základě žádosti poplatníka do 10 dnů všichni zaměstnavatelé, u kterých měl zaměstnanec v průběhu období zdanitelné příjmy.
To však nemůže platit pro autorské honoráře, které jsou sice zdaněny srážkovou daní, pokud jejich měsíční výše od jednoho plátce nepřekročí 10 000 korun, avšak do daňového přiznání je zahrnout nelze. Srážková daň je zde konečná.
Poplatník s nízkými příjmy a daňový bonus
Pro zaměstnance s nízkými příjmy bylo zřejmě nejvýhodnější žádat o roční zúčtování daní. Jeho nespornou výhodou je, že je vždy ve prospěch zaměstnance. Nedoplatek zde v podstatě (oproti daňovému přiznání) nemůže vyjít. Například u daňového bonusu, pokud poplatník (zaměstnanec) v příslušném zdaňovacím období nedosáhl zdanitelných příjmů alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, nárok na vyplacené měsíční bonusy neztrácí (v podaném daňovém přiznání by je musel vrátit).
Příkladem může být zaměstnanec, který byl větší část roku na nemocenských dávkách, měl roční příjem ve výši 70 000 Kč, měsíční daňový bonus na dvě děti (v měsících, kdy měl příjmy a byly splněny podmínky pro nárok na daňový bonus) činil 11 600 Kč. Tento zaměstnanec si přivydělal na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč (srážková daň 1500 Kč). Předpokládal, že zahrnutím této odměny do celkových příjmů získá sraženou daň zpět.
Zde ale narazí na úskalí nízkých příjmů. Pro nárok na roční daňový bonus musí být příjmy alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, v roce 2021 tedy 91 200 Kč. Náš zaměstnanec nejen že nezíská zpět sraženou daň, ale podáním daňového přiznání by mu vyšel nedoplatek na dani, respektive přeplatek daňového bonusu ve výši 10 500, který by musel díky podanému daňovému přiznání vracet.
Poplatník s vysokými příjmy, který změnil v průběhu měsíce zaměstnání
Obdobně jako u poplatníků s nízkými příjmy se nemusí podané daňové přiznání vyplatit ani těm výše příjmovým. Kupříkladu u zaměstnance s vyššími příjmy, jenž v průběhu kalendářního měsíce měnil zaměstnavatele a bude žádat o roční zúčtování příjmů u posledního z nich. Výsledkem ročního zúčtování příjmů zde skutečně může být nedoplatek, překročení limitu pro výpočet zálohy na daň sazbou ve výši 15 % v součtu u obou zaměstnavatelů (oba zaměstnavatelé v měsíci změny zaměstnání počítali se sazbou 15 %, jelikož příjmy byly v limitu, v součtu byl ale limit překročen). Nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neznamená, že by snad některý ze zaměstnavatelů udělal chybu, jde o správně vypočtený nedoplatek, ten se ale v ročním zúčtování za rok 2021 nevybere. A může se tak jednat o tisíce či desetitisíce, které díky nevybranému nedoplatku na dani zaměstnanec získá.
Podrobnější vysvětlení: Oba zaměstnavatelé v měsíci změny zaměstnání počítali v limitu s 15% zálohovou daní. V součtu příjmů od obou by již ale měla být uplatněna zálohová daň 23 %. Pokut tento poplatník bude mít povinnost podat daňové přiznání nebo podá daňové přiznání z nějakého důvodu dobrovolně, musí tento nedoplatek na dani uhradit.
ČLÁNKY DO MAILU