Získání nového zaměstnance příslibem motivačního příspěvku již v době studia je v současné době velmi aktuální. Může pomoci při nedostatku zaměstnanců.
Smlouva o přípravě na budoucí profesi
Nezbytné je uzavření smlouvy (dohody) o přípravě na budoucí výkon profese u poplatníka. Jde o nepojmenovanou neboli netypizovanou smlouvu uzavřenou dle nového občanského zákoníku. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokonce vypracovalo doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy, připravujícím se pro potřeby zaměstnavatele.
K dispozici jsou rovněž vzory dohod pro nezletilé i zletilé žáky. Ke stažení zde:
Motivační příspěvek z pohledu daní a odvodů
Motivačním příspěvkem je stipendium, příspěvek na stravování, příspěvek na ubytování, příspěvek na vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních souvisejících s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání, příspěvek na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec zvláštních právních předpisů. Většinou se poskytuje měsíčně, pevně určenou částkou.
Na straně budoucího zaměstnavatele je motivační příspěvek v souladu § 24 odst. 2 písm. zu) zákona o daních z příjmů daňově uznatelným nákladem (výdajem). A to až do výše 5000 Kč měsíčně na středoškoláka s maturitou i bez maturity, do výše 10 000 Kč měsíčně na vysokoškoláka. Na straně studenta se jedná o příjem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Učiněním prohlášení k dani si může žák nebo student uplatnit příslušné slevy a tím si daňovou povinnost zcela eliminovat.
Sociální ani zdravotní pojištění se z motivačního příspěvku neodvání. Nejedná se totiž o zaměstnance, účast na pojištění zde nevzniká. Problém by však mohl nastat při souběžném uzavření prázdninové brigády. O odvodech a dalších podmínkách motivačního příspěvku podrobněji v článku Získejte nového zaměstnance příspěvkem na studium. Víme, jak na to
Zákon o daních z příjmů předpokládá po ukončení studia uzavření pracovněprávního vztahu, nedefinuje však jeho druh ani délku. Neřeší ani situaci, kdy pracovněprávní vztah nakonec uzavřen nebude. Podle některých právních výkladů by přesto mohlo dojít ke komplikacím při prokazování daňově uznatelných výdajů. Pracovní poměr by uzavřen být měl, alespoň na čas a třeba na zkrácený úvazek. Tak, aby nedocházelo ke zneužití práva formálním uzavřením smluvního vztahu za účelem uplatnění daňových výdajů. Kupříkladu u rodinných firem poskytnutím motivačního příspěvku vlastnímu dítěti.
Na druhou stranu většina zaměstnavatelů o uzavření pracovněprávního vztahu usiluje. Především v současné době, kdy je obtížné v určitých odvětvích získat kvalifikovaného zaměstnance. Smlouva o poskytnutí motivačního příspěvku může obsahovat závazek studenta či žáka odpracovat ve společnosti určitý počet let. Naopak i případné vyrovnání mezi studentem a poskytovatelem motivačního příspěvku, pokud student po ukončení studia do firmy nenastoupí. Čtěte také: Schválené i očekávané novinky z oblasti zaměstnávání
Vrácený motivační příspěvek
S takovou variantou počítají i vzory doporučené ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Uvádí se zde, že pokud příjemce motivačního příspěvku nepodepíše po dostudování pracovní smlouvu, je povinen vrátit motivační příspěvek předem smluvené doby (počet měsíců) ode dne obdržení písemné výzvy k vrácení motivačního příspěvku. Zajímalo nás, jak to bude se zúčtováním vráceného motivačního příspěvku. Na straně poskytovatele se bude jednat o výnos (příjem). Ovšem jak posoudit vrácený motivační příspěvek pobíraný několik let na straně příjemce, tj. studenta nebo žáka? Například v situaci, kdy dva studenti pobírali tři roky motivační příspěvek. Ani jeden nakonec k zaměstnavateli nenastoupil. Jeden učinil prohlášení k dani a uplatnil slevy na dani, druhý nikoli. Oba motivační příspěvek v souladu s uzavřenou dohodou v roce, kdy dostudovali, vrátili. Čtěte také: Připravované změny v řádné dovolené zaměstnanců
Správný postup vysvětlilo Generální finanční ředitelství. V běžných případech by totiž mělo být postupováno v souladu s § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Zde se uvádí, že o příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň) lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo (pokud k vrácení existuje právní důvod). Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.
Za předpokladu, že poplatník (student) obdržel příjmy z titulu motivačního příspěvku, avšak do zaměstnání nenastoupil, vrací celkový čistý příjem, který od „budoucího“ zaměstnavatele obdržel. V tomto případě však nelze ustanovení § 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů aplikovat, neboť studentovi jiné příjmy od tohoto „zaměstnavatele“ neplynou. Vzhledem k tomu, že ze strany studenta dochází k vrácení čistého příjmu, nemá u něho toto vrácení dopad do daně z příjmů fyzických osob,
uvedla Klára Křehlová.
Je tedy zřejmé, že se jedná o vrácení čistého příjmu, který daně ani odvody pojistného neovlivní. Skutečnost, že se v případě neuzavření pracovního poměru vrací čistý příjem, je vhodné do smlouvy (dohody) o poskytnutí motivačního příspěvku doplnit.
ČLÁNKY DO MAILU