Dočkáme se menstruačního volna i v ČR? Je otázka, zda by ženám spíše neuškodilo

Well-being žen, nebo jen další diskriminace?

Španělská idea uzákonit menstruační placené volno pro ženy s bolestivou menstruací (počítá se však i s nutností lékařské konzultace), rozvířila debatu i v Česku. A postavila proti sobě v podstatě dva argumenty: well-being žen, které se potýkají s bolestivou menstruací, která je v době periody v každodenním životě zásadně omezuje, a nechuť k tomu, dělat z menstruace nemoc (ponechme stranou, že silné menstruační křeče mohou i s nemocí souviset) a vytvářet systém, který bude ženy (a v některých případech nejen je) na trhu práce ještě více diskriminovat.

Jednou z reakcí je stereotypní zkratka, že by tak měly ženy více placeného volna, zaměstnavatelům se pak nevyplatí a budou upřednostňovat muže. Nezodpovězená otázka je, jak by to konkrétně na trhu práce, jako je český, tedy s dlouhodobě minimální nezaměstnaností a v mnoha případech téměř nemožností najít na volná místa lidi, zaměstnavatelé vlastně dělali. Praxe je ale, jako obvykle, komplexnější.

Kdysi jsem vedla tým, kde bylo více žen, některé měly průběh menstruace takový, že vůbec nebyly schopné pracovat. Zaměstnavatel by jim měl být schopen vyjít vstříc, vůbec to neznamenalo, že celkově pracovaly méně, jen potřebovaly mít práci jinak rozloženou v čase a mít určitou flexibilitu, komentuje téma na Facebooku diskutující pod nickem Jana Kr. Podle ní jde totiž hlavně o to, že firemní mašinérie není na ženskou cykličnost celkově nastavená. Za mě by jedno z možných řešení bylo zvýšení počtu sick days pro všechny, ať se necítí diskriminováni ti, kdo nemají menstruaci náročnou nebo ji nemají, dodává.

Častým řešením jsou ve firmách sick days

Jak vyplývá z tuzemských diskuzí, právě sick days, ze kterých už je ve firmách celkem běžný benefit, řeší téma menstruačních potíží, které jsou limitující pro práci, nejčastěji. A to může mít své plus nejen v tom, že se to zdá jako rovnější přístup, ale i v podobě většího soukromí. Pokud se menstruační volno diskrétně skryje za sick days, může více žen najít odvahu si ho také opravdu vzít (včetně lidí v období tranzice) místo toho, aby sáhly po lécích na bolest a snažily se v práci fungovat. Jinde spoléhají na chápavé nadřízené, se kterými se domluví, jak v případě bolestivé menstruace flexibilněji pracovat, třeba minimálně na home office (který však v případě bolestí až tak moc neřeší).

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Menstruační volno není úplná novinka

Specificky menstruační volno přitom není úplná novinka a existuje nejen v některých zemích mimo Evropu, ale i v některých organizacích v Evropě. Příkladem je polská odnož mezinárodní organizace Ashoka, která podporuje sociální podnikání a menstruační volno poskytuje. Jak na svém LinkedIn profilu popisuje Martyna Markiewicz, která pro organizaci pracuje, jde o jeden extra volný den, který je možné si vybrat bez lékařského doporučení, týká se všech, kteří menstruují, a dokonce i těch, kteří potřebují volno proto, aby se postarali o menstruující ve své rodině.

Kontextem je společnost, kde se bolest žen bagatelizuje a podceňuje

Je potřeba si také uvědomit, v jakém prostředí se o menstruaci v práci a menstruačním volnu debatuje. Na pozadí je stereotypní myšlení, které bolesti u žen podceňuje, a to dokonce i v medicínském kontextu. Jak se konstatuje ve Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021 až 2030 Úřadu vlády ČR, výzkumy dokládají přehlížení bolesti žen dokonce i ze strany lékařek a lékařů. Ženy jsou tak vystavené vyššímu riziku opomenutí, špatné diagnózy nebo nevhodné indikace léků.

Ženy jsou také systematicky opomíjené v lékařském výzkumu a vývoji léků, kdy jsou léky testovány převážně na mužích. A když už jsou ženy do klinických testů zahrnovány, děje se tak zpravidla na začátku menstruačního cyklu. Účinnost léků se přitom v závislosti na různých fázích menstruačního cyklu může měnit, shrnuje strategie na základě dostupných výzkumů to, jak genderové stereotypy škodí ženskému zdraví. Podnikatelé, podnikatelky, zaměstnavatelky, zaměstnavatelé a také manažerky a manažeři všech úrovní se však na stereotypech a bagatelizaci ženské bolesti vědomě nemusí podílet.

Překročte stereotypy a tabu, o menstruaci v práci komunikujte

Je proto pozitivní, že se z menstruace v práci a podnikání stalo téma. Pokud to firma myslí s well-beingem svých zaměstnankyň a zaměstnanců vážně, těžko může menstruaci zcela opomíjet, stejně jako nemůže opomenout témata související s těhotenstvím, rodičovstvím či jinými životními situacemi svých zaměstnankyň a zaměstnanců. Začít může třeba tím, že přestane myslet stereotypně, prolomí tabu a zaměstnankyň se zeptá, jaký přístup k menstruaci by uvítaly, zda ocení menstruační volno nebo rozšíření sick days, co vyřeší flexibilnější nastavení práce nebo home office, nebo zda nechtějí nic speciálního, protože to vnímají jako nepříjemnou diskriminaci. Pohledy se totiž různí i u žen a každá prožívá menstruaci ve vztahu k práci jinak. Setkala jsem se i s tanečnicí, která menstruaci brala jako tvůrčí období, kdy je v práci sama sebou a připadá si nejvíc silná.

Podpora žen při menstruaci přitom může mít v zaměstnání i jiné podoby než jen dobře nastavenou možnost volna. Projevit se může třeba v podobě benefitu, který se dá využít na nákup menstruačních pomůcek, nebo toho, že budou menstruační pomůcky k dispozici na firemních toaletách.