Zaměstnavatelé mohou mimo pracovní poměr a dohodu o provedení práce sjednat se zaměstnancem také dohodu o pracovní činnosti.
Což v praxi velmi často činí. Především v případě zástupů nebo pracovních poměrů na kratší pracovní úvazek. Od ledna 2019 bude dohoda ještě výhodnější. Zvyšuje se částka započitatelného příjmu. Ušetří zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé.
Podívejte se, co se všechno změní pro podnikatele v roce 2019
Změnu přináší nařízení vlády s číslem 213/2018 Sb., které stanovilo údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2019. Stejně tak se z těchto údajů vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok. Ty se od příštího roku výrazně zvyšují. Na sociální i zdravotní pojištění téměř o 200 Kč. Čtěte více: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2019
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o pracovní činnosti je uzavírána v souladu s ustanovením § 76 zákoníku práce. Práci na dohodu nelze u jednoho zaměstnavatele vykonávat v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržení této podmínky se posuzuje za celé období, na které je dohoda uzavřena, nejdéle však za 52 týdnů.
Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak by byla neplatná. V souladu se zákoníkem práce má obsahovat sjednané práce, rozsah pracovní doby a dobu, na kterou se uzavírá. V dohodě je nutno sjednat nejen odměnu, ale i podmínky pro její poskytování. Obě tyto skutečnosti jsou zpravidla významné i z hlediska posouzení, zda dohoda zakládá účast zaměstnance na pojištění či nikoliv. Čtěte více: U dohod nezapomínejte na podmínky poskytování odměny
Obecně se dohod sjednaných mimo pracovní poměr netýkají ustanovení o odstupném, pracovní době a době odpočinku či překážkách v práci na straně zaměstnance. To ale neznamená, že nelze důležité osobní překážky v práci a nárok na dovolenou v dohodě sjednat. Například nárok na řádnou dovolenou bude mít ten zaměstnanec, jehož dohoda o pracovní činnosti, případně vnitřní předpis zaměstnavatele, takové ujednání obsahuje.
Sociální a zdravotní pojištění
Sociální pojistné odvádí zaměstnavatel stejně jako u „klasického“ pracovního poměru. Výjimkou je zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání, jehož sjednaná částka příjmu je nižší než 2500 Kč nebo není sjednána vůbec. Od ledna 2019 se limit zvyšuje, a to na 3000 Kč.
V případě zdravotního pojištění vzniká u dohody o pracovní činnosti zaměstnání až od částky 2500 Kč (od ledna 2019 od částky 3000 Kč). Osoba pracující na základě této dohody se ve zdravotním pojištění považuje za zaměstnance jen tehdy, pokud dosáhne příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. Neboli pokud dosáhne v kalendářním měsíci roku 2019 „započitatelného příjmu“.
Zaměstnavatel nebude od příštího roku z dohod s odměnou do 2999 Kč odvádět zdravotní pojištění. To však zároveň znamená, že tyto osoby nebudou mít z titulu tohoto zaměstnání řešen svůj pojistný vztah. Za každého pojištěnce musí být zdravotní pojištění placeno – plátcem je buď pojištěnec sám, nebo jeho zaměstnavatel, případně stát (nezaopatřené děti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené atd.).
Limit pro odvody se zvyšuje, srážková daň se nemění
Nařízením vlády se zvyšuje částka rozhodného (započitatelného) příjmu. Rozhodný příjem je stanoven jako jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto roku, a přepočítacího koeficientu určeného pro jeho úpravu se zaokrouhlením na celou pětisetkorunu směrem dolů. Pro rok 2019 se tedy pro odvody sociálního a zdravotního pojištění u dohody o pracovní činnosti použije částka 3000 Kč (do limitu 2999 Kč se neodvádí).
Naopak v zákoně o daních z příjmů je pro srážkovou daň nadále stanoven limit 2500 Kč. Tento limit se od příštího roku nemění. Řadě zaměstnanců je tedy možné navýšit měsíční odměnu na 2999 Kč tak, aby dohoda nepodléhala odvodům pojistného. Ovšem od částky 2501 Kč bude i při neučiněném (nepodepsaném) prohlášení k dani zúčtována zálohová daň. Což znamená, že v případě dvou a více souběžných příjmů zaměstnance zdaněných zálohovou daní nelze provést roční zúčtování daní. Zaměstnanec si sám podá daňové přiznání a uvede zde zdanitelné příjmy od všech svých souběžných zaměstnavatelů.
Limit pro dohodu o provedení práce se nemění
Změna se netýká dohod o provedení práce. Zde zůstává limit započitatelného příjmu pro sociální i zdravotní pojištění (maximální odměna 10 000 Kč), stejně tak pro srážkovou daň při neučiněném prohlášení k dani. Ke změnám by však v budoucnu mohlo dojít. Zákonodárci zvažují novelu zákona o nemocenském pojištění a navýšení limitu na 11 500 Kč. Více v článku: Zvýší se hranice pro odvody pojistného u dohod?
ČLÁNKY DO MAILU